Naše dvojice, Nebelvírka a Zmijozelec, lvice a had, Hermiona a Draco, se vydala na procházku kolem Černého jezera. Jejich ruce byly spojené, nemusel je spojovat pouze chlad, který venku byl. Spojovala je láska. Čistá láska. Moc toho nenamluvili, spíše mlčeli, šli kolem jezera, potom se vrátili do hradu. Šli do Velké síně. Bylo kolem tří hodin. Usoudili, že by byl dobré vrátit se do hradu. Cestou zpátky začalo sněžit, trochu víc mrzlo, a hodně foukalo.
Když se vrátili, byli celí od sněhu a museli se co nejvíce oprášit, aby je Filch nenachytal. Pořádně se oprášili, potom mohli jít do hradu. Za pár minut se měli sejít ve Velké síni, měli totiž velký hlad. Hermiona vyběhla do severní věže, kde sídlila kolej s názvem Nebelvír. Přešla přes společenskou místnost až k sobě do ložnice. Levandule tam byla s Ginny a hrály Řachavého Petra. Ginny okamžitě zpozornila, když si všimla Hermiony přicházet.
Nevyptávala se, kde byla, jen se na ni usmála, sice trochu podezíravě, ale více kamarádsky. Hermiona si lehla do postele, vzpomínala na Dracův něžný polibek. Pořád cítila ty jeho rty na těch jejích.
Ginny to nedalo. "Kdes byla?" zeptala se. Nemohla to totiž vydržet.
"Jen venku," odpověděla Hermiona, prsty si přejela po rtech.
"Jo? S kým?" popíchla ji Ginny.
"Ty víš s kým," odsekla Hermiona.
"Cože?!" zakřičela vyděšeně Levandule. "Tys šla s Ty-víš-kým?!"
"Ale ne, panebože," zasmála se Hermiona.
Levandule i Ginny se tomu taky zasmály. Hermiona a Ginny věděly, že Lev to myslí ze srandy. Hermiona si protáhla ruce, pak je nechala spadnout s žuchnutím na postel, na chvíli zavřela oči.
"I když, vlastně nevíš s kým, protože jeho jméno ti neřeknu, akorát bys to letěla říct Ronovi a Harrymu," připustila Hermiona.
"Chodíš s Malfoyem, že? Jinak bys tohle neřekla," řekla rázně Ginny a podívala se na ni.
Hermiona trochu zrudla a znervózněla. "Blázníš? To rozhodně ne. Moc dobře si pamatuji, jak mě častoval. Jak tě to mohlo napadnout," kroutila hlavou Hermiona a odešla do společenské místnosti.
V ložnici dívek bylo ticho. Ani Lev, ani Ginny nehrály. Dívaly se na sebe, občas uhnuly pohledem, a potom Ginny řekla: "Vsázím pět galeonů, že chodí s Malfoyem."
Levandule na to: "Já vsázím sedm, že chodí s Seamusem. Ten se kolem ní furt motá, nemyslíš?" ušklíbla se a potom vybídla svoji kamarádku, zda se pustí do hry.
Hermiona si povšimla Harryho a Rona, kteří si povídali jako obvykle u krbu na gauči. Ron jedl, Harry upíjel z poháru nějakou šťávu a díval se zachmuřeně do krbu. Sedla si za nimi a pozdravila je.
"Ahoj, kluci."
Harry vzhlédl, přestal se dívat do krbu, usmál se na ni, a potom taky odpověděl. "Ahoj, Hermiono. Jak se máš?"
"Dobré. Teď jsem byla venku, je tam velká zima," odpověděla. "Co kdybychom šli zítra na jezero? Je to zamrzlé a já jsem tam už byla s Drac...s kamarádkou. Je to úžasné," řekla nadšeně.
"Jistě, můžeme," odpověděl Harry. Hned se mu zvedla nálada, jak to tak vypadalo.
"Určitě. Vezmeme Ginny, Deana, Seamuse..." říkal Ron.
"A Levanduli..." doplnila Hermiona.
"A Freda s Georgem. Také Angelinu, Katie, Nevilla..."
"To bude prima," řekl Harry. Dál se však díval do krbu, jakoby tam byl jen on sám.
-------------------------O dvě hodiny později-------------------------
"Myslel jsem, že zítra budeme spolu," zakňoural Draco, když měl Hermionu v náručí. Stáli poblíž kabinetu profesorky McGonagallové. Draco objímal Hermionu, ona byla spokojeně schoulená, a pak ji políbil do vlasů.
"No jo, jenže oni přišli dřív, Draco," odpověděla Hermiona. Tím dala najevo, že jsou její dlouhodobí kamarádi, mají dokonce přednost před její láskou.
"Tak dobrá, chápu to."
"Nezlob se," řekla smutně Hermiona a odtáhla se.
"Ale vždyť ne." Draco ji políbil na čelo.
"Moc přesvědčivě to nevyznělo," popíchla ho Hermiona.
Uslyšeli kroky a odtáhli se od sebe. Draco se opřel o stěnu, Hermiona naproti němu, a jen čekali, zda sem někdo půjde nebo ne. Minerva McGonagallová je požádala, aby za ní přišli, tak byli tady. Postávali poblíž jejího kabinetu. Kroky se přibližovaly a přibližovaly. Potom zpoza rohu vyšla profesorka McGonagallová a zadívala se na ně. Celá se hned rozzářila.
"Tak tady vás mám. Pojďte, máme si co povídat," řekla s úsměvem na rtech a vedla je do svého kabinetu. Hermiona tady byla několikrát, vůbec se to tu nezměnilo. Draco s Hermionou se posadili, uvelebili se a čekali, než se profesorka McGonagallová posadí.
"Mám tady pro vás pohoštění, protože jsem s vámi velmi spokojená," usmála se, mávla hůlkou a za tři vteřiny se u nich objevil domácí skřítek jménem Alfie. Byl malý, na nohou měl jakési ošoupané boty, na hlavě nějakou vybledlou čepičku a kolem trupu mu plandalo oblečení otroka.
"Na můj příkaz vám náš skřítek Alfie udělal kakao a koláčky. Děkuji, Alfie," řekla Minerva a v tu chvíli skřítek zmizel. "Vezměte si, prosím," nabídla jim tác s třemi velkými hrnky kakaa a plný talíř koláčků.
Dramione poděkovali a vzali si kakao a jeden koláček.
"Tak, kde bych začala...Výlet v Prasinkách, to je to, co vám chci sdělit. Dnes je středa, takže zítra ve čtvrtek bude další výlet do Prasinek, opět ve tři hodiny. Chtěla bych vám říct..."
V ten moment se zarazila a rozchechtala se na celé kolo. Smála se nahlas a dívala se na Dracova ústa. Hermiona se na ně taky podívala a následovala Minervu. Draco se na ně nechápavě díval a pak mu došlo, co způsobilo ten smích. Před chvílí se napil kakaa a pod nosem měl kakaové vousy. Rychle si je setřel a začal se taky smát, ale méně než profesorka a Hermiona.
"Omlouvám se, pane Malfoyi, ale...." V ten moment se Minerva dala opět do smíchu, i když se zdálo, že ji to přešlo. Rychle hmátla po hůlce, prudce s ní švihla a přestala se smát.
"Takže...Strašně se omlouvám, pane Malfoyi, ale přišlo mi to strašně vtipné, promiňte mi to..."
"-to je v pořádku," skočil jí Draco do řeči. Tentokrát si dával pozor, aby neměl kakaové vousy.
"Výlet do Prasinek se uskuteční ve čtvrtek opět ve tři hodiny. Zase tam buďte deset minut před odjezdem. Včera, jak jsme si s profesorem Brumbálem odváželi děti, jsme slyšeli, jak moc jste na ně byli milí. Jeden kluk jménem Edward, to byl váš, viďte, slečno Grangerová?" zeptala se Minerva.
Draco na ni pohlédl, usmál se, kousnul si do koláče a pak to zapil horkým, velmi sladkým kakaem. Následně si otřel místo pod nosem, kde se mu znovu objevil knír.
"Ano, byl z mé skupinky," odpověděla Hermiona.
"Ten chlapec jménem Edward vás velmi vychvaloval, slečno. Celý zářil. O těch dívkách ani nemluvím, ty byly jako měsíc při úplňku. Říkali, Edward s dívkami, že jste na ně byla moc hodná a milá. Co se týče pana Malfoye, byl také úžasný. Oběma kolejím přidávám patnáct bodů a po čtvrtku přidám dalších patnáct bodů. Souhlasíte?" dořekla Minerva a napila se kakaa.
"Ano, jistě."
"Určitě."
"Skvělé. Pokud by byly nějaké změny, pošlu vám patrona. Kdyby jste měli nějaké potíže, obraťte se na mě, pomůžu vám," usmála se, dopila kakao a dojedla koláč, který třímala v ruce.
Potom je propustila, na cestu každému dala dva malinové koláče, a pak zavolala skřítka Alfieho, aby to odnesl do kuchyně. Draco s Hermionou trochu popošli od kabinetu profesorky McGonagallové a pak se políbili. Draco přejel rukou po její tváři.
"Tak ahoj zítra," řekl, naposled jí dal polibek a odešel.
ČTEŠ
Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔
FanficJe poslední den před Vánočními prázdninami; učitelé se těší, že si odpočinout, žáci pojedou domů nebo zůstanou v Bradavicích. Zatím Hermiona ani Draco nevěděli, jaké emoce se v nich budou objevovat. Stále myslí na to, jak si užít Vánoce v Bradavicíc...