Já už takhle dál nemůžu...

Jsi v pořádku?

Mery s Michalem se vraceli z dovolený. Oba dva vypadají šťastně a to se Davidovi vůbec nelíbí..
Mery seděla klasicky na příjmu a věnovala se papírům.
D: ,,Ehm Mery?"
Mery zvedla hlavu směrem k Davidovi.
M: ,,Ano? Potřebuješ něco?"
D: ,,Jo." přikývl. ,,Nepůjdeme do tvý kanceláře? Nechci to řešit tady."
M: ,,Jo, fajn." přikývla a šli oba dva do kanceláře.
M: ,,Tak co se děje?" otočila se Mery k němu čelem. Jen co se na něho otočila, tak jí David dal pusu a přitáhl si jí za boky.
M: ,,Davide nech toho prosím." odtáhla se od něho. ,,Mezi náma už nic nebude jo? Pochop to prosím."
D: ,,Jenže já to nedokážu. Nedokážu si představit, že bych se tě nemohl dotýkat nebo tak."
M: ,,Jo ale budeš muset. S Michalem jsem šťastná."
D: ,,To říkáš vždycky a pak stejně neodoláš a buď se spolu líbáme nebo se spolu vyspíme. Tak už si to přiznej." zasmál se, chytl jí za bradu a něžně jí políbil. Mery moc dobře věděla, že jí má přečtenou a začala ho líbat taky.
D: ,,Jsem to říkal." zasmál se. Rukama Mery sjel na boky a oba dva si to užívali. Potom se od sebe "odtrhli".
D: ,,Hrozně si mi chyběla."
M: ,,Ty mně taky, ani nevíš jak. Ale jak to mám říct Michalovi. Musim nějak opatrně."
D: ,,To nechám na tobě, jen chci bejt s tebou a mít tě pro sebe, protože si jenom moje." objal jí pevně a Mery jeho.
M: ,,Davide.."
D: ,,Žádný Davide." začal jí líbat znova.
Chvilku se líbali.
M: ,,Radši už jdi, aby to nebylo podezdřelí."
D: ,,Tak fajn." pohladil jí po tváři a dal jí malou pusu. ,,Zatim pa." usmál se a odešel.
Mery si sedla na židli v kanclu a dala si obličej do dlaní. Zase byla zmatená jak lesní včela. Myslela si, že se v Paříži utvrdí tim, že miluje Michala a David byl jen omyl. Jenže opak je pravdou. Dostala do pořádný šlamastyky a neví jak z toho vem. Michala má ráda, našla někoho kdo jí miluje jaká je. Dal jí pocit štěstí, lásky a dal jí rodinu.. Jenže není to pro ní ono. Kdyby se nevrátil David, byla by určitě šťastná s Michalem a Markét, ale teď když se David vrátil, tak si uvědomila, že Davida opravdu miluje a nechce se mu dál bránit. Jen neví jak to má říct Michalovi, aby mu neublížila.. Což je jasný, že mu ublíží, ale snaží se najít nějaká správná slova aby z toho nevyšla špatně.
Nakonec se "probudila" z přemýšlený a šla zase na příjem. David tam nebyl, ale byl tam Michal.
Mi: ,,Miláčku, jsi v pořádku?" usmál se na ní a pohladil jí po ruce.
M: ,,Jo jsem, jenom se mi nějak zamotala hlava. To bude asi tim počasím." usmála se a sedla si za počítač.
Mi: ,,Jenom aby, nechceš si jít odpočinout? Holky to tady zvládnou."
M: ,,Ne, to je dobrý Míšo, fakt. Jsem odpočatá až až.."
Mi: ,,No jenom aby." usmál se a dal jí pusu.
M: ,,Kdyby se něco dělo. Půjdu se na chvilku natáhnout do kanceláře jo?"
Mi: ,,Dobře." přikývl.