Já už takhle dál nemůžu...

Psaly mi holky

D: ,,Co? Co by se mělo dít? Nic se neděje."
R: ,,Ale David, nedělej a vyklop to."
D: ,,Já nevim co mám dělat.."
R: ,,S čím?"
D: ,,No s.." ani to nestihl doříct a Romanovi začal zvonit telefon.
R: ,,Promiň, to je Ema."
D: ,,Jo.."
R: ,,Ano Emo? Jo on, to pochopí."
D: ,,Co? Jako já mám něco pochopit?"
R: ,,Jo za chvilku jsem tam, ahoj."
D: ,,Co je?"
R: ,,Je jí hrozně špatně a zvrací. Hele sorry, zejtra jo?"
D: ,,No jo, dobrý, čau. Si vem aspoň s sebou to pivo ne?"
R: ,,Nee, čau." odešel s úsměvem.

David seděl na baru a popíjel pivo. Napsal Mery zprávu, ale neodpovídala. Pak mu ale cinkla zpráva.
M: Nepiš mi...
D: Notak Mery.. Pořád na tebe musím myslet.
M: ,,Davide...
D: ,,Já vim jsi na výletě, ale já tě mám plnou hlavu. Chybíš mi!
M: Ty mně taky, ale je tu Michal, večer ti napíšu jo?
D: No jo.. Vždyť je už večer.
M: Později... Ozvu se ti sama.
David už radši nic nenapsal, aby z toho Mery neměla problém.

Bylo něco kolem 11 a Mery Davidovi furt nenapsala.. David ležel už doma a furt kontroloval telefon, ale pořád nic..
Asi za 5 minut mu pípla zpráva.
M: Jsem tady.
D: Už jsem ani nedoufal.. Hrozně mi chybí, tvoje polibky, tvoje vůně, prostě ty.
M: Asi na to budeme muset zapomenout Davide..
D: Jak mám na to zapomenout? Nejde to, celý dny myslim na tebe.
M: Já na tebe taky, ale jsem s Michalem na takový mini dovolený a chci si jí užít. Tohle musí skončit prostě. Nemůžu to Michalovi dělat. Prostě nemůžu.. Chápeš?
D: Poslední tejden to tak nevypadalo. Tak už si přiznej, že miluješ mě!
M: ,,Ne Davide! Miluju Michala a jsem s ním šťastná.
D: A hlavně z trucu proti mně.."
M: ,,Tak to není. Tobě nedochází co si mi udělal? Jak moc si mě tim tvým chováním zničil? Jak moc jsem se kvůli tobě trápila? A hlavně to, že si mě tu nechal jako kdyby se mezi námi nic ten rok nedělo?!! Tohle je za mnou Davide. Ten kumbál, a chata byla obrovská chyba!
D: Ne, ne, ne, nebyla oba dva to moc dobře víme.. Já tě chci a to hodně.
M: Je pozdě Davide... Už to prosímtě pochop!
D: Asi jsem divnej, ale ne...
Mery už mu neodepsala.
David hodil naštvaně telefon na stoleček a lehl si. Pořád musel myslet na Mery a to, že jí chce za každou cenu zpátky, ať se děje cokoliv. Za to Mery byla zase mimo. Opláchla si obličej a vyšla z koupelny, ve který se zavřela.
Mi: ,,Co se děje, miláčku?" zeptal se trošku vyděšeně.
M: ,,Ale nic, jenom mi psaly holky jak si tu užíváme a jak se nám tady líbí. Tak jsem napsala, že moc a že si to chceme užít, že budu vyprávět, až dorazíme do Rubavy." usmála se falešně a lehla si k Michalovi. Ten si jí k sobě přitiskl a hladil jí po zádech a ruce. Mery si mu lehla na rameno a zavřela oči. Představovala si, že je s Davidem...