Já už takhle dál nemůžu...

Furt špatně...

Mery nastřídačku prospala a prozvracela celý dopoledne. Kolem půl 12 se to uklidnilo. Ve čtvrt na 1 dorazil domu Michal.
Mi: ,,Miláčku jsem doma."
M: ,,Ahoj Míšo."
Michal přišel do obýváku. Mery ležela na gauči a měla zavřený oči. Michal k ní přišel, dal jí pusu do vlasů a pohladil jí po nich.
Mi: ,,Jak ti je?"
M: ,,Blbě, mám žaludek jak na vodě. Prozvracela jsem celý dopoledne."
Mi: ,,Tohle se mi vůbec nelíbí Mery.. Nechceš radši abych tě vyšetřil?"
M: ,,Ne, mě to přejde do pár dnů. Vždyť víš, že vždycky, když mě skolí rýma a kašel, tak jsem jak na umření."
Jo jo Mery, rýma jménem David a diagnóza těhotenství. Teda asi... říkala si sama pro sebe.
Mi: ,,To sice jo, ale i tak. Fakt se na tebe nemám podívat?"
M: ,,Ne, fakt ne." pousmála se.
Mi: ,,Nechceš něco k jídlu?"
M: ,,Míšo jsi hodnej, ale na jídlo nemám ani pomyšlení."
Mi: ,,Dobře, tak odpočívej. Nechceš si lehnout do ložnice?"
M: ,,Asi jo." přikývla a šla opatrně za asistenci Michala do ložnice.
Michal si sedl k telce a za 10 minut přišla domu Maky.
Maky: ,,Ahoj Mery." vešla do obýváku, ale tam našla jenom Michala. Sakra.. Pomyslela si.
Mi: ,,Čau, co tu děláš tak brzo?"
Maky: ,,Já jsem šla domu, protože jsem se bála o Mery a chtěla jsem jí pomoct."
Mi: ,,To jako chodíš za školu?"
Maky: ,,Nechodim za školu.. Jen jsem se bála o Mery." sedla si ke stolu.
Mi: ,,A co ve škole na to?"
Maky: ,,Nic." pokrčila ramenama.
Mi: ,,Jak nic? To si to neřekla ani učitelce?"
Maky: ,,Samozřejmě, že řekla."
Mi: ,,No a co?"
Maky: ,,Že je Mery špatně a nikdo jinej nemůže."
Mi: ,,A oni Mery znaj?"
Maky: ,,Řekla jsem nevlastní mámě, stačí?"
Mi: ,,Jo.." řekla zaraženě.
Maky: ,,A kde vlastně Mery je?"
Mi: ,,V ložnici, nech jí spát."
Maky: ,,Se jenom podívám."
Mi: ,,Hmm."
Maky opatrně otevřela dveře od ložnice a viděla, že Mery nespí.
Maky: ,,Ahoj, promiň... Nebudu tě rušit, jenom jsem se chtěla podívat jak ti je."
M: ,,Nerušíš, je mi furt na zvracení, ale ne tolik jako ráno."
Maky: ,,Aspoň, že tak.. Tak tě nechám odpočívat."
M: ,,Jdi hodná Markétko." usmála se na ní Mery.
Maky: ,,Jo." oplatila jí úsměv a šla zpátky za Michalem.
Mi: ,,Tak co? Jak jí je?"
Maky: ,,Furt špatně..." sedla si k němu na gauč.
Mi: ,,Co je?"
Maky: ,,Nic, jenom nechci aby jí bylo špatně."
Mi: ,,Neboj, Mery to zvládne."
Maky: ,,Jo, mám jí hodně ráda."
Mi: ,,Ona tebe taky a já taky.. Obě dvě mám rád."
Maky: ,,Sice mě někdy prudíš, ale jinak tě samozřejmě taky mám ráda." usmála se, ohřála si jídlo a šla do pokoje.
Michal se koukal na televizi a jedl.

Mery vylezla ven asi po hodině. Šla se napít.
Mi: ,,Miláčku jak ti je?"
M: ,,Furt nic moc. Vezmu si nějaký antibiotika a bude to zase dobrý, uvidíš." pousmála se.
Mi: ,,Sedni si, já ti to přinesu."
Mery si sedla na gauč, Michal jí donesl vodu. Mery se napila a lehla si k Michalovi do klína. Michal jí přikryl a hladil jí po vlasech. Mery za pár minut usnula.

Kdo si podle vás toho všimne jako první? (Že je Mery těhotná) - kromě holek, ty to ví.