Den před Vánocemi

81 4 0
                                    

Na bradavickém hradu bylo velmi veselo. Blížily se Vánoce. Zbývalo necelých šestnáct hodin. Žáci si prozpěvovali, lítali po chodbách, i když je profesoři napomínali, zpívali si koledy, ještě zdobili své pokoje, chodili bruslit na Černé jezero s nějakým profesorem. Také se venku koulovali, stavěli sněhuláky a dělali vše možné, jen aby jim čas uplynul jako voda. Žáci se setkávali ve svých společenských místnostech, hráli hry, zpívali si, dováděli a vůbec dělali nepořádek. Také profesoři měli velkou radost a dobrou náladu, přestože se ji snažil Protiva pokazit. Sem tam byl shozen stromek, ozdoba, brnění, nic však vánoční náladu nepokazilo.

Hermiona Grangerová, nadaná studentka, která milovala čtení knih i přes prázdniny, právě vysedávala v knihovně. Listovala nějakými svazky. Kromě madam Pinceové a jednoho párečku, který se muchlal a muckal v rohu, tam nebyl nikdo. Hermiona neustále slyšela mlaskání jejich úst a bylo to otravné. Musela si vytvořit svoji bublinu, aby byla v tichu. Pročítala si knihu, kde byly všemožné lektvary. Na doporučení profesora Snapea si ji chtěla přečíst. No, spíš nečetla, spíš jen listovala a přečetla si dva tři lektvary na dvou stránkách. Poklidně si vysedávala, občas napsala nějakou tu poznámku.

Draco Malfoy, bělovlasý, chladný a mírně arogantní chlapec ze Zmijozelské koleje, často přezdívaný Zmijozelský princ, seděl ve Velké síni, pokojně psal domů na Malfoy Manor, pil dýňový džus, jedl samé dobroty, ať už sladké nebo slané, sledoval výzdobu kolem, když nevěděl, co napsat. Také ho rušili studenti, kteří se scházeli ve Velké síni. Po očku sledoval nebelvírskou skupinku, v níž byl Harry, Ron, Seamus, Neville, Dean, dvojčata Weasleyů a dva další, které Draco neznal. Smích linoucí se neustále ze středu skupinky ho jaksi vytáčel. Nenáviděl je, všechny do jednoho, ale v případě Hermioniny Grangerové to bylo jiné.

Právě ho napadlo, že by zaskočil se zeptat Ginny Weasleyové, která taky psala domů, zda ji neviděla. Hermionino tajemství se neschovávalo moc dlouho. Celý Nebelvír a značná část ostatních kolejí věděli, že se právě spojil had s lvicí. Hermiona se stávala často terčem uštěpačných vět, které vycházely z úst jejích kamarádů. Nevšímala si toho. Věděla však, že ji podrží, pokud se něco stane, a to mělo. Draco se zvednul, schoulil dopis, zastrčil jej do kapsy a vyrazil za Ginny, která seděla u Nebelvírského stolu. Hlouček nebelvírských chlapců se na něj hned zahleděl. Draco se jí zeptal, zda neví, kde Hermiona je. Ona mu s odporem řekla V knihovně.

Draco tam zamířil. Byla mu poněkud zima, už dvě hodiny vysedával ve Velké síni, kde nebylo nejtepleji. Chodby byly teplejší, Brumbál se nejspíš postaral, aby tam bylo teplo. Prošel jednou chodbou, slyšel smích. Odbočil do další, slyšel jen klapání bot. Upravil si kravatu Zmijozelců a trochu si upravil i vlasy. Už je nenosíval tak ulízané, jak v prvním a druhém ročníku. Teď je měl delší a rozcuchanější.

Už se blížil ke knihovně. Otevřel dveře, madam Pinceová se na něj zlostně podívala, když je skoro rozrazil, a zamířil víc dozadu, kde si Hermiona nejčastěji četla. Věděl, kde bude. Šel pomalu a nahlédl do sedmé uličky od dveří. Hermiona seděla u okna a zapisovala si něco.

Tiše k ní přišel, zezadu ji obejmul a políbil na krk. Hermiona skoro nadskočila, avšak usmála se a svoji něžnou ručku položila na jeho.

"Ahoj," pošeptal jí do vlasů.

"Ahoj. Co tady děláš?" zeptala se a usmála se.

"Jen mě napadlo, zda nepůjdeme Ty-víš-kam," řekl a jemně jí zajel za košili k prsům.

"No, mám poněkud napilno," odsekla a vrátila jeho ruku zpátky.

"Ale no tak, je přece před Štědrým dnem," zakňučel Draco. "Zítra budeš se svými kamarády a na mě nebudeš mít čas."

"Ty bys dokázal přemluvit i McGonagallovou," řekla a začala si balit.

Draco se vítězoslavně pousmál a pomohl jí. Potom ruku v ruce šli chodbami a po schodech přímo do sedmého patra. Před stěnou, kde údajně byla Komnata nejvyšší potřeby se zastavili, zavřeli oči a potom do Komnaty mohli vstoupit. Už tu byla krásně přichystaná postel, všude svíčky a sotva viděli na krok. Hermiona odložila tašku, otočila se k Dracovi, a potichu vyjekla.

Chlapec na ni jakoby dychtivě zaútočil. Košili si dokázal sundat během tří vteřin. Narazil do ní, uchopil ji za stehna a vzal ji do náruče. Horlivě jí líbal na krk i na ústa. Hermiona si pod náporem jeho polibků svlékala svoji košili. Když byla hotová, Draco zabořil hlavu mezi její ňadra a několikrát je polaskal svými něžnými rty. Hermiona tiše zaúpěla. Její přítel ji povalil na postel. Pomohl jí stáhnout sukni v barvách Nebelvírské koleje.

Během chvilky byla Hermiona celá nahá. Draco ji zalehl, přitiskl svá ústa na její a neustále je spojoval. Oba si tu chvíli užívali. Potom Draco zajel dolů, pořádně promnul její prsa, která už byla bez podprsenky, a potom zamířil k jejímu rozkroku. Pomalu do ní prsty vniknul. Hermiona protáhla páteř, vypjala hruď, zavřela oči a zaskučela při té vlně vzrušení. Tiše sykla Nepřestávej. Draco ji poslechl, dokonce zrychlil. Pak, po nějaké době, kdy Hermionu pořádně potěšil, ji políbil na bříško a svlékl si kalhoty.

Hermiona si lehla na břicho a pomohla mu. Draco klečel na kolenou a sledoval její obratné prsty, které rozepínaly jeho pásek a potom i zip. Stáhla mu kalhoty pouze ke kolenům a jeho trenky taky. Několikrát mu stiskla a promasírovala jeho penis, než jej obdařila žárem svých něžných neposedných úst.

Draco zajel prsty do jejích vlasů, hlavu zaklonil, oči měl zavřené, prožíval každé vzrušení, které mu projelo každičkou částičkou jeho těla. Cítil Hermionina vřelá ústa. Tiše zaskučel, když se Hermiona odtáhla a naposledy jeho penis obdařila polibkem. Potom si lehla na záda čekajíc na to, až ji Draco potěší nejen prsty.

Vzrušení, jež projela celým tělem Hermiony, když do ní Draco vniknul, trvalo po celou dobu jejich milování a rychle se stupňovalo.


To však ani jeden nevěděli, jaký konec je čeká.

Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat