Chata

254 6 2
                                    

Mery se ráno probudila jako první. David v klidu ještě spal, tak ho nechala. Rychle se oblíkla a vyšla z kumbálu ven. Jenže co čert nechtěl, šla okolo Ema s Míšou.
E: ,,Mery?"
M: ,,Je, ahoj." usmála se.
Mí: ,,Co si dělala v kumbále?" nakoukla jí za záda, viděla tam oblečení.
Mí: ,,Ty si spala tady s Michalem? Já myslela, že tady není."
M: ,,Potichu!"
E: ,,Mery! Kdo tam je?"
Obě nakoukly dovnitř.
Obě dvě se na Mery podívaly jakože co to má znamenat...
E: ,,Ty a on.. Jako to jo?"
M: ,,Tady to vážně řešit nebudu.." začala odcházet.
Mí: ,,No moment."
Šly obě dvě rychle za ní.
E: ,,Jako co to bylo?"
M: ,,Omyl.."
Mí: ,,Neříkala si náhodou, že to líbání byla chyba?"
M: ,,To víte, že jo. Kopněte si.." řekla Mery smutně. ,,Jedu pryč."
E: ,,Jako kam?"
M: ,,Jako na chatu."
Mí: ,,To odjedeš jen tak?"
M: ,,Ne, mám volno."
E: ,,No a co my jako?"
M: ,,Však vy si poradíte.."
Mí: ,,Dělej jak myslíš."
M: ,,Jo jo."
Mery se rozloučila s holkama, předala papíry Šárce a jela si domu pro věci.

Mery už byla na chatě.. Četla si knížku, když v tom někdo začal klepat na dveře a brát za kliku.
M: ,,Kdo je tam?"
Ale nikdo nic a dál se snažil brát za kliku.
M: ,,Okamžitě odejtěte, jinak zavolám policii!"
Za oknem se objevil David.
M: ,,Davide?!"
D: ,,Ahoj, pustíš mě?"
M: ,,Ne, proč bych měla?"
D: ,,Šup, nebudu tady dělat sousedům divadýlko."
M: ,,Prostě ne! Seš jak malej! Jeď pryč, já tě tady nechci."
David se zasmál.
D: ,,Ale chceš, tak šup."
M: ,,Davide, můžeš mě aspoň jednou poslechnout a jet pryč?!" zvýšila Mery hlas a zalezla za roh, kde si sedla na kanape.
M: ,,Sakra!" řekla si pro sebe.

Čekala asi 10 minut, pak sešla kouknout k oknu. Nikde Davida neviděla, tak odemkla, že se podívá ven. Jenže za dveřmi čekalo překvapení v podobě Davida.
M: ,,Tak ty si nedáš říct?! Vypadni, nechci tě tu, jasný?! Chci bejt chvilku sama, pročistit si hlavu!  Nechci s tebou nic mít!" začala na něho křičet a skoro až brečela.
D: ,,Fakt? Že včera to tak nevypadalo." zasmál se.
M: ,,Ten včerejšek byl omyl! Pochopíš to už konečně?"
D: ,,Ne, asi ne, nedokážu to, protože tě miluju." začal jí líbat.
M: ,,Davide..." odtrhla se od něho. ,,Prosím, jeď pryč."
David si jí přitáhl k sobě, dal jí pusu do vlasů a objal jí.
D: ,,Ještě chceš abych odjel?"
Mery ho vší silou objala a zabořila mu hlavu do hrudi. Nasála jeho vůni, už zase má zase ten pocit jako tenkrát jak byli spolu poprvé v parku a dali se dohromady.
D: ,,Mery?"
M: ,,Co?" podívala se na něho ubrečenýma očima.
D: ,,Vážně mám odjet?" setřel jí palcem slzy co jí stékaly k tvářím.
M: ,,Ne..." řekla potichu a znovu se mu zabořila hlavou do jeho hrudi. David jí hladil po vlasech a chvilku tak stáli. 
M: ,,Pořád používáš stejnou voňavku jako tenkrát.. Cítila jsem jí všude."
D: ,,Jo, já taky.. Tu tvojí. " chytl jí rukama za obě tváře a něžně jí políbil.

Já už takhle dál nemůžu...Kde žijí příběhy. Začni objevovat