Zamotávám se

139 7 2
                                    

David vylezl z boxu, kde viděl hlouček doktorů a sestřiček. Podal pacientce propouštěcí zprávu a koukal tím směrem.
Pa: ,,Děkuju pane doktore."
D: ,,Co? Jo nemáte za co."
Pacientka odešla a David se opřel o zeď. Koukal se směrem k Mery.
M: ,,Děkuju, že jste se tu sešli a chtěla bych vám říct to, že tady s panem doktorem čekáme miminko."
Všichni začali gratulovat a tleskat.
M: ,,Noo, moc bych se neradovala. Jsem teprve na začátku a nechci nic zakřiknout.
David byl naštvanej na Mery, že neřekla pravdu i když jí Michal už zná. Všechno pozoroval z povzdálí jako kdyby se ho to netýkalo.

Miry + pár holek z urgentu sedělo už v depotu. David dorazil asi půl hodiny po nich.
D: ,,Čau."
M: ,,Ahoj."
Mi: ,,Čáu."
Holky ho taky pozdravily.
Mi: ,,Dáme panáka?"
D: ,,Jo, jasný." přikývl David.
Michal pozval Davida na panáka a holky se na ně koukaly, hlavně Mery.
Mí: ,,Aby ti ty oči z něho nevypadly."
Ema se s Míšou zasmály.
M: ,,Ste fakt pitomý." zasmála se i Mery. ,,Nemám na něj žádnej nárok ani nic tomu podobnýho, takže se na něho můžu koukat. Od toho mám oči, že jo." uchechtla se a napila se džusu.
E: ,,Aby se ti dva tady ještě neporvali."
M: ,,Jako o co? O mě? Ne, myslim si, že to fakt nemaj za potřebí. Oba dva znají pravdu, tak nevím proč by se měli prát."
Mí: ,,To je pravda." přikývla Mery.

David byl chvilku na baru s Michalem. Potom ale šel za Mery.
D: ,,Můžu na chvíli?"
M: ,,Jo?" zvedla se Mery s úsměvem a popošli o kousek dál.
M: ,,Copak se děje?" usmála se Mery.
D: ,,Co to mělo bejt na tom urgentu?"
M: ,,Co?"
D: ,,To jak si tak hlásala, že to dítě je Tomáška.." řekl mírně naštvaně.
M: ,,Tak stejně by se to každej dozvěděl.. Než aby každej za mnou chodil zvlášť, tak jsem to řekla všem a najednou."
D: ,,Ale to dítě je moje." řekl víc nahlas.
M: ,,Nekřič.." napomenula ho, protože se pár lidí na ně koukali.. ,,Pojď někam jinam." vzala ho za ruku a nenápadně se vytratili ven. Všichni si povídali, takže si toho všimla jen Míša s Emou.
Vyšli ven před hospodu.
D: ,,Všímavej manžel, vážně chceš vychovát naše dítě s nim? Proč si jim neřekla pravdu? Beztak si toho za chvilku každej všimne."
M: ,,Nevim, nemohla jsem. Promiň." pohladila ho po ruce.
D: ,,Promiň mi je k ničemu. Já chci tebe a naše dítě... Ne se furt koukat na to jak všem lžeš a že mě z toho úplně vystrkáváš nebo to jak falešně předvádíš lásku Tomáškovi.. Mery, připusť si už konečně to, že ho nemiluješ a miluješ mě. Že chceš bejt se mnou a ne s nim."
M: ,,Davide je toho na mě moc, zamotávám se do toho víc a víc a mrzí mě to, že musim všem lhát, ale jinak by na mě koukali skrz prsty."
D: ,,Jo tak je jednodušší lhát a zamotávat se do toho ještě víc, než to utnout tam kde to jde? Sice budeš chvilku za tu divnou, ale to já jsem celej život a je mi to jedno.. Mery já tě miluju a chci bejt s tebou i nim." pohladil jí po břiše a políbil jí.

Uvidí je někdo?😏

Já už takhle dál nemůžu...Kde žijí příběhy. Začni objevovat