Ginger Curse

19.

Další dny byly jako každé jiné, ráno jsem vstala a šla do školy. Tam jako obvykle jen čmárala do skicáku a povídala si s Danem, i když ten na mě teď moc času neměl. Je dost často s Grace. Mně je to ale jedno, je s ní šťastný a to je to hlavní. Navíc mám teď víc času na Aarona. Taky mám tréninky a začala jsem zase aktivně hrát na bicí. Mluvila jsem s učitelem a říkal, že by mě pořád rád viděl v orchestru. Tak teď dost makám. Celkově a na všem. 

,,Um, zlato?" probral mě z toku myšlenek ten nejdokonalejší člověk. Máme s Aaronem piknik na louce, asi kilometr od jeho domu. Leží a má položenou jeho hlavu v mém klíně, hrabu se mu v tmavě blonďatých vlasech. 

,,Copak?" zarazím se. Hluboce se mi zadívá do očí, chce říct něco opravdu důležitého. Posadí se. Vítr mi foukl neposlušný pramen do obličeje, on ho ale hned vrátil za ucho. Tvrdí, že miluje mé vlasy. Pořád bylo to nesnesitelné ticho, v hlavě jsem se připravovala klidně na to nejhorší. Pak se trošku usmál. To mě uklidnilo.

,,Asi ti to moc neříkám, ale víš, že jsi moc krásná? Miluju tvé oči, vlásky i pihy co máš na té tvé bambulce, jsi krásná, máš dokonalou povahu, celou tě miluju" pohladí mě po tváři a pak se dotkne špičky nosu. Jeho slova mě zahřála u srdíčka, v břiše mě teď zase žral pterodactil a já nejspíš zrudla. Vrhla jsem se mu kolem krku a pořádně ho políbila. Povalila jsem ho na kostkovanou piknikovou deku. On hned začal spolupracovat. Překulil se, abych na dece ležela já. Naše rty se pořád vášnivě líbaly. Moje ruce mu vjely do vlasů. On se jednou přidržoval a druhou mi přejížděl z pasu na bok. Bylo horko, měli jsme na sobě jen tílka, já džínové kraťasy on volné sportovní. Z téhle chvilky nás nemohlo nic vyrušit, všechno to bylo až moc dokonalé. Jeho ruka mi najednou začala vytahovat černé tílko z kraťas a já, aniž by můj mozek cokoli říkal, začala sundávat jeho tílko. Když jsem ho sundala, na chvilku jsem se zastavila a zahleděla se na jeho dokonale vyrýsované tělo. Pomalu mu přejedu prsty po břiše. Po těle mu začala nasakovat husina. Mé prsty se dostaly přes břicho, rameno a krk až k jeho tváři. On se pak znovu naklonil a zase spojil naše rty. Celá tahle dokonalá chvilka pokračovala dál. Jeho ruka mu zajela pod tílko a prsty mě pohladily po břiše. To mě donutilo hluboce vydechnout. Nikdy jsem nic takového nezažila, byla jsem si jistá. Můj život před Aaronem musel být strašlivě obyčejnej. Teď se i všechny moje chloupky napřímily, po zádech mi přejel mráz. Rychle sundal tílko i mně. Upřímně, v té chvilce jsem se ani nestihla stydět. Jeho rty mě líbaly po krku. V hlavě mu hrála myšlenka na to, jak moc je dokonalej. Moje ruce přejížděly po jeho silných lopatkách a celých zádech. Když najednou jsem se zasekla. Jak jsem si říkala, že naši chvilku nemůže nic zkazit, mohlo. Já ji zkazila. Aaron se mi zahleděl do očí. 

,,Já...já, promiň, já...zatím se mi to...nezdá být správný," vypadlo ze mě a zavřela jsem oči. Křečovitě. Po tváři mi stéká slza. Zklamala jsem ho? Když ucítím jeho dotek prstu, kterým mi setřel slzu, otevřu oči. Usmívá se.

,,Klid, Hope, ty moje šmudlo, nic se neděje, všechno je v pořádku, bylo to krásný..." znovu se usmál, políbil mě a sedl si vedle mě. Podal mi tílko. Potichu jsem ho na sebe navlíkla. Pořád se na mě tak hezky culil. 

,,Co?" usměju se.

,,Moje tílko ti moc sluší," šibalsky se podívá. U satana! Já si vzala jeho místo toho svého. Hned ho začnu sundávat.

,,Nesundávej si ho, sluší ti," zastaví mě. Tak teda dobře. Nechám si ho, ale za jeho šibalský výraz mu vrazím do pusy jahodu. 

,,Heve, ty potvovo!" pokusí se mi zanadávat. Musím se smát. Bylo to roztomilý. Když spolkne jahodu zase se zaculí. Jen to, žádný jiný pohyb. 

,,Co?" divím se, že nic nedělá. Nojo, ne na dlouho. Vrhne se po mně a začne mě lechtat. 

,,Aarone! Stačí! Já...už nemůžu!" snažím se ho aspoň slovně zastavit. On mě ale neposlouchal, vůbec ne. 

,,Nojo, to ty sis začala," pořád lechtá. 

,,Promiň, jo?" zakřičím mezi smíchem. Konečně přestane a zase se mi zadívá do očí a já do těch jeho. Do těch dokonale oříškových očí. 

,,Miluju tě," 

,,Já tebe víc," odpovím mu. Opravdu ho miluju, moc. 

,,Já tebe nejvíc," políbí mě.

Zdravíííím!

Takže, tahle kapitola mi dala neuvěřitelným způsobem zabrat! To si ani nedokážete představit, jak moc xdd No, ale i tak, líbilo se mi to, miluju ty postavy (nejvíc ale Stanleyho xd). No a jako pokaždé vám tu řeknu, že budu ráda za každou ,hvězdičku' a komentář! Mám vás ráda <3

-Nikolas