Ginger Curse

13.

Ráno mě probudily paprsky slunce. Pořád jsem ležela na Aaronovi, který ještě spinkal. Je tak sladkej, má úplně rozcuchané vlasy a jako by se usmíval. Opatrně jsem vstala, vzala svůj mobil a potichu, abych nevzbudila toho spícího šmudlu, vyrazila do kuchyně dělat snídani. Rozhodla jsem se, že udělám znovu lívance s javorovým sirupem, ty úplně zbožňuju a co teď už vím, nejsem sama.

Dole ještě nikdo nebyl, ale to se dalo čekat, bylo pár minut po deváté. Pustila jsem ven Blackeyho a začala s přípravou snídaně. Na speciální pánev jsem nalila první těsto a zapnula si potichu písničky. Vybrala jsem svůj oblíbený Skillet. No, nakonec to dopadlo tak, že jsem lítala po kuchyni s obracečkou místo mikrofonu a dělala ze sebe rockovou hvězdu. Sem tam jsem lívance obrátila, abych je nepřipálila, ale ani u toho nechyběly mé taneční variace.

,,No a ještě krásně tancuješ," trhla jsem sebou směrem ke schodům. NeneneneneNE! Tohle všechno nikdy nikdo nesměl vidět! Zrudla jsem, jak jinak samozřejmě.

,,Dobré ráno," vypadlo ze mě.

,,Dobré ráno," usmál se, přišel ke mně a vlepil mi pusu na čelo.

,,Krásně to voní," pořád se usmíval a sedl si na židli ke stolu.

,,Jo, no tak aby byly ještě dobrý," dala jsem některé zvlášť na talířek a přinesla mu je ke stolu. I sobě jsem nandala a přinesla ještě náš milovaný sirup. Oba jsme se pustili do jídla. Povedly se mi.

,,Tak takhle dobrý jsem ještě nejedl," pomlaskával si Aaron naproti mně.

,,Děkuju moc, asi donesu ještě některý nahoru klukům," vstala jsem, pár jich přendala na větší talířek, vzala sirup a vydala se po schodech nahoru. Bylo tu pořád ticho, že by ještě spali? I když, ti dva jsou schopni spát klidně až do odpoledne, když můžou. S těmahle myšlenkama jsem došla až k jeho dveřím. Potichu jsem zaklepala, ale nepřišla mi žádná odpověď. Asi ještě spí. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř.

COŽE? Můj pohled se zarazil o ty dva. Leželi spolu v posteli, Stanley na JBho hrudi. Vlastně přesně stejně, jako já ještě před chvilkou ležela na Aaronovi. Ten pohled na ně mě donutil se usmát. Jsou spolu sladcí. Tak tohle všechno znamenaly ty jejich pohledy a narážky, to jejich škádlení se. To všechno znamenalo toto. No, budu po nich pak chtít vysvětlení, to dá rozum. Potichu jsem položila jejich snídani na stůl mezi noty a odplížila se pryč. Cestou dolů jsem si ještě pro jistotu vyčistila zuby, protože co jsem postřehla, Aaron už to nějakým způsobem udělal.

,,Spí?" zeptal se Aaron potom, co jsem se vrátila.

,,Jop, oba ještě chrupkaj," usmála jsem se.

,,A, co budeme dělat my?" odnesl oba talířky do dřezu. Neděle 10 hodin ráno. Co budeme dělat? Pořádně jsem se zamyslela. Co bychom tak mohli dělat.

,,Co si zatím jen pustit něco na netflixu?" jako odpověď se mi dostalo jen to, že mě s úsměvem popadl jako princeznu a odnesl do obýváku k televizi.

,,Děkuji," řekla jsem a dala mu pusu. Hned se posadil vedle mě a na tváři mu pořád hrál úsměv.

,,Co si pustíme?"

,,After?" zeptala jsem se. Jeho odfrknutí neznělo moc na to, že by se mu chtělo koukat.

,,Prosíííím," žadonila jsem.

,,Dobře, tak ať je po tvém," usmál se na mě a zapnul after. Po chvilce si mi lehl hlavou na klín. Já se mu začala prohrabovat vlasama. Ani ne po 10 minutách znovu usnul.

,,Ty na něj koukáš jak na koťátko," uslyším tichý hlas za mnou. Stanley.

,,Ty se zas jako koťátko mazlíš," odpovím mu. Dlouhé ticho.

,,Hope, o tom s tebou chci pak mluvit, dobře?" jojojojoJo!

,,Jop, dobře, co lívance?" snažila jsem se odvést řeč na něco lepšího, poznala jsem, že mu tohle téma není zrovna příjemné.

,,Moooc dobrý," vycenil zuby a prohrábl si vlasy.

,,Co máte v plánu?" další otázka.

,,Asi budem nahoře hrát na PSku, co vy?" jejda, tak to tam raději nebudu chodit.

,,Ještě nevíme," celou dobu mluvíme potichu, abych nevzbudila to spící stvořeníčko.

,,Dobře," mrknul na mě a zmizel v chodbě. Já pokračovala v dívání se na after. Po chvilce ale začal zvonit Aaronovi telefon. Hrozně nadskočil. Pak mhouřil očka na display a mobil zvedl.

,,Mamko?" ježiš, snad věděla o tom, že tu zůstane.

,,Jo jasně, jsem na cestě, klid," tyjo, tohle neznělo moc jako jeho klidný hlas. Mobil vypnul a pak se podíval na mě.

,,Musím jít domů, já...máme teď takový problém s...s mým nevlastním tátou a...a musím prostě odejít," smutně se na mě podíval. Nevěděla jsem, co mu na to říct.

,,Nepotřebuješ třeba nějak pomoct?" ano Hope, to je ono.

,,Ne, to asi nepůjde Hope, ale hned jak to dám do pořádku, tak ti zavolám, dobře?" zní opravdu vyklepaně.

,,Dobře, kdyby se cokoli stalo, dej mi vědět, dobře?" kývnul a oblékl si mikinu. Rychle mi dal pusu, rozloučil se a pak už se za ním jen zabouchly dveře. Byl pryč.

Zdravím všechny čtenáře a čtenářky!

No, tak tahle byla o něco lepší na psaní, není moc dlouhá, ale máme tu jeden velký zvrat! No každopádně, rozhodla jsem se kapitolu věnovat Confusednakari která mě motivuje a ukecává k dalším kapitolám. Ship JBho se Stanleym je její nápad, který se mi fakt zamlouval, tak snad ani vám tenhle krok nevadí.

Mám Vás ráda

-Nikolas