Já už takhle dál nemůžu...

Nezapomeň, že jsi furt vdaná

Mery přišla domu až kolem 6. Markét i Michal byli doma. Jen co vlezla do dveří slyšela je jak se hádaj.
Mi: ,,Mery tvoje máma neni a nebude! Já jsem tvůj táta a budeš poslouchat mě!"
Maky: ,,Sice moje máma neni, ale stará se o mě líp jak ty."
Mi: ,,Neštvi mě! Prostě budeš poslouchat mě, ne Mery."
Maky: ,,Budu si poslouchat koho chci. Mery se mě aspoň zastala, narozdíl od tebe. Věčně si někde venku, v práci nebo v hospodě, místo aby si trávil čas se mnou nebo s ní.. Vlez mi na záda🙄..." zabouchla naštvaně dveře.
Mery chtěla taky odejít, ale Michal si jí všiml.
Mi: ,,Miláčku, ty už si doma?" usmál se a chtěl jí obejmout, ale Mery mu ucukla.
M: ,,Dej mi taky pokoj, všechno jsem to slyšela.. Nebudu ti dál lhát, to dítě čekám s Davidem, ne s tebou. Řekla jsem to jenom proto, že jsem ten náš "vztah" chtěla ještě nějakym způsobem zachránit, ale vidim, že nemáš zájem." vzala si klíče a rychle odešla, nečejala ani na Michalovu reakci a šla zase pryč.
Mi: ,,Miláčku, vrať se." zakřičel na ní, ale Mery už vycházela z baráku.
Mery šla, ani nevěděla kam, ale chtěla bejt aspoň na chvilku sama. Nakonec se rozhodla, že napíše holkám. Ty souhlasily a tak zamířila k Míše.
Zazvonila a vyšla k Míše do patra.
Mí: ,,Ahoj Mery, pojď dál."
M: ,,Ahoj, děkuju." usmála se.
Mery si sundala bundu a šla do kuchyně.
E: ,,Ahoj."
M: ,,Ahoj."
Mí: ,,Co se stalo proboha?"
M: ,,Holky, já už takhle dál nemůžu. S Michalem to asi fakt nemá cenu. Před chvilkou jsme se zase pohádali, protože se hádal s Markét o tom, že nejsem její máma a že bude poslouchat jenom jeho."
E: ,,Ty máš na tyhle mouli fakt štěstí. Nejdřív Hofbauer, teď Michal. Co budeš dělat?"
M: ,,Nechám ho vycukat..  Asi půjdu si lehnout zase na urgent, domu se mi vážně po tomhle nechce."
E: ,,No a co náš autista? Jak reagoval na to, že bude otec?"
M: ,,Mnohem líp, než bych mohla předpokládat.. Dokonce to vypadalo, že se na něho těší."
E: ,,No a to se chceš vrátit k němu? Nezapomeň, že jsi furt vdaná."
M: ,,Já vim, ale..." nedořekla to, protože jí začal zvonit telefon. Mery se na něho podívala a volal jí Michal. Mery mu to típla.
Mí: ,,Ty mu to nezvedneš?"
M: ,,Ne.. Dneska vážně na něho nemám náladu."
E: ,,No a co teda? Jak se k tomu Hofbauer vyjádřil?"
M: ,,Že se mě nevzdá a že se o nás postará."
Mí: ,,Ale zase na druhou stranu je to od něho hezký jak se stará a navíc, že se nezbalil a neodletěl."
M: ,,To jsem mu taky řekla, že nechci, aby mě zase tady nechal a ještě s dítětem samotnou. No a on, že ne. Že si mě po druhý vzít nenechá."
E: ,,Hele on začal zobat i něco jinýho? Protože tohle neni ten Hofbauer co známe."
M: ,,Začal se léčit, ale taky mě překvapuje a mile."
Mí: ,,Já ho teda neznám tak dlouho jo. Občas se chová jak frajírek, ale jinak je docela fajn."
Holky se zasmály a přikyvovaly.