Já už takhle dál nemůžu...

Jsi v pořádku?

Mery se Davidovi už 3 dny úspěšně vyhýbá. S Michalem se včera hrozně pohádala kvůli Markét, že chodí za školu. Michalovi se to samozřejmě nelíbilo a Mery se jí zastávala. Michal na ní byl hrozně nepříjemnej a křičel na ní..
Mery pochopila, že ho nezmění a že bude furt stejnej. Hrozně jí začalo mrzet, že Davidovi neřekla pravdu a že mu nevěřila, že jí má Michal jen pro potěšení.
Když se s Michalem pohádala, tak šla na urgent a zamkla se ve svý kanceláři.
Ráno se probudila kolem půl 8. Nemohla spát.. Furt jí bylo divně a musela myslet na Michala a Davida. Mrzelo jí, že Davidovi lhala o tom, že to dítě neni jeho. Mery ležela na gauči a měla položenou ruku na břiše.
M: ,,Snad to bude v pohodě a přijme tě." mluvila k břichu.
Podívala se na telefon a měla tam od Michala zmeškaných 5 hovorů a snad 10 SMS. Jen protočila očima a nevšímala si toho.
Mery odemkla kanclík a lehla si zase zpátky.
Za chvilku tam vlítnul Michal.
Mi: ,,Mery, jsi v pořádku?"
M: ,,Co tady děláš?" řekla naštvaně. ,,Dej mi pokoj."
Mi: ,,Moc mě to mrzí."
M: ,,Nech mě bejt.. Byl si na mě fakt fost nepříjemnej a nebaví mě to.."
Mi: ,,Proto jsem tady, abych se ti omluvil."
M: ,,Dej mi pokoj..." zvedla se a sedla si na křeslo.
Mi: ,,Promiň." chtěl jí dát pusu, ale Mery mu ucukla. ,,Jdi."
Michal věděl, že to nemá cenu a tak radši fakt šel.
Mery napsala Davidovi zprávu. Věděla, že je v nemocnici, protože měl noční.
M: Potřebuju s tebou mluvit. Jsem v kanclu. Mery.
D: Hned tam jsem.

David přišel za 10 minut. Samozřejmě zase nezaklepal a vešel.
D: ,,Ehm... jo..." zaťukal zpětně a zavřel za sebou. ,,Jsem zase něco vyvedl nebo co?" usmál se.
M: ,,Davide, měla bych ti něco říct."
D: ,,Aha a co?"
M: ,,Sedni si."
David si sedl.
D: ,,No tak co se děje?"
M: ,,Víš, měl si pravdu, to dítě je fakt tvoje." sklopila hlavu. ,,Já nevim co mě to napadlo ti lhát a dělat z tebe blbce, ale myslela jsem si, že Michal bude za to maličký rád. Chtěl dítě, ale po včerejšku nevím co si o tom všem mám myslet.. Hrozně jsme se pohádali a mě mrzí jen to, že tvoje dítě jsem přivlastnila k cizímu chlapovi, kterej jeho otec neni. Takže ano, máš pravdu, jsi otec mýho dítěte."
D: ,,A jsi v pořádku?" zeptal se David starostlivě.
M: ,,Jo jo, jsem.. Včera jsem hned po hádce šla sem. Vím, že se nemám stresovat. Kord, když mám rizikový, ale myslela jsem si, že když budeme mít s Michalem dítě, že nás to víc stmelí. Je to naopak a já začínám vnímat to, že si měl pravdu.. Michal mě má jen na pobavení a radši dá přednost chlapům nebo práci, než mně a Markét."
D: ,,Neomlouvej se, nemáš za co. Měl bych se ti omluvit já, za to co jsem ti udělal a přišel o tebe.." řekl smutně a šel k Mery.

Co David udělá a řekne něco?