Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

V Prasinkách

-------------------------Draco-------------------------

Draco vystoupil se svojí skupinkou z kočáru. Mezi prváky byli tři kluci a dvě holčičky. Draco každému pomohl, snažil se být milý, a potom zamířili k Taškáři. Cestou si povídali o tom, jaké to je být v Bradavicích. Draco vyprávěl, co se dělo, když byl v jejich věku. Mluvil o Vy-víte-kým, ale náhle si vzpomněl, že on je jedním z jeho stoupenců. Ale naštěstí ne srdcem. Mluvil o Kameni mudrců, o Tajemné komnatě a o vězni z Azkabanu, který z něj utekl. Děti s ohromením poslouchaly celou cestu. Draco se na ně usmíval, chtěl na ně být hodný, a když si vzpomněl, že večer bude moct být s Hermionou, nálada se mu zvedla.

Byli skoro u Taškáře. Draco se zastavil a řekl: "Tak, teď půjdeme dovnitř, ale jen po dvou. Vždycky si vezmu dva a půjdu s nimi do obchodu, ano? Zbytek zůstane venku a prostřídáme se."

Děti se na něj nahrnuly, křičely, že chtějí jít jako první, ale Draco dal přednost holčičkám. Jedna se jmenovala Marie, druhá Emily. Holčičky si vytáhl kouzelnické peníze a vstoupily za doprovodu Draca Malfoye do obchodu. Kluci nervózně čekali a bavili se.

"Takže, co si chcete koupit?" optal se Draco a holčičky s plnými váčky běhaly po celém obchodě a chtěly si něco koupit.

Vzaly si pár žertovných předmětů, protože chtěly nejvíce utratit v Medovém ráji. Potom šli dva chlapci a nakonec poslední, který se jmenoval Antonio.

-------------------------Hermiona-------------------------

Hermiona Grangerová, chytrá, hezká, milá a velmi vzdělaná, šla se svojí skupinkou do Medového ráje. V její skupince byly čtyři dívky a jeden chlapec, který se jmenoval Edward. Spolu s Edwardem a čtyřmi dívkami vstoupila Hermiona do obchodu a všechny děti se naráz rozutekly po obchodě. Je to tu větší, nejspíš rozšířili prostor, pomyslela si Hermiona. Vzala Edwarda za ruku, protože to byl ještě takový malý strašpytel, anebo to před ní hrál, protože se mu líbila. Vzala ho k regálu, kde bylo všechno možné: Bertíkovy lentilky tisíckrát jinak, Maxovy maxižvýkačky, ledové myšky, různá lízátka, bonbóny, čokoládové kapsle, které vydrží pouštět čokoládu celých pět minut a vše možné.

Děti vytahovaly váčky se srpci a svrčky a hned si braly do rukou různé sladkosti a házely je na pokladnu. Edward, stále nervózní a bázlivý, si prohlížel pomalu regály. Díval se hlavně na šumivé bzučivky a čokoládové žabky.

"Tak co? Vybereš si něco?" optala se vesele Hermiona.

Edward se rozhodl pro minimálně deset čokoládových žabek, velké balení bzučivek, spostu krabiček Bertíkových lentilek a také spoustu žvýkaček. Holčičky stály venku s koženými taškami a čekaly. Hermiona pomohla Edwardovi zaplatit nákup a vyšla s ním ven. Jedna holčička už otevírala čokoládové žabky.

"Emily, pokud takhle budeš jíst, nebudeš mít nic ještě než přijedeme na hrad," upozornila ji Hermiona. Holčička jménem Emily dojedla žabku a pak vše, co si chtěla sníst, zastrčila do kožené tašky.

Vypravili se k Taškáři a cestou potkali Draca s jeho skupinkou. Zastavili se a když se děti nedívaly, políbili se, sice rychle, ale vášnivě. Zmijozelský chlapec potom dal polibek Hermioně na čelo a odešel se svojí skupinkou do Medového ráje. Paní u pokladny zaúpěla, když viděla další pětici dětí.

Draco se svojí skupinkou nakoupili v Medovém ráji a vydali se k Soví poště. Hermiona se svými dětmi rychle skončila u Taškáře, děti věděly, co chtějí, takže to bylo rychlé. Když vyšli z Taškáře, začalo chumelit. Zbývalo dvacet minut do odjezdu dětí. Ty minuty uplynuly rychle, jen dvě děti odeslaly dopisy a potom šli ještě k Džinovi. Nejdříve šla Hermiona a potom Draco.

Děti ze skupinky Hermiony si koupily vlaječky svých kolejí, jedno si koupilo repliku zlatonky na stojánku, a některé si také koupily malé modely košťat, nejčastěji to byly *Světelné komety, nejnovější a nejlepší model koštěte, ale také Kulové blesky a Nimbusy dva tisíce jedna. Edward si koupil Měsíční globus a když měly všechno, zaplatily a vyšly ven. Hermiona jim přidržela dveře, se kterými si vítr hrál, a nechala vstoupit Draca. Chvíli počkala s dětmi, které si hrály s vlaječkami a prohlížely si malé modely Kulových blesků, *Světelných komet a Nimbusů dva jedna. Draco tam byl dlouho. Chlapci se dívali na všechno možné a obdivovali věci, které v obchodě byly.

Když skončili, šli k Medovému ráji a už z dáli viděli, že tam stojí dva kočáry a před nimi stál profesor Brumbál a profesorka McGonagallová. Hermiona s Dracem odvedli děti k nim.

"Tak co? Zvládli jste to?" zeptal se dychtivě Brumbál. Celý zářil, protože bude mít možnost s nimi zase být.

"Ano, zvládli. Jsou úžasní," odpověděla Hermiona a usmála se na Brumbála, přitom pohladila Edwarda po hlavě.

"Máte pravdu, slečno Grangerová. No, my teď pojedeme na hrad. Děti, nastupte si do kočárů. A vy?" otočil se na Nebelvírku a Zmijozelce.

"Pro vás přijede kočár za tři čtvrtě hodiny, ano? Přijede sem, tak tu buďte. Mějte se," řek Brumbál.

Byl dobrý nitrozpytec, věděl, že chtějí být sami.

Ruku v ruce šla Hermiona s Dracem ke třem košťatům. Posadili se dozadu ke stolu, objednali si máslové ležáky a nějaký ten zákusek. Draco celou dobu zářil, Hermiona taky. Usmívali se na sebe od ucha k uchu. Povídali si o všem možném. Také mluvili o světě Hermioniných rodičů. Jejich tématem byly všemožné, pro kouzelníky nepochopitelné, mudlovské vynálezy. Draco se vyptával, na co jsou elektrická kamna, rádia, mixéry a gumové kachničky (ano, inspirace z HP 2. díl). Pořád se vyptával, k čemu co slouží.

Rukou zabloudil k její. Jemně ji uchopil. Měla ji studenou, bylo načase ji zahřát. Vtom cinkly dveře a vešlo pět osob. Draco s Hermionou se podívali ke dveřím a viděli pět Nebelvírů; Harryho Pottera, Ginny Weasleyovou a jejího bratra Rona, Deana a Seamuse.

"Sakra," zaklel Draco. "Asi už půjdu. Vymluv se, že probíráme něco důležitého, o čem nám řekla Minerva a že se o to musíme postarat, ano?" řekl.

"Pojedu kočárem sám, ty jeď potom s nimi. Večer v devět se setkáme v sedmém patře, ano?"

"Proč v sedmém?" 

"Nevyptávej se. Budu u obrazu Nicholase Flamela, ano?" pronesl a vyšel ze Tří košťat.

Hermiona se přidala ke svým kamarádům.

"Co to mělo znamenat?" osopil se na ni Ron, když si sedala.

"No, ehm, McGonagallová nás o něco poprosila a my jsme to probírali, jak a co," odpověděla, snažila se, aby to vyznělo co nejvíce přesvědčivě.

*Světelné komety = můj nápad, vymyslel jsem si nějaký název pro nejnovější model košťat