Já už takhle dál nemůžu...

Odpočiň si

Upozorňuju, že tu budou Miry scény
Mery zrovna dorazila domu z urgentu. Bylo něco kolem 8 večer.
M: ,,Ahoj, jsem doma."
Mi: ,,Ahoj miláčku."
Maky: ,,Ahoj Mery."
Miry si dali pusu.
Maky: ,,Ježiiiš, to se furt musíte muckat?"
Mi: ,,Hele nech si toho jo?"
Maky s Mery se zasmály.
Maky: ,,No nic, já jdu do pokoje, tak dobrou."
M+Mi: ,,Dobrou."
Maky zalezla do pokoje a Michal s Mery si sedli na gauč.
Mi: ,,Vypadáš tak spokojeně, jako kdyby ti ta práce chyběla."
M: ,,Mmm a víš, že docela jo?" zasmála se. ,,Než jsem zjistila, že je na urgentu všechno v pořádku. Ale tak já vim, že oni to vždycky zvládnou."
Mi: ,,A je teda na urgentu všechno v pořádku?"
M: ,,Absolutně v pořádku, pane doktore." zasmála se Mery.
Michal jí začal líbat a povalil jí na gauč.
M: ,,Míšo." smála se.
Mi: ,,No co je? Jsem ještě nějakej naladěnej z tý Paříže."
M: ,,Tobě nestačili ty 3 dny?"
Mi: ,,Ne." usmál se a začali se líbat znovu.
Jenže po pár vteřinách začal Mery zvonit telefon.
M: ,,Počkej Míšo."
Mi: ,,Ale notaaaak." zamračil se.
M: ,,Šup, co když je to z urgentu.
Michal se zvedl,Mery taky a koukla se kdo jí volá.
M: ,,Je Bíba."
Mi: ,,Bojanová?"
M: ,,Jo." přikývla. ,,Ahoj Bíbo, dlouho jsme se neslyšely..."
B: ,,Ahoj Mery." brečela Bíba.
M: ,,Bíbo co se stalo?"
B: ,,JJirka uumřel."
M: ,,Ježiši.. Co se stalo?"
B: ,,Asi plicní embólie."
M: ,,Bože můj.. Nnepotřebuješ něco?"
B: ,,Ne, jsi hodná, děkuju. Maty sem jede."
M: ,,Dobře, tak ahoj."
B: ,,Ahoj."
Mery položila telefon.
Mi: ,,Co se děje Mery?"
M: ,,Jirka Bojan umřel."
Mi: ,,A doprdele.."
M: ,,Promiň, já musim na vzduch."
Mi: ,,Půjdu s tebou."
M: ,,Ne ne, chci.. Chci bejt na chvilku sama, promiň."
Mi: ,,Dobře." přikývl.
Mery vyšla ven a procházela se různě po venku. Vzpomínala na to co s Jirkou zažili, jakej to byl hodnej člověk, jak se snažil všem pomoct, usmířit Davida s jeho tátou, kolikrát Davida kryl, aby neměl problémy, jak se do jednoho z problémů zamíchali všichni.. Měla Jirku ráda, ještě před pár měsíci se viděli a teď najednou tu není, najednou je pryč. Mery chtěla zavolat i Davidovi, ale neměla na to sílu. Šla noční Rubavou a brečela.. Samozřejmě, každej brečí i když se jednalo o kamaráda, ale nikdy by nevěřila, že jí to vezme až takhle. Posledních pár dní pociťuje rapidní změnu nálad a občas se cítí i slabá, ale nedávala tomu žádnou velkou váhu.. Po asi hodině se vrátila domu.
Mi: ,,Mery, miláčku. Jsi v pořádku?" zeptal se Michal, když vyšel z ložnice.
Mery nic neřekla, rozbrečela se na novo a padla Michalovi do náruče.
Mi: ,,Lehni si a odpočiň si. Chceš něco na uklidnění?"
M: ,,Ne, to bude dobrý." zakejvala hlavou.
Mi: ,,Dobře, donesu ti aspoň vodu."
Mery přikývla a lehla si do postele.
Michal šel pro vodu do kuchyně.
Maky vylezla z pokoje.
Maky: ,,Co se stalo?"
Mi: ,,Umřel Jirka Bojan, to je bejvalej primář urgentu a Mery to hrozně sebralo. Znali se hodně dlouho, víš."
Maky: ,,Aha, chudák Mery. Tak snad to bude brzy ok."
Mi: ,,Snad jo."
Maky zalezla zpátky do pokoje a Michal šel za Mery do ložnice.