Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

Zakázaná kletba

Večer před Vánocemi byl pro všechny nádherný. Studenti, kteří byli doma místo ve škole, si pouštěli Vánoční pohádky, pokud byli muggle-born. Studenti, kteří pocházeli z čistokrevných rodin u stolu hodovali a těšili se rána. Na bradavickém hradě bylo taky veselo. Profesoři předvedli kolem deváté fantastická kouzelnická utkání. Profesor Brumbál, jak se vyjádřila profesorka McGonagallová, se trošku opil z whisky. Spolu s profesorem Snapem ukázali velký kouzelnický boj. Pro všechny studenty to bylo úžasné. Oba metali kletby a kouzla, která žáci neznali ani nikdy neviděli.

Všichni šli spát pozdě večer. Někteří, zejména zamilované páry, ještě zůstali někde v temných výklencích a bavili se, někteří ještě oslavovali před Štědrým dnem a pár dokonce vyklouzlo z hradu. Profesoři se nenamáhali, aby je zklidnili. Kolem půlnoci byl celý hrad v tichu. Už v devět však utichla jedna speciální komnata. Dva žáci, kteří nebyli na svých kolejích, vedle sebe leželi, oba nazí, vyřízení po nádherném a vášnivém milování. Poklidně spali. Ginny Weasleyová tak trochu tušila, kde její kamarádka Hermiona Grangerová tráví čas. Neobtěžovala se však ji hledat. Jak ji její kamarádka ubezpečila, S Dracem jsem v bezpečí vždy. Přesně to jí řekla nedávno, když se Hermiona vrátila pozdě večer a přitom ráno odcházela. Celý hrad byl v tichu.

--------------------------------------------------

Hnědovlasá dívka jménem Hermiona Grangerová se vzbudila kolem sedmé. Věděla, že ostatní budou spát. Pořádně se protáhla, ale potichu, aby Draca nevzbudila, kouzlem napsala vzkaz, že je pryč, a potom vyběhla z Komnaty nejvyšší potřeby přímo do Nebelvírské věže. Rozmrzelá buclatá dáma rozlepila svá očka a pustila Hermionu dovnitř. Dívka švihla hůlkou a zapálila v krbu. Odběhla do své ložnice a viděla hromady dárků u své postele, u postele Ginny, Levandule i Parvati. Pousmála se, svalila se na postel a zavřela oči. Za chvíli slyšela odtahování závěsů a hlasité Páni!

"Dobré ráno!" zvolala Hermiona.

"Ahoj," odpověděla Ginny a Parvati.

"Levandule, vstávej!" křikla Hermiona a podívala se na Ginny. V pohledu její kamarádky byly výčitky, které se ztratily, sice po dlouhé době, ale aspoň že se ztratily.

Jakmile Hermiona křikla na Levanduli, viděla pohyby závěsů její postele a pak se zevnitř vyklubala samotná Lev. Žasla nad dárky kamarádek i nad svými. Hermiona se pustila do rozbalování a i Ginny s Parvati se připojily.

"Páni, to je nádherné. Od koho...Harry, samozřejmě," řekla Hermiona, když rozbalila nádherně zabalenou knížku 100+1 nejmocnějších kouzelníků našeho světa. Kniha měla na přední stránce jednoho z nejmocnějších, jeho jméno však Hermiona nemohla rozluštit, bylo napsané skoro nečitelným písmem. Přední strana byla zlatě vyzdobena.

"To je krásné, děkuji, Hermiono," řekla Ginny, když spatřila svoji malou figurku, jak letí na koštěti.

"Bylo těžké ji zařídit. Pomohla mi s tím Prýtová, která když byla jako studentka, taky dostala takovou postavičku na míru."

"Děkuji moc, je roztomilá," podotkla Ginny a prohlédla si svoji figurku. Letěla na Nimbusu dva tisíce jedna, který dostala od své pratetičky, velmi bohaté. Sama měla na rtech úsměv když natahovala ručku ke zlatonce, která se mihotala před ní.

V klučičím pokoji, zejména v pokoji Harryho Pottera a ostatních, se křičelo a skákalo radostí. Harry zacloumal všemi kamarády; Ronem, Seamusem, Nevillem a Deanem. Ron, jakmile se vzbudil, vyskočil z postele a vrhnul se na dárky. Harry taky. Neville polehával v posteli, Dean se rozhlížel kolem sebe, pořád byl mimo, a Seamus si mnul obličej. Ron roztrhnul pečlivě zabalenou krabici a otevřel ji.

"Zatraceně, Harry! To je báječné!" křičel. V krabici bylo minimálně sedm krabiček Bertíkových fazolek, spoustu šumivých bzučivek, aspoň dvacet čokoládových žabek a další sladkosti. Bylo jich plno.

"Páni, Rone, děkuji," řekl Harry. Otevřel malou krabičku, ve které bylo spoustu karet z žabek; Armando Dippet, Brumbál, Grindelwald, Scamander, Dylisa, Phineas a spoustu dalších. Potom rozbalil další dárek, taky od Rona. Byla to velká kniha, ve které byla všechna košťata, která byla vyrobena. U každého byly dvě pohybující se fotografie a popis, jak je rychlé, kdo ho vymyslel, z čeho je vyrobené a vůbec všechny informace.

"Týjo, díky," zvolal Harry.

"Věděl jsem, že se ti bude líbit," řekl Ron, než si dal do úst Bertíkovu fazolku, kterou hned vyplivnul.

"Fuj, jitrnice."

--------------------------------------------------

Mezitím, co si ostatní rozbalovali dárky, se Draco pomalu probouzel. Vůbec se mu nechtělo vstávat. V hlavě mu létaly nesmyslné myšlenky a věty. Snažil se bránit, ale nešlo to. V hlavě měl naprostý zmatek. Zmítal sebou, křičel, neustále opakoval věty špatně poskládané a které nedávaly naprosto žádný smysl. Potom se nesmyslné věty přeměnily na ještě větší hrůzu. Viděl svého otce, který sebou trhnul, když slyšel děsivou zprávu. Prudce vstal, vytasil hůlku a namířil ji na syna. Pronesl mučící kletbu a Draco se začal svíjet v bolestech na zemi. Jeho matka Narcissa se snažila svého manžela zastavit, ale on ji uhodil a ona spadla na zem.

Draco sebou škubnul. Posadil se, rozhlížel se kolem sebe a stále měl bolest těle, kterou cítil v tom snu. Do očí se mu draly slzy z toho, jak se jeho otec před začátkem školního roku zachoval. Otáčel se kolem sebe, pohled mu spočinul na vzkazu od Hermiony. Zvedl jej, přečetl si ho a pak spadnul hlavou na polštář. Díval se do stropu dlouhých deset minut. Potom se obléknul, jelikož byl nahý, upravil si vlasy a odešel na snídani do Velké síně. Bylo kolem deváté, moc žáků v Síni nebylo. Posadil se ke stolu Zmijozelců a pustil se do snídaně. Upíjel horký čaj a rozhlížel se kolem sebe.

Vedle něj se posadil Crabbe.

"Pansy s tebou chce mluvit, je na koleji," řekl a kousnul si do velkého jahodového košíčku s velkou šlehačkou. 

"Proč?" otázal se nechápavě Draco.

"Co já vím," odsekl Crabbe.

Draco pozvednul obočí, dojedl cereálie a dopil čaj. Odešel z Velké síně a přemýšlel, zda nemá skočit za Hermionou. Rozhodl se, že nejdříve půjde za Pansy. Chodby byly rušné, spoustu žáků poskakovalo a křičelo, bavili se o svých dárcích a o všem možném. Draco se ohlédnul za jednou hezkou Mrzimorkou, pousmál se a šel dolů.

Pronesl heslo a vstoupil dovnitř. Na chvíli se zastavil, prohlédl si místnost a zamířil k Pansy, která znuděně seděla na židli u stolu v rukou třímajíc hůlku.

"Pansy, ahoj," pozdravil a přisednul si za ní. "Proč máš hůlku?"

"Imperio!" řekla Pansy.