Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

Kouzlo Vánočních prázdnin

Daphne se podařilo uklidnit Draca natolik, aby mohl v klidu odejít. Dělala si o něj starosti. To, jak se probral, ji hodně vyděsilo. Nechala ho jít. Draco odešel do Velké síně. Bylo pondělí a pomalu se začal blížit čas oběda. Ve dvě odpoledne měli Hermionu pustit z ošetřovny. Jelikož se Vánoce blížily, stůl ve Velké síni byl stále plný jídla. Nikdy nezmizelo, pokud nebyla noc. Draco tam zamířil. Trochu mu vyhládlo, přestože se hojně nasnídal. Nevěděl, jak dlouho spal ve společenské místnosti Zmijozelu.

Posadil se ke stolu. Poblíž seděl i Blaise Zabini a Theodor Nott. Draco si jich nevšimnul. Vzal si malinový koláč a zakousnul se. Sladká chuť mu přišla vhod. Byl v jakési problémové situaci. Ne úplně problémové, ale spíše stál nad krajíčkem útesu. Nevěděl, zda má spadnout a být s Hermionou, či přijmout záchrannou ruku Pansy Parkinsonové, se kterou dlouhou dobu byl, ale také dlouho dobu neměl sex, o němž se domníval, že je jediné, o co Pansy jde. Být nahá v posteli s nádherným bělovlasým princem ze vznešeného Zmijozelu plného čistokrevných kouzelníků. Domníval se, že to jediné na něm Pansy obdivovala. Nejhezčí zážitky v posteli.

Přemítal nad tím, zda má být s Pansy kvůli sexu, nebo s Hermionou kvůli lásce. Chtěl Hermionu, ale zároveň nechtěl ublížit své kamarádce Pansy. Nebo...byla jeho kamarádkou? Nebyla spíš jeho...holkou na spaní? Otázky mu poletovaly myslí a stále čekal na to, kdy bude mít na všechny odpověď.

Vrátil se zpět do reality. Znovu si ukousnul malinového koláče a potom se napil džusu se stejnou chutí, jaké byl koláč. Chvíli se zahleděl do stolu, jakoby na něm bylo něco zajímavého, co chtělo jeho pozornost. Pohlédnul na svoji zmijozelskou kravatu a u krku ji trochu povolil. Rozhlédl se kolem sebe. Pomalu začali přicházet studenti, kteří zůstali na Vánoce ve škole. Viděl Pottera, všechny Weasleyovy, zahlédnul Nevilla, Deana a Seamuse, kteří doprovázeli toho jejich slavného a oblíbeného Harryho Pottera.

Celou řadu Nebelvírů znechuceně sledoval do té doby, než se všichni posadili. Neměli žádné zprávy o Hermioně. Draco párkrát zaslechl její jméno. Zlostně se na ně díval. Když však na něj pohlédl jeden z dvojčat Weasleyů, Draco sklopil zrak ke stolu. Chvíli tak, poté vzhlédl a zjistil, že se na něj nedívají. Z kapsy vytáhl zápisník. Než ho stačil otevřít, přišel k němu z pravé strany Blaise a z levé Theodor Nott.

"Nazdárek, Draco!" zapištěl Blaise tak, jak to vždy jeho kamarád nesnášel.

"Jak se máme, Draco?!" pištěl Theodor stejně jako předtím Blaise.

Jejich bělovlasý kamarád do nich dloubnul. "Nechte si ty opičky," odsekl a složil zápisník do kapsy. Jakmile se porozhlédl po zmijozelském stolu, přišla a sedla si naproti němu Pansy.

"Ahoj, Draco," řekla sladce a usmála se.

"Uhni, Pansy!" pronesl rázně.

"Proč?" ptala se nechápavě Parkinsonová a posadila se na jiné místo, naproti Theodorovi.

"Sledujte," poručil Draco.

Všichni čtyři Zmijozelci se dívali k houfu nenáviděných Nebelvírů, pro nich to byla velká konkurence. Draco vytáhl hůlku a když Harry Potter vstal, hůlkou zamířil na něj, ale pod stolem. Tiše šeptl Locomotor Wibbly a Potterovy nohy se proměnily jakoby v želatinu. Upadnul a nemohl vstát. Ležel na zemi a ihned k němu přiskočila Ginny.

"Není ti nic?" starala se.

"Co se stalo?" ptal se Fred Weasley.

"Co ti je?" tázal se Ron a pomáhal Harrymu na nohy.

"Finite," pronesl zkušený George a kamarádovy nohy byly v pořádku.

Od stolu Zmijozelu se ozval bouřlivý smích okamžitě, když Potter upadnul. Blaise ležel hlavou na stole, řehtal se na celé kolo a spolu s ním i Theodor. Pansy chtěla vypadat jako princezna, tak se snažila nějak elegantně smát, ale vypadala ještě hůř než Nott a Zabini dohromady.

"Určitě v tom mají prsty oni," podotkl podrážděně Ron.

"Jsou to ubožáci..." řekl George.

"Kteří se neumí pořádně bavit," doplnil Fred.

Chvíli sledovali smějící se Zmijozelce, pak se otočili k sobě a vrátili se ke své konverzaci, kterou přerušil Harryho pád zaviněný kouzlem, jež vyslal Draco Malfoy.

"Teď se dívejte na mě," pronesl Nott a ne že by hůlku schoval pod stůl, on ji vytáhl nad stůl tak, aby na to všichni viděli. Zašeptal kouzlo Impedimenta a v tu chvíli už opět Potter ležel na zemi.

Zničehonic se ozvalo jakési hvizd a Theodorovi vyletěla hůlka z ruky. Všichni čtyři zmijozelští studenti se podívali směrem, jímž letěla Nottova hůlka. Spatřili profesora Brumbála, jak ji uchopil a v tom okamžiku se objevily body jednotlivých kolejí.

Zmijozel měl v tu ránu o deset bodů míň.

"Neboj, Snape nám zase nějaké nažene," povzbudil ho Draco.

--------------------------------------------------

Draco seděl na schodech hned vedle Velké síně. Četl si nějakou knihu o kouzelných předmětech, konkrétně o rozplývavé skříni. Očima projížděl text, informace si ukládal do hlavy, když vtom jej někdo vyrušil. Neznámá osoba si odkašlala. Nereagoval. Potom mu poklepala na rameno. Potom zareagoval.

Za ním stála Hermiona. Prudce vstal, prst nechal na stránce, kde skončil a vrhl se na ni. Ona jej zarazila a podívala se na knížku, kterou držel v ruce. Chtěla si ji prohlédnout, ale on ji rychle schoval za zády.

"Ehh, to nic, já jen..."

"Ukaž mi to, prosím," žadonila Hermiona.

Draco za zády rychle přehodil prst na jinou stranu a podal Hermioně knihu, která ji otevřela na straně, kam dal Draco prst.

"Přenášedla, jo?" otázala se. "Nechystáš doufám nic, viď?" Povytáhla obočí.

"Jen jsem se zajímal," odvětil bělovlasý Zmijozelec.

Hermiona mu vrátila knihu, ale v ten moment vyšla z Velké síně profesorka McGonagallová.

"Á, tady jste. Zrovna jsem vám chtěla poslat Patrona," řekla vesele.

"Dobrý den," pozdravil Draco a usmál se na ni.

"Už máte bližší informace o Prasinkách, profesorko McGonagallová?" zeptala se Hermiona a profesorka přikývla.

"Ano, mám. Řeknu vám to co nejrychleji. Zítra ve tři se jde do Prasinek. Každý budete mít na starost pět prváků, ano?" řekla McGonagallová.

"Dobrá. Očekávám vás deset minut před třetí na nádvoří, ano?" dodala a potom zmizela.

Draco s Hermionou chvíli postávali a nic neříkali. Hermiona se dívala do země, Draco na její ústa. Toužil po tom být s ní někde pryč o samotě, v nějaké tajné místnosti, aby je nemohli snadno najít. Chtěl s ní být sám a líbat se s ní. Ležel v posteli, propojit jejich těla i duše a užít si s ní noc.

"Nepůjdeme někam?" ozval se Draco. Jeho hlas prořízl napětí mezi nimi. Ticho zas tak moc nebylo, protože ve Velké síni se zase dal do práce Protiva, který shodil strom a Brumbál na něj strašně zakřičel. Párkrát mávnul hůlkou a spoušť, již duch způsobil, byla rázem tam.

"Vím o perfektním místě," namítnul bělovlasý princ.

"Veď mě," řekla mu Hermiona a dali se do pohybu.