Já už takhle dál nemůžu...

To bude dobrý

Mery se probudila, nemohla spát a bylo jí divně. Měla divnej pocit, jako kdyby se jí to všechno zdálo a všechno byl jen špatnej sen, ze kterýho se probudila. Jenže bohužel nebyl... Michal v klidu spal a objímal Mery.
Mery se točila opatrně otočila, aby Michala nevzbudila a aby se koukla kolik je hodin. Bylo půl 5.. Čas se jí táhnul jako smrad a nemohla usnout. Furt myslela na Jirku. Normálně by se vybrečela a byla by zase ok i přes to, že to byl Jirka.. Ale tentokrát to nešlo.. Někdo by se mohl přiklánět k tomu, že má "svý dny" a tak je přecitlivělá, ale tak to taky není. O pár dní se jí to spozdilo, ale nepřikládala tomu vůbec žádnou váhu, protože se jí to stávalo často. Z přemýšlení na Jirku ji vytrhl Michal. Mery byla k němu otočená zády a brečela.
Mi: ,,Miláčku co se děje?"
M: ,,Nemůžu spát." řekl smutně.
Mi: ,,Jirka?"
Mery přikývla. 
Michal se k ní přitáhl a objal jí zezadu.
Mi: ,,To bude dobrý." hladil jí po ruce.
M: ,,To nevim.. Měla jsem ho moc ráda a byl pro mě jako strejda a kamarád dohromady." brečela Mery a otočila se k Michalovi. Michal si jí přitáhl a ona si na něho lehla.
Mi: ,,Notaaak.. Už mu je alespoň dobře a nic ho netrápí." hladil jí po zádech. ,,Teď aby bylo dobře i Bíbě."
M: ,,Jo, David se o ní vždycky hezky staral a stará, je v těch nejlepších rukou."
Mi: ,,To určitě je. David je skvělej doktor a jestli jí zařadí do toho programu, tak to je v pohodě. Ještě jsem slyšel, že se o ní bude starat i Staněk."
M: ,,Jo, Staněk je taky výbornej a Bíbě společně s Davidem pomohli. Hlavně teda David."
Mi: ,,Tak hlavně, aby byla v pořádku ona."
M: ,,Jo, to jo."
Mery nakonec ještě na chvilku usnula, ale za dvě hodiny jí zvonil budík. Vstala, nachystala snídani Markét i Michalovi a zavolala Markét  ke stolu. Michal ještě byl v posteli..
Maky: ,,Seš v pohodě Mery? Vypadáš hrozně unaveně."
M: ,,Nespala jsem skoro celou noc, ale to bude dobrý." usmála se Mery a napila se čaje.
Maky: ,,No to nevim, nemám zavolat tátu? Fakt nevypadáš ok."
M: ,,Ne, nech ho. Fakt budu ok. Ale děkuju za starost."
Maky: ,,Tak dobře no." začala snídat. ,,A ten primář jak umřel byl tvůj strejda nebo co?"
M: ,,Ne, nebyl to můj strejda, ale kamarád. Byl hrozně moc hodnej a každej ho měl rád."
Maky: ,,Chudák."
M: ,,To jo." řekla smutně.
Maky s Mery se najedly a vylezl z ložnice i Michal.
Maky: ,,Čau tati."
Mi: ,,Čau."
Michal přišel k Mery.
Mi: ,,Jak ti je?"
M: ,,Už dobrý." pusmála se.

Mery byla v práci, ale nebylo jí dobře. Asi to má z toho, že ráno se moc nenasnídala jako obvykle. Motala se jí i hlava a žaludek měla jak na vodě.. Pořád myslela na Jirku.
D: ,,Ehm... Mery?"
M: ,,Co?"
D: ,,Jsi, jsi v pohodě? Co ti je? Jsi bledá."
M: ,,Jsem v pohodě, jenom pořád myslim na Jirku.. Ale jinak jsem ok."
D: ,,No nevypadáš na to. Jedla si?"
M: ,,Ne." zakejvala hlavou. ,,Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení."
D: ,,Tak ti něco donesu a kafe ne?"
Než Mery stačila něco říct, tak byl David na odchodu.