Já už takhle dál nemůžu...

Ty hňupe

David s Romanem vycházeli ze sálu.
D: ,,Prosimtě, kdyby něco, tak jenom v nejnutnějších případech. Rád bych si konečně v klidu promluvil s Mery."
R: ,,Jasně, zařídim to i u Šárky."
D: ,,Dík." zasmál se David.
Skočil do bufetu aspoň pro džus a šel za ní na pokoj. Když tam vešel, Mery spala na boku. Usmál se nad ní a pohladil jí po vlasech. Dal jí džus na stoleček, pusu na tvář a pomalu odcházel.
M: ,,Daví?" šeptla Mery.
D: ,,Děje se něco?" přišel k ní rychle.
M: ,,Ne, jenom jsem nevěděla jestli jsi to ty."
D: ,,Jsem to já. Promiň, že to trvalo tak dlouho, ale zamotanej celej příběh a pacient asi taky. Probereme to ráno jo, odpočívej."
M: ,,Nee, buď tady se mnou." chytla ho za ruku.
David přikývl.
D: ,,Tak dobře." sedl si k Mery na okraj postele.
M: ,,A jak to dopadlo?"
D: ,,Ta operace?"
M: ,,No."
D: ,,Teď už snad dobře."
M: ,,Tak to je hlavní." usmála se Mery.
D: ,,To teda jo. A o čem si chtěla mluvit? Nebo to chceš fakt probrat až ráno?"
M: ,,Ne, klidně to probereme teď jestli máš čas."
D: ,,Jo teď už jo, Roman to za mě kdyžtak vezme a Šárka o tom ví taky. Tak co se děje?"
M: ,,Chtěla jsem s tebou mluvit o nás dvou. Jak to vidíš dál a co s náma bude?"
D: ,,Vidim to tak, že bysme zase mohli bejt spolu jako jsme byli dřív, ale záleží na tom co řekneš ty."
M: ,,No, já bych to taky tak viděla."
D: ,,Takže mi ještě dáš šanci?"
M: ,,Dám, ale doufám, že mě tu zase nenecháš a ještě ke všemu s tím malým." pohladila si bříško.
D: ,,Samozřejmě, že už ne. Byl jsem debil. Teď mám tebe, mám rodinu a postarám se o vás." dal jí pusu.
M: ,,Já vím, bude z tebe skvělej táta." usmála se na něho Mery. David se taky na ní usmál a dal svojí ruku na tu její.
D: ,,To abych se začal koukat po větším bytě ne? Ta garsonka bude pro všechny 3 malá."
M: ,,Zatím nemusíš, nám dvoum to na nějakej pátek ještě stačí a než se to malý narodí, tak se po něčem podíváme."
D: ,,Tak jo." přikývl David. ,,Jo, donesl jsem ti džus."
M: ,,Jsi hodnej, děkuju." usmála se Mery.
D: ,,Tak odpočívej, zejtra tě zase přijdu zkonrolovat."
M: ,,Dobře."
Několikrát se políbili a David vyšel z pokoje. Kde stál Michal. David dělal, že ho nevidí a šel směrem na příjem.
Mi: ,,Ti hned vlezl do postele?"
D: ,,Prosim?" otočil se na něho David.
Mi: ,,Nebo někomu jinýmu? Když podváděla mě, tak může i tebe ne? Ty víš, že to děcko je tvoje?" rejpnul si Michal. David se k němu přiblížil tak blízko, že se koukali z očí do očí.
D: ,,Tak hele, takhle se o Mery ani o MÝM dítěti vyjadřovat nebudeš... Ty si Mery mohl mít, kdyby si se o ní staral a zajímal si se o ní, ale bohužel. Vybrala si mě a to o něčem svědčí ne?"
Mi: ,,No jak jsem zjistil, ty taky nejsi rodinej typ."
D: ,,Nebyl jsem... Teď už jo. Kvůli Mery a tomu malýmu." strčil do něho a otočil se slovy. ,,Ty hňupe."