Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

Druhý okamžik, druhý pohled, druhý polibek

Venku šíleně chumelilo. Učitelé zakázali studentům chodit ven hned jak přijeli z Prasinek. Byla velká zima, když Hermiona s kamarády vylezla z vyhřátého kočáru. Harrymu a Ronovi přišlo stále divné, proč se jejich kamarádka bavila s Malfoyem. Stále na ni vrhali podezřívavé pohledy, ale neptali se, co je pravda. Nezamířili do Velké síně, kromě Rona. Všichni kromě něj šli do Nebelvírské společenské místnosti. Všichni byli znaveni. Ron si ještě odběhl pro malinový koláč. Když vstoupil do síně, viděl Draca Malfoye, jak je u svého stolu. Zmijozelec zvednul hlavu, protože Ron se přiřítil rychlostí blesku.

Hodili na sebe nevrlé pohledy a Ron potom zmizel. Naštěstí stihnul doběhnout kamarády. Draco seděl u stolu, škrábal dopis pro rodinu, že není s to zvládnout úkol Pána Zla. Kvůli Hermioně odkládal opravu rozplývavé skříně a nějak se nechtěl k tomu donutit. Stále na ni myslel. Na tu hnědovlasou Nebelvírku. Myslel na její něžné rty, jež se ho dotýkaly při skoro každém setkání. Myslel na její oči, v nichž plápolal oheň, když se viděli. Vrátil se ke psaní dopisu a znovu přestal vnímat svět.

Hermiona si sedla ke krbu, chvíli zírala do ohně, přemýšlela nad tím krásným princem, který měl úsměv, rty, oči, ruce i tělo jen pro ni. Přivolala si nějakou hodně starou knihu a začetla se do ní. Harry si četl jistou učebnici do lektvarů, Ginny seděla bokem spolu s Deanem, Ron seděl na židli a dojídal poslední kousek koláče. Seamus si vybaloval věci, které si koupil v Prasinkách.

"No jo, málem bych na ně zapomněl!" zvolal Ron a přisedl si za Seamusem, v rukou třímajíc svoji koženou tašku.

Stůl byl velký, oba mohli vysypat svůj nákup aniž by si to pomíchali.

"Hele, koukej na tohle," řekl Seamus pobaveně. Ron vzhlédl. Seamus si do úst vložil nějaký bonbón a v tu ránu mu začaly oči lézt z důlků. Zrzek se mohl potrhat smíchy.

"Teď ty," vybídl Seamus Rona.

Ron si do úst vložil též bonbón, ale s jiným účinkem. Z nosu mu začaly téct nudle, které mu umrzly a visely mu jako rampouchy. Ron se křenil a Seamus mohl spadnout ze židle. Smích obou chlapců se rozléhal po celé společenské místnosti Nebelvíru, div se na ně někdo nerozkřičel, aby byli zticha. Hermiona se soustředila na knihu, Harry zase na učebnici lektvarů. Oheň v krbu praskal a teplo, které z něj sálalo, po chvíli naplnilo celou místnost. Všichni se zabývali tím svým. Seamus a Ron byli jediní, kteří klid narušovali. Když si uvědomili, že ostatní jsou opravdu nějak v klidu, přestali se smát.

Stále však zkoušeli srandovní bonbony, lízátka, fazolky či lentilky, a náramně se bavili. Smích se snažili co nejvíce potlačit.

Hermiona se zvedla. Ginny zpozornila a vyhnula se polibku Deana.

"Kam jdeš?" zeptala se vyzvídavě a podívala se na ni.

"Jdu se osprchovat," odpověděla Hermiona, zatímco dočítala poslední kousek kapitoly.

"Teď? Není nějak brzo?" pronesla nechápavě Ginny.

Hermiona si odfrkla. Nechtěla jí říct, co má na devět hodin v plánu.
V ložnici se však ještě zdržela. Posadila se na postel, vrhla pohled na Levanduli zapisující si něco, a sama začala psát dopis rodičům, který jí zabral poněkud dlouho.

Potom šla do sprchy.

Vlezla do umýváren, pustila horkou vodu, a nechala se unášet tím teplem. Nechala ji stékat po celém těle. Namydlila se a ucítila, jak se jí někdo dotknul. Uchopil jí hlavu, jemně rukama sjel k jejímu krku a pak se k ní přitiskl. Ucítila jeho tělo, i jeho tvrdý penis. Rukama jí přejel po prsou, po krku, po bocích, a zastavil se mezi stehny. Dvěma prsty do ní vklouzl a začal jimi pomalu pohybovat. Hermiona zaklonila hlavu, opřela si ji o tělo toho chlapce, který za ní přišel, a ani se nenamáhala otočit se a zjistit, kdo to je. Moc dobře to věděla. Nechala ho, aby jí uspokojoval prsty, a pak ucítila jeho teplé rty na jejím krku.

Otevřela oči, chvíli hleděla do modré stěny, a pak se otočila.

Nikdo tam nebyl a nikdo jí nemasíroval prsty. Byl to jen sen, velmi živý sen.

--------------------------------------------------

Hermiona kráčela chodbou, vlasy měla hezky vysušené, upravené a srovnané. Na krku měla parfém s nádhernou sladkou vůní. Mířila do sedmého patra k obrazu alchymisty Nicholase Flamela. Zahnula za roh a viděla Draca, jak seděl na parapetu okna a díval se před sebe. Když slyšel kroky, zvednul hlavu a viděl zářící Hermionu. Viděl spanilou princeznu kráčející chodbou. Zvednul se, přišel k ní a hned spojil jejich ústa. Dychtivě a hladově na ně útočil svými vlhkými rty.

Ona se odsunula. "Tak co? Máš něco připraveného?" zeptala se.

Draco se pousmál a řekl, aby ji chytil za ruku. Hermiona trochu tušila, o co mu jde. Chytila ho za ruku, měl ji studenou a něžnou. Pokožku měl strašně hebkou, asi na ně používal nějakou mastičku. Stoupnuli si před nějakou stěnu, Draco zavřel oči a když to Hermiona postřehla, zavřela je taky. Za necelých patnáct sekund se objevili v nějaké místnosti, kde byly svíčky, krásná postel s růžemi. Všechno bylo krásně nazdobené, až to Hermioně vyrazilo dech.

Otočila se na Draca a usmála se. Pořádně ho objala, vrhla se mu ke krku, a políbila ho na něj. Tiše zavzlykala.

"Ale no ták, neplač," řekl usměvavě Draco a odtáhl ji. Trochu zavadil o její krásné, vyspělé prso.

"Děkuji," špitla a pořádně ho políbila.

Draco ji uchopil za stehna a zvedl ji do náruče. Pak ji uchopil za zadek a odnesl tiše k posteli. Jako princeznu ji položil na postel. Zalehl ji, hlavu zabořil mezi její prsa, zkousnul okraje její košile, a snažil se ji stáhnout dolů. Trochu se mu to podařilo, ale bránily mu v tom knoflíčky, se kterými si brzy poradil. Rozepnul její košili a roztáhl její okraje. Viděl obnažený trup, ale hruď ne. Tu zakrývala červená podprsenka. Draco podprsenku uchopil, jemně ji stáhl dolů, a potom Hermionu zalehl. Ruce mu zabloudily pod její záda a rozepnuly podprsenku. Draco ji stáhl, zahodil někam pryč a zadíval se na Hermionina krásná prsa. Zabořil do nich hlavu, pak je políbil, každé minimálně dvakrát, a potom se přesunul na její ústa.

Jeho rty se dotkly jejích.