Tajemství minulosti✔️

2.

,,prostě sis vybral špatného kluka, to je celé. Už od začátku ti říkám, že Mark není jako ty" sedla jsem si vedle něj.

Bylo mi ho líto, ale takhle se trestal jen on sám. Já ho od toho odrazovala, ale hlavně kvůli sobě.

,,můžu ho milovat aspoň z povzdálí" mlel si dál svou. Tohle dělal už tři roky a jen se kvůli tomu trápil.

,,já tě z povzdálí můžu něčím trefit. Kašli na to. Je tohle vůbec láska? Když je jednostranná?" rozhodila jsem rukama.

Na lásku jsem nevěřila. Ano, s Andym už jsme si ta kouzelná slova řekli, ale bylo to zvláštní.

Nic jsem přitom necítila. Žádní motýlci v břiše, bušení srdce, nic.

Andy byl můj první přítel, nevěděla jsem jak to chodí a říkala jsem si, že je to normální a ty pocity přijdou později. Nepřišly.

Neměla jsem tušení co je to pravá láska. Možná jsem ji prožívala, možná ne.

Jak někdo vůbec pozná, že je doopravdy zamilovaný? To jen díky těm pocitům? Jak?!

,,nebuď pesimistická. To je tím, že jsi nadržená a odpíráš si to" a jsme zase u toho.

Vzala jsem polštář a plnou silou ho praštila do obličeje. On zakričel a ránu mi vrátil.

Ještě nějakou chvíli jsem mu vymlouvala lásku k Markovi, ale on si i tak stál za svým.

,,přestává mě to bavit. Andy je..." zastavila jsem svůj proslov, když se otevřely mé dveře do pokoje.

,,neumíš klepat?" zakryla jsem si rukama hrudník, když do pokoje vešel Max.

Byla jsem jen v teplácích a podprsence, takže jsem se necítila moc komfortně. Blbeček.

,,nedělej jako kdybych nikdy neviděl polonahou holku" protočil očima.

,,a ty se zvedej. Máma chce abychom hned přišli domu" otočil se na Jacksona, chytl ho za paži a vytáhl ho na nohy.

Já si mezitím oblékla tričko a šla s nimi ke dveřím. Jejich mamka je nikdy domů nevolala, když byli u nás.

Navzájem se naše rodiny znaly, naše mamky byly nejlepší kamarádky. Zajímalo mě co chce.

,,pak mi zavolej" rychle jsem objala Jacksona, než nastoupil do Maxova auta.

,,neříkal ti Max co po nich Hilary chce? Tohle je snad poprvé, co je od nás volala domů" skočila jsem na sedačku vedle Marka.

On zakroutil hlavou a podal mi hrací ovladač, který jsem si ochotně převzala.

Neuměla jsem hrát ani jednu hru, ale byla u toho vždy zábava. Hlavně když jsem nad ním vyhrávala. Moc často se to nevstávalo.

,,Jackson se v poslední době chová divně. Co s ním je?" toho jsem se bála. Říkala jsem mu, ať na něj tak nezírá!

Co jsem mu měla říct? ,no víš, on se do tebe zamiloval a nenechá si to vymluvit'?

,,jenom... někdo se mu líbí, ale nevypadá to nadějně" protože nejsi na kluky.

Mark kývl, stiskl několik tlačítek na ovladači a na televizi se objevilo 'konec hry'.

Rozhodila jsem rukama. Jak?! Ani jsem nezjistila co to je za hru a on už vyhrál?

Chtěla jsem odvetu, ale přišli rodiče, takže z toho sešlo a šli jsme večeřet. S rodiči jsme měli skvělý vztah, takže to nebyla ani otrava.

Řekli jsme si, jaký jsme měli den a co je nového, ale pak si šli každý svou cestou.

Já s Markem koukala na film v obýváku, ale rodiče šli spát, protože byli unavení.

Nechápala jsem to. Jak mohli jít spát v osm večer? Já neusnula dříve jak o půlnoci.

Zkusila jsem napsat Andymu, ale jediná jeho odezva byla, že u něj spí Candy, takže už jsem mu nenapsala ani slovo.

Nenáviděla jsem tu holku. Kvůli ní rušil skoro všechny naše schůzky. Svině.

V noci jsem nemohla vůbec spát a stále přemýšlela nad Andym a Candy.

Jackson měl nejspíš v něčem pravdu. Možná, že kdybych se podvolila a vyspala se s ním, tak by se mnou trávil více času.

Ano, bylo mu sedmnáct, už měl trochu jiné myšlení a zájmy, ale i tak jsem byla jeho přítelkyně.

Přítelkyně, které nevěnoval dostatek pozornosti a ji to už začalo štvát.

Jak jsem ho měla získat zpátky od té blbé nálepky, které říkal nejlepší kamarádka?

To si ani Max nemohl ujednat pořádek? Kdyby ona trávila čas s ním, Andy by měl čas na mě.

Byla to zapeklitá situace, ze které jsem neviděla žádné východisko.

Bylo úterý odpoledne a já čekala na Andyho. Měli jsme se sejít, až mi skončí škola, ale po půl hodině jsem to vzdala.

Cestou domů jsem si vytáhla telefon. Chtěla jsem zavolat Jacksonovi, ale nakonec jsem vytočila Andyho.

Zvedl mi to až když jsem mu volala podruhé a byla u domu.

,,nezapomněl jsi na něco?" pro sebe jsem se ironicky usmála a zavřela za sebou dveře.

Byla jsem neskutečně naštvaná. Hned po jeho povzdechu mi došlo, že je opět s Candy.

,,ona Candy..." ,,samozřejmě. Candy sem, Candy tam. Candy si pískne, ty poběžíš. Byl jsi s ní včera. Dneska jsme měli být spolu a ty nemáš ani minutu na to mi napsat, že jsi zase s ní" vyjela jsem na něj.

Stačila jedna zpráva. Aspoň bych nečekala jako kráva půl hodiny před školou.

,,Candy je moje nejlepší kamarádka" argumentoval mi, což mě namíchlo ještě víc.

Znali se odmalička, ale aby s ní trávil všechen svůj čas a mě úplně přehlížel?!

,,a já jsem tvoje holka, Andy. Chtěla jsem jen jedno odpoledne. Jedno jediné v celém týdnu a ty ho i tak věnuješ ji. Dej mi vědět, až si budeš jistý, že mě chceš vidět" ukončila jsem hovor.

Nestihl říct ani slovo. Nejspíš jsem ho tím překvapila. Dávala jsem najevo, že se mi to nelíbí, ale tohle bylo poprvé, co jsem to řekla na plnou hubu.

Ztrácela jsem nervy. Když už si na mě náhodou udělal čas, tak chtěl jen sex. Nebyl den, kdy by to nezkusil.

Chtěla jsem jít k sobě, když jsem si všimla Maxe, jak stojí v kuchyni a sleduje mě.

V ruce držel krabici džusu a na tváři měl úšklebek. Choval se, jako kdyby tu byl doma, což byla tak trochu pravda.

Spal tady, jedl tady... v podstatě tu žil. ,,problém?" vytrhla jsem mu krabici z rukou a napila se.

On si založil ruce na hrudi a prohlédl si mě. Roztáhla jsem ruce do stran. Co je?!