Ginger Curse

11.

Takže, ujasněme si to. Dnes bude u nás v domě opravdu rušno. Tolik nás tu nebylo už dlouho, vlastně od doby, co naši znovu odjeli. Huf, mám nervy. Pterodactylové mi žerou žaludek a motýli mi lechtají prsty. Mám chuť řvát, tohle přece nemůže dopadnout dobře. Nebo jo?

,,Hope?" probere mě z toku myšlenek můj kamarád. JB tu dnes bude spát taky, díky bože. Teď se zmenšila pravděpodobnost, že Stanley Aarona zabije.  

,,Přemýšlím, promiň," zvednu ruku a ukážu mu zdvihnutý ukazováček. 

,,Haha, nad čím tak zajímavým?" pokračuje.

,,Pšššt," přeruším ho. Všichni se na mě podívají s pobaveným výrazem. Sedíme v obýváku na gauči a kluci si povídají o Rychle a zběsile. Pardon, ale auta mě fakt neberou. 

,,Co tě tak zaseklo?" směje se mi Stanley. 

,,Na co budeme koukat," zalžu, ale zazubím se. Najednou uslyším mňouknutí. Blackey! Vyskočil hezky za mnou na gauč a začal se o mě otírat. Podrbala jsem ho za ušima a pak pohladila po hřbetě.

,,Co takhle...umm," přemýšlejí kluci. 

,,Aarone, tohle je moje životní láska Blackey, Blackey, tohle je Aaron," zasmála jsem se.  Aaron se na mě tak divně podíval, ale nakonec se taky usmál.

,,Ahoj Blackey, jsem Aaron, těší mě," přisedl si blíž ke mně a pohladil ho taky. Naše ruce se na jeho hřbetě dotkly. Mnou projel proud a nejspíš jsem zrudla. Jak by na nás asi reagoval Stan, přece jen, sedí asi dva metry daleko, tak se pokusím čemukoli vyhnout. Černý kocourek se po chvilce uvelebil mezi námi a usnul. Kluci se pořád dohadovali o filmu, na který se podíváme. 

,,Dobře, nemusíme se dívat na film, to děláme pořád, ne?"  vstoupím do hádky. 

,,A co bys teda chtěla dělat," zasměje se na mě brácha.

,,No, tak můžem si třeba něco zahrát," navrhla jsem. 

,,Ale notak Hope, deskovky jeli tak na základce," zasměje se JB. Má pravdu.

,,Tak to nemusí být deskovka, co si zahrát třeba..." začal navrhovat Aaron.

,,Ne! Žádnou pošahanou flašku nebo Truth or dare nehraju," hned jsem zamítla. 

,,Hope, hrálas to vůbec někdy?" smál se mi Stan. 

,,Ne, ale ve filmech toho bylo až dost," tak tahle moje věta sklidila velký záchvat smíchu. Aha, takže jsou všichni proti mně.

,,Co to aspoň zkusit," naléhal JB. Pořád se smál. 

,,Pokud mě to nebude bavit, tak nehraju. A NEPLNÍM ŽÁDNÝ DEBILNÍ ÚKOLY!" zas se všichni smáli. Že jsme radši nekoukali na film. Začal Stanley. 

,,JB, truth or dare?" uf, tak tohle mě minulo, i když by na mě byl bráška určitě hodnej. 

,,Truth," dobrej tah, většinou tu o něm všechno víme, až na Aarona teda. Stanley se ani chvilku nezamyslel a vyletěla z něj věta. 

,,Co holky, proč je všechny odmítáš, však jsou některý fakt hezký," huh, tak tahle otázka mě taky zajímá. Moc si toho nepamatuju, ale je divný, že nemá holku. Je fakt hezkej. Hodně holek jde po klucích s tmavými vlasy. 

,,Nevím, zatím mě žádná moc nezaujala, v seriálech jsou hezčí," zasmál se. Mně to moc vtipný nepřišlo, myslí to vážně? 

,,Hope," zasmál se pak na mě. ,,Truth or dare," šibalský úsměv mu nechyběl. Proč já?

,,Truth," vylezlo ze mě. Nechce se mi nic plnit.

,,Je pravda, že jsi zase vrchol?" uf, to je dobrá otázka, zatím jsem se s tím nikomu nesvěřila. 

,,Ano, jsem zase roztleskávačka a zase na vrcholu," zrudly mi pihaté tváře.

,,Hope! To je skvělý!" pochválil mě Stanley. Jsem ráda, že jsem do toho šla. 

,,Jo, děkuju," koho, koho se jen zeptám. A na co? Ach bože. 

,,Stanley, truth or dare," zeptám se na něco, co nevím, nebo si nepamatuju.

,,Dare," co mu jen dám, počítala jsem s pravdou.

,,Udělej osm dřepů se mnou na zádech," vyskočím z gauče. Co mu zbývá, než to udělat. Jen doufám, že má sílu. 

,,Můžu tě vzít spíš takhle, jako do rukou? Jako princ princeznu?" stál přede mnou s nataženýma rukama. Uznávám, jeho přirovnání bylo hezký. 

,,Ehm, jo, no to je jedno, jak mě asi zvedneš, jen prosím opatrně," zasmála jsem se a chytla se ho kolem krku. On mě chytil pod nohama a zvedl mě. Přijdu si lehká. Začal dřepovat. 

,,...sedm, osm, devět, deset," dva navíc, haha, zase machruje. Opatrně mě položil znovu na zem. 

,,Dva navíc, to jsem si mohla myslet,"  zachechtala jsem se a posadila se zpátky ke kocourkovi a Aaronovi. Blackeyho to probudilo, protáhl se a chvilku se rozhlížel kolem sebe. No a co udělal pak? Vylezl Aaronovi na klín a uvelebil se tam. 

,,Blackey," usmála jsem se.

,,Vidíš, jak mě má rád," posadila jsem se blíž k němu. 

,,Tak, truth or dare, Aarone," zas se mi málem zastavilo srdce. Prosím, normální otázku nebo úkol, prosíím!

,,Truth," prosím, normální otázku, prosím, prosím, prosím!

,,Jak to myslíš s Hope? Myslíš to vážně, nebo..." a je to tu. Zástava. Jak vážně to se mnou myslí? Myslí to se mnou vůbec vážně? Motýli! Motýli! Jo, Hope, hoď se do klidu, je to jen otázka. Klid.

Nazdárek, moji milí čtenáři!

Jsem tu znovu a s novou kapitolkou! Není moc dlouhá, ale potřebovala jsem to zakončit nějak napínavě, aby jste pak chtěli číst i další kapitolu ne? A upřímně? Musím se i trochu zamyslet, jak dál, aby se z toho nestal odpad jako většina příběhů, co jsem smazala xdd 

Každopádně vám tu všem moc děkuju za přečtení, budu ráda i za hlasování a za komentář :) Mám Vás ráda <3

-Nikolas