Dramione - Hrdý lev s hadím ocasem (Complete)✔

První okamžik, první pohled, první polibek

Draco vzal Hermionu za ruku. Nevadilo mu, že je vidí profesoři i někteří studenti. Utíkali co nejrychleji do západní části čtvrtého patra. Dracova ruka Hermionu táhla deset zdlouhavých minut. Utíkali po schodech i chodbami, a odbočovali všemi možnými směry. Hermiona si říkala, jak dlouho to může trvat, když vtom už byli na místě. Draco se zastavil u nějakého závěsu. Vytáhl hůlku a rozhlížel se kolem sebe.

"Co to má znamenat?" zeptala se Hermiona a podívala se na něj.

"Uvidíš," jemně odsekl.

Hermiona zavrtěla hlavou. Nechápala to. Draco se stále rozhlížel kolem sebe, naslouchal tichu a doufal, že nikdo nepůjde kolem. Potom přiložil hůlku k závěsu a něco špitl. Závěs se odtáhl a Draco vlezl do místnosti, která se za ním skrývala. Hermiona popošla a viděla malou 2x2 místnost. Draco ležel na posteli.

"Co to má..."

"Neptej se," přerušil ji, posadil se a potom mávnul hůlkou, zase něco špitl a závěs se zatáhl. Hermiona se na něj dívala a všimla si, že závěs jakoby zkameněl.

"Kdyby k němu někdo přišel a neznal heslo, viděl by závěs a za ním okno. Tohle je tajná místnost, kterou jsme s Pan...kterou jsem objevil," podotkl Draco a díval se na Hermionu, která ve tváři měla úžas.

"To je dobré," poznamenala.

Usmála se na Draca, přistoupila k němu a on ji uchopil za boky. Přitáhl si ji, vyhrnul kousek její bílé košile a políbil ji na bříško. Polibky opakoval několikrát, pak ji uchopil za boky silněji a posadil si ji na sebe. Položila mu ruce na ramena, on ji uchopil za nádherný kulatý zadek a přitáhl si ji k sobě. Hlavu zabořil do jejích prsou, ona se zaklonila a vydmula tak pořádně hruď. Draco ji líbezně políbil na krk, ani se nemusel moc natahovat. Byla menší než on. Rty měl pevně přitisknuté na jejím krku, pak je odtáhl a rukou vjel do jejích vlasů.

Ona zadkem pořádně zatlačila na jeho tvrdý penis, který cítila, a provokativně se zavrtěla. Draco zaúpěl, dychtivě ji políbil a cítil, jak Hermiona pohybuje boky dopředu a dozadu. Zadkem mu masírovala jeho penis a Draco ji líbal co nejhorlivěji.

"Ty jsi moje hrdá lvice."

"-s hadím ocasem," doplnila ho i přes jeho horlivé polibky.

Odtáhla se, jenom trošičku, nosem zavadila o jeho a byl to takový něžný dotek. Usmála se na něj, dokonce přestala pohybovat boky. Něžně ho pohladila po tváři, přitáhla si jeho ústa a dotkla se jich. Byly jako hedvábí. Jako sníh. Čerstvě popadaný. Chtěla je mít na sobě co nejvíc.

"Umíš líbat opravdu dobře," podotkl skrz polibek Draco.

"Děkuji," řekla Hermiona. "Ale nežvaň a líbej mě," podotkla, nijak mrzutě, a potom toho litovala. Draco se na ni vrhl, svalil ji na postel a začal jí svlékat košili.

Rozepnul  jeden knoflíček, pořádně ji políbil. Pak rozepnul další a opět ji políbil. Tak to šlo dál, dokud neodhrnul její košili a nezadíval se na její rudou podprsenku. Na chvíli se posadil, trochu taky rozepnul košili, pak ji zalehl a líbal horlivě na krk, na ústa, mezi prsa a všude možně. Užuž chtěl rozepnout její podprsenku, když vtom slyšeli za závěsem kroky.

Rychle toho nechali a posadili se. Nechápavě čekali, co se bude dít. Kroky se zastavily přímo před závěsem. Draco si přichystal hůlku. Pak se zničehonic odhrnul závěs a stála tam nějaká holka z pátého ročníku. Havraspárka.

"Petrificus Totalus!" křikl Draco a dívka se svalila na zem, celá ztuhlá. Hermiona uskočila, trochu zapištěla, a udeřila se hlavou do stěny.

"Není ti nic?" přiskočil k ní Draco a viděl, jak si Hermiona místo, kde se udeřila, masírovala.

"Dobré. Co  teď?" optala se.

"Vymažeme jí paměť a necháme ji tady," namítnul a ujal se toho.

Hermiona se dívala, jak Draco maže paměť té dívce, a ona sama se rychle oblíkala. Stále měla na krku vlhko Dracových rtů. Rychle si zapínala košili, knoflíček po knoflíčku, upravila si kravatu koleje Nebelvír a kouzlem si spravila vlasy. Pak se trochu přemalovala, taky kouzlem, a byla připravená.

"Můžeme jít?" zeptal se Draco, když si zapnul poslední knoflík na košili.

"Ano," odpověděla Nebelvírka a vyšla z místnosti.

Když Draco vycházel za ní, podíval se za závěs, řekl Finite Incantatem a nechal závěs ztuhnout a skrýt místnost. Rychle odkráčel od místa ruku v ruce s Hermionou a ani se nezastavili. Šli temnými chodbami, velmi chladnými, míjeli obrazy, pár studentů, dva profesory a také Protivu, který začal zpívat "MALFOY A GRANGEROVÁ, NEROZLUČNÝ PÁR. UŽ TO O NICH VÍME, KAŽDÉMU TO POVÍME!" jakmile je uviděl. Okamžitě mu pohrozili Krvavým baronem, duchem Zmijozelské koleje, a ihned mu sklaplo. Opodál se zastavili a ujistili se, že je Protiva nesleduje.

Hermiona pohlédla Dracovi do vášnivých očí, ve kterých se mihotaly plamínky. Sledovala ty chladné oči, s ní velmi zářící a teplé. Draco zíral na její rty. Chtěl je znovu okusit.

Rukou zajel do jejích vlasů, prohrábnul je, trochu se k ní naklonil, avšak nepolíbil. Jemně, velmi jemně a trochu se dotkl jejích rtů. Druhou rukou ji uchopil za bradu. Dotek Dracových prstů v Hermioně vyvolal velké vzrušení. Měl je studené. Přitáhl si ji a teprve teď ji vášnivě políbil. Jak on, tak i ona zapojil jazyk do líbání. Vášnivě si pohrával s jejími vlasy jednou rukou, tou druhou si ji čím dál víc přitahoval ke svému tělu.

Pak se odtáhli, naposledy se na sebe podívali, a následně se každý vydal ke věži své koleje.

Po cestě každý přemýšlel nad tím, co se stalo ve skryté místnosti a co budou dělat příště. Chtěli to znovu, ale dokončit.