Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

Spolu/Sám se sebou

Draco sledoval, jak Hermiona pomalu jí, často jí pomáhal, protože ruka sem tam zacukala a způsobila Hermioně menší bolest. Z podnosu, který ležel na stolku, vzal čaj a podal ho hnědovlasé dívce. Trochu upila, pak jej Draco vrátil na podnos a Hermiona se opřela. Dívala se na Draca, na jeho chladně modré oči, bílé vlasy a svalnatou postavu. "V pouhé košili a kalhotách je strašně sexy," pomyslela si Hermiona.

"Jak se ti spalo?" zeptal se chlapec.

"Nebylo to moc dobré. Ruka mě ten první den strašně bolela, druhý den ještě víc, ale madam Pomfreyová říkala, že pokud bolí víc, je čím dál tím víc zahojená. Přes noc mi pomohl nějaký urychlovací lektvar, který se podává jen tehdy, když je léčení v poslední fázi," odpověděla Hermiona.

Bělovlasý chlapec se pousmál a zadíval se na její ruku. "Až tě odpoledne pustí, můžeme si zajít ven, jestli chceš," tiše namítnul.

Hermiona mu úsměv oplatila. "Ano, ráda." Její oči zabloudily k vystoupnutým žilám, které lemovaly holé paže díky vyhrnutým rukávům. "Nevíš nějaké bližší informace o Prasinkách?" zeptala se ho.

"Ne. Profesorka McGonagallová zatím nic neříkala. Myslím, že až bude rozhodnuto, pošle nám patrona," odpověděl Draco. Poté se naklonil k Hermioně, políbil ji na čelo. Ústa nechal přiložená na jejím čele, dlouze našpulil rty a pak to jen mlasklo, když se odtahoval.

Dívka však nechtěla pouhý polibek na čelo.

Když se chlapec odtahoval, zdravou rukou si ho přitáhla a přímo na jeho otevřené rty mu uštědřila dlouhý, mokrý polibek, který přešel v dlouhé, horlivé líbání.

Draco hmátl po její hrudi, ona zase po jeho rozkroku, který chvíli masírovala. Cítila, že už je opravdovým, dobře obdařeným, mužem. Draco už už chtěl zajet pod tričko, ale bál se, že by sem vlítla bradavická ošetřovatelka. Jemně jí zmáčknul levý prs přes triko i podprsenku a naposledy jí věnoval dlouhý, hluboký a mokrý polibek. Div že nespolknul její jazyk, jak hladový byl a toužil po ní.

Poté se odtáhl, zadíval se jí do hnědých očí.

"Uvidíme se odpoledne, ano?" špitl tiše, naposledy ji políbil a potom svižným krokem odešel.

Hermiona ještě dlouhou dobu jen seděla a nemohla uvěřit tomu, co se to dělo. Jemně se prsty dotkla svých rtů, na kterých byly ty Dracovy. Jejich polibek v ní vyvolal spoustu zajímavých pocitů. V klíně jí šimralo, stále toužila po tom vidět chlapce ze Zmijozelu, dychtila po jeho rtech a ještě víc po tom, co cítila v jeho kalhotách. Cítila tu mužnost, se kterou se chtěla co nejdříve setkat.

Vzala si z podnosu pohárek s dýňovou šťávou a napila se. Tupě zírala před sebe, v naději, že tam bude Zmijozelský princ se svými nádhernými bílými vlasy. Bohužel tam nebyl. Byla na ošetřovně sama samotinká. Ze sedu si lehla, přetáhla si přes celé tělo kromě hlavy přikrývku, jak to dělala, a usnula.

----------

Draco se vydal do zmijozelské společenské místnosti. Při vstupu viděl jen jednu dívku, která u stolu seděla. Zadíval se na ni, ona však ani nezaregistrovala jeho přítomnost. S žuchnutím se posadil do křesla, vytáhl svůj kouzlem složený zápisník z malé kapsičky v kalhotách a pak na něj poklepal několikrát hůlkou, aby se zápisník rozložil. Poté provedl heslo, jímž bylo trojnásobné pohlazení hadí hlavy od shora dolů. Provedl gesto a had zasyčel. Zápisník se otevřel a na straně, kde skončil, se začalo zvětšovat hadí pero. Draco jej uchopil a už jím psal po zápisníku.

V krbu plápolal oheň a příjemné teplo se rozlézalo po celé místnosti. Dívka stále seděla u stolu a na pergamen psala, nejspíš dopis, tmavým brkem z jestřába. Draco na chvíli zvedl hlavu a pohled mu sklouzl k pruhovanému brku. Bylo tmavě hnědé s sem tam bílými tečkami, vypadaly spíš jako nějaké barevné cákance. Oči mu následně sklouzly k vlasům té dívky. Měly blonďatou barvu. Dívce vlasy sahaly pod ramena. Ruka, v níž držela brk, se rychle pohybovala po pergamenu. V místnosti bylo slyšet jen praskání, sem tam zaskřípání, když se Draco nebo ona dívka zavrtěli, a také zvuk brku, jenž škrábal po pergamenu.

Malfoy zavřel zápisník, přiložil na něj hůlku a pronesl zaklínadlo Deferzo. Zápisník následně zastrčil do kapsy, jenže ve velmi malém provedení. Přesunul se na černou pohovku, která byla u krbu. Lehnul si, zadíval se do krbu, v němž plápolal oheň a praskalo dřevo. Na tváři mu pohrávalo světélko z oranžového ohně. Upřeně se do krbu, v němž tančily žhavé plameny. Oči mu z toho horka slzely. Pomalu se zamlžovaly, ale jemu se nechtělo nechtěné slzy otírat. Zavřel oči. Viděl v té tmě sebe. Viděl otce i matku. Viděl Bellatrix stojící po pravé straně Pána Zla, jenž přikládal Dracovi hůlku na ruku.

Draco ucítil silné pálení. Na ruce se mu objevovalo cosi černého. Nejdřív z toho byla malá, pomalu rostoucí tečka. Později se z ní linuly čáry, ze kterých se následně vytvořil stočený had. Na závěr se objevila černočerná lebka. Pán Zla se usmál, pohlédnul na Draca. Draco měl rty stažené do jakéhosi úšklebku, z něhož vyzařovala nejen bolest, ale i strach. Potom ruku svěsil k bokům. Pán Zla se na něj zašklebil, odhalil malé zuby a dvojitý jazyk, takový, jaký mají hadi. Pak jej ruka začala nesnesitelně pálit. Místo, kde měl znamení zla, bylo v jednom ohni.

Prudce sebou škubnul a nahlas vykřikl. Začal sebou házet a byl zmatený. Rozhlížel se kolem sebe, viděl jen šmouhy z toho, jak byl zmatený, vyděšený. Zasténal a rty se mu zkřivily jakýmsi...smutkem. Něčím nepopsatelným. Dívka, která seděla u stolu, sebou škubla leknutím. Prudce vstala a došla k pohovce. Viděla, jak sebou Draco házel, škubal, trhal, trochu křičel, nahlas dýchal a sténal.

Rychle ho uklidnila. Sedla si k němu, on byl schoulený na krajíčku pohovky, a položila mu ruku na jeho tvář.

"Šššš, byl to jenom sen," řekla konejšivě.

Draco se zklidnil, oči upíral na dívku s blond vlasy, která ho hladila po tváři, potom pouze po rameni.

"Daphne!" hlesl Draco.

Dívka jménem Daphne Greengrassová ho pohladila po rameni a usmála se. "V klidu, byl to pouze sen," řekla znovu a zdálo se, že se Draco dokonale zklidnil.

Chvíli u něj seděla, pro případ, že by měl nějaký psychický problém. Dívali se navzájem do očí, Daphne se usmívala, ale Draco ne. Rty měl stále stažené do jakéhosi šklebu kvůli strachu a zděšení. Tiše zaúpěl.

"Neptej se, nerozuměla bys tomu," odsekl Draco, když viděl, že se chce Daphne na něco zeptat.