Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

Avada Kedavra

Hermiona odešla spolu s knihou 100+1 nejmocnějších kouzelníků světa pod paží a posadila se na gauč u krbu, který zapálila při příchodu. Otevřela si knížku a začala číst. Nemohla se však soustředit, dětí ve společenské místnosti bylo tolik, že to vůbec nešlo, obvzlášť když všechny křičely. Pouze si prohlížela fotografie kouzelníků. Všichni byli seřazení tak, aby to šlo od nejstaršího po nejmladšího.

Byl tady Gellert Grindelwald, Albus Brumbál, Lord Voldemort, Newt Scamander a spousta dalších z devatenáctého a osmnáctého století. Na konci knihy, bylo to nějak pět stránek, byl kratičký seznam těch, kdo vlastnili jednu z Relikvií či všechny. Viděla tam také Brumbála. Usmíval se na ni a mával svojí...

"Hermiono"

"Mio!" křikl Harry a utíkal po schodech do společenské místnosti. V rukou držel dárek, který od ní obdržel.

"Harry! Rone!" zvolala.

Chlapci se k ní posadili. Ukazovali jí dárky, které dostali. Ron také přinesl krabičku Bertíkových fazolek, kterou, a ne jednu, dostal od Harryho. Nabídl Hermioně, která si vzala jednu, co chutnala jako slepičí polívka. Harry ukázal své kamarádce krásnou knihu košťat od Rona. Ron celý zářil a byl jako páv. Stále opakoval Hledal jsem ji všude a Šetřil jsem na ni dlouhé čtyři měsíce. Harrymu ani Hermioně jeho řeči nevadily. Hermiona poděkovala Harrymu za krásnou knihu. Od Rona dostala zápisník a na každé stránce nahoře v rohu byl domácí skřítek s nějakou vánoční čepičkou. Každý skřítek vždy zapištěl, když Hermiona otočila stránku. Moc se jí líbil a pobavil ji.

"Děkuji, Rone," řekla a obejmula ho. Ron, který měl v ústech kousek čokoládové žabky vylovené z kapsy se usmál, málem vyprsknul překvapením čokoládu.

"A tobě taky, Harry," řekla směrem k Harrymu a taky ho obejmula.

"Já taky děkuji. Mimochodem, jak jsi na to narazila?" zeptal se jí a prohlížel si svoji figurku na koštěti. Úplně stejnou jako dostala Ginny, jen s jinou postavičkou.

"No, bylo to těžké. Ginny dostala taky takovou," odpověděla Hermiona a hned si zapisovala něco do zápisníku od Rona.

"Aha. Je moc hezká," pochválil Hermionu Harry a posunul se víc doleva, aby přicházející Ginny udělal místo. Ginny mu ukázala svoji postavičku, kterou si Harry vzal a díval se na ni. Ginny si taky prohlížela jeho postavičku na koštěti, ale jeho byla na krásném Kulovém blesku.

"Je to krásný den, že?" otázala se Hermiona a pošimrala jednoho skřítka, který se začal pisklavě smát.

"Jo, to máš pravdu," přitakala Ginny.

"Nic mi ho nemůže pokazit," podotkla zasněně Hermiona a opět se pustila do psaní do zápisníku s domácími skřítky.

Harry s Ronem zkoušeli různé Bertíkovy fazolky. Co dvacet sekund některou vyplivnul. Spoustu dětí si předávalo dárky a taky si je ukazovali. Tolik smíchu a radosti ve společenské místnosti koleje Godrica Nebelvíra snad nikdy nebylo. Všechny děti přímo zářily a ze všech přímo sršela radost a štěstí. Harry, Ron a Hermiona se bavili u krbu a snažili se soustředit na svůj rozhovor, ne na rozhovor ostatních.

"Jdu za Dracem," podotkla Hermiona a vstala. Ginny naznačila klukům beze slov Nechte ji být, ale sama na ni chtěla vyštěknout. Hermiona se prodrala společenskou místností a vyšla na chodbu.

Vytáhla hůlku, upravila se a byla celá natěšená, až se s ním uvidí. Ta jejich noc byla úžasná, chtěla by ji zopakovat. Uvědomila si, že bude moct být s Dracem kdykoliv, zatímco budou ve škole. Tak moc ho milovala, tak moc pro něj znamenal. On byl pro ni vším. Byl jejím kyslíkem. Když s ním byla, cítila se v bezpečí a vždy zářila. Když byla s ním, cítila se jako pták, který svobodně letí oblohou a nemusí se bát, že jej někdo střelí. Kdykoliv byla s ním, kolem nich vždy byl neprolomitelný štít chránící oba dva.

Odbočila do chodby, seběhla schody a potom vrazila do nějakého chlapce, když znovu odbočila za roh chodbičky vedoucí dolů ke koleji Zmijozelců. Vzhlédla a viděla Draca.

"Ahoj!" zvolala a vrhla se na něj. On ji však od sebe ošklivě odtáhnul a zamračil se.

"My se známe? Počkat, ty jsi Grangerová, že? Ta mudlovská šmejdka!"

"Ano, jsem. Přišla jsem za tebou. Promiň, že jsem ráno odešla z té komnaty, ale..."

"Odkud? Já byl celou noc s Pansy Parkinsonovou!" pronesl zaraženě Draco.

"Moc vtipné. Když dovolíš..."

"Nešahej na mě!" křikl, když se jej Hermiona snažila políbit.

"Co to má znamenat?" štěkla Hermiona a zpoza Draca se ozval nějaký posměšný chichot. Otevřely se dveře od koleje Zmijozelců a ven vyšla Pansy.

"Cos mu provedla?"

"Já? Nic. Je naprosto normální, viď?" řekla sladce Pansy a políbila Draca a opřela si hlavu o jeho hruď.

"Jak? Co? My dva jsme spolu!...Draco, prober se!" řekla a uchopila ho za tváře. Pořádně s ním zacloumala.

"Co děláš! Nech mě na pokoji!" vykřikl Draco Malfoy a odstrčil Hermionu, který vydolovala nenápadně hůlku a pak jednoduše spoutala Pansy. Potom se na Draca vrhla.

"Draco! Jsme přece spolu, dnes jsme spolu spali v Komnatě nejvyšší potřeby. Prober se!" Opět uchopila chlapce za hlavu a dívala se mu do očí. On jí taky, ale jeho pohled jakoby procházel skrz ní.

"Draco! Vzpomeň si!" šeptla a políbila ho. On ji ale odtáhl. 

"Je pod kletbou Imperius, nemůže tě..."

"Oscausi! Draco, prosím!" žadonila Hermiona, ale marně.

"Neznám tě," hlesl.

Hermiona se od něj odtáhla, o krok či dva ustoupila a naposledy se na něj podívala. Hůlku stále měla v rukou.

"Dobrá, jak chceš. Když odcházíš z mého života, já odejdu z tvého," pronesla tiše a zrak Pansy padnul na její hůlku, která mířila na ni. Najednou mohla opět mluvit. "Vždy jsem věřila, že se staneme přáteli, a ne nepřáteli." Hermionina hůlka se zvedla a přitiskla se k hrdlu majitelky.

"Ne!" křikla Pansy.

"Avada Kedavra!"

Z hůlky vyšlehl mocný zelený záblesk a ozvalo se hlasité hvizd. Záblesk ozářil celou chodbu. Byl obrovský. Nikdo by nedokázal uvěřit tomu, že taková studentka by odkázala provést smrtící kletbu s tak velkým zábleskem. Mocný zelený blesk udeřil Hermionu do krku.

Její tělo odletělo o kousek dál a dopadlo s hlasitým žuchnutím na zem. Spolu s výkřikem Pansy se rozlehlo žuchnutí chodbou. Hůlka se odkutálela pryč, jakoby litovala toho, co provedla majitelce.

Hermiona Grangerová byla mrtvá.