Tajemství minulosti✔️

20.

,,nikdy jsem zamilovaná nebyla, mami" řekla jsem ji nakonec pravdu.

Nemohla jsem ji ale říct celou pravdu se vším všudy. Třeba pravdu o Maxovi, který právě procházel kolem pokoje.

Otočil ke dveřím hlavou a na vteřinu jsme navázali oční kontakt, než s Markem odešli.

Určitě to slyšel, bez pochyby, ale tím lépe. Aspoň věděl, že nejsem zamilovaná. Ani do něj.

,,zlatíčko" povzdechla si a pohladila mě po vlasech.

,,to je dobré, mami. Nic mi není. Jen cítím, že už to takhle dál nejde" posadila jsem se a usmála se.

Řešila by to a nevzdala by se, dokud by mi nepomohla, ale z tohohle vedla jen jedna cesta.

Rozchod. Musela jsem to udělat. Kvůli svému psychickému zdraví.

Chyběla trocha a zhroutila bych se. Zavřeli by mě do blázince a už by mě nepustili.

,,kdybys potřebovala jakoukoliv pomoc s čímkoliv, přijď za mnou" políbila mě na čelo a odešla.

Jako správná matka nechala otevřené dveře. Než jsem se ale zvedla, o futra se opřel Mark.

,,všechno dobré? Slyšel jsem tě křičet" založil si ruce na hrudi.

Dala jsem si nohy do tureckého sedu a pokrčila rameny. Mamce jsem trochu zalhat mohla, měla jsem důvod.

Mark by ale měl vědět pravdu, zasloužil si to, ale jemu jsem to naopak říct nesměla.

,,asi jo. Nebo spíš budu. Co se stalo že Max odešel? Není to obvyklé" zašklebila jsem se.

Hlavně mi řekl, že večer přijde, abych mohla v klidu usnout.

,,Hilary potřebovala něco koupit. Vrátí se. Nechce teď být moc doma, protože je na tom Hilary špatně a myslí si, že tam překáží, když je tam Jackson" pokroutil hlavou.

Jen jsem kývla a dál to radši nerozebírala. Ani jeden mi o tom neřekl, což mě mrzelo.

,,takže všechno dobré? Nepotřebuješ obejmout?" roztáhl se smíchem ruce.

,,nepotřebuju, ale chci" natáhla jsem k němu ruce, ale on couvl.

Udělal obranné gesto, jako kdybych na něj mířila zbraní.

,,tak to ne, když jen chceš" odešel z pokoje. ,,Marku!" zakričela jsem na něj se smíchem.

On se vrátil, skočil na mě, čímž mě povalil na postel a objal mě.

,,jsi hrozně těžký, blbečku" vysoukala jsem ze sebe z posledního dechu, ale i tak ho objala.

,,smrdíš Maxem" zvedl se ze mě a začal mě mračit. Doprdele.

Mozek mi začal pracovat na všechny ozubená kolečka, jak jsem se snažila si něco vymyslet.

,,potkali jsme se když jsem večeřela. Řekla jsem mu o problémech s Andym. Objal mě, proto ze mě jde cítit" byla to jen částečná pravda.

Neřekla jsem mu o problémech, on to poznal sám, ale už mnohem dřív.

Vlastně mě ani pořádně neobjal. Tohle mu říct nemůžu.

Podezřívavě se na mě podíval. Nasucho jsem polkla. Přece mu to nemohlo dojít jen podle vůně ne?

,,budiž. Podíváme se na něco? Než přijde Max" vzal notebook z mého stolu.

Bez odpovědi si sedl ke mně a hodil mi ho na nohy. Nezbývalo mi nic jiného než souhlasit.

Než přijel Max, stihli jsme se podívat jen na jeden díl nějakého seriálu. Pak odešli k němu.

Zašla jsem si do sprchy a byla tam snad nejdelší dobu v životě.

Bylo mi tam příjemně a pomáhalo mi to na stále bolavé nohy. Já toho Maxe nenávidím.

Když jsem si vlezla do postele, bylo už skoro jedenáct, ale já měla energie ještě na pár hodin.

Stále jsem se převalovala a nad něčím přemýšlela. Tentokrát to bylo nad Jacksonem.

Proč mi neřekl, že je na tom Hilary špatně? Ráda bych mu nějak pomohla, jen jsem nevěděla jak, když mi nic neřekl.

,,Caro?" zašeptal polonahý Max v mém pokoji. Ani jsem si nevšimla, že se otevřely dveře.

Otočila jsem se k němu čelem a posunula se, když si lehl vedle mě, aby měl místo.

,,Mark ze mě cítil tvoji vůni" dala jsem mu hlavu na hruď a on mi dal ruku kolem pasu.

Bylo mi s ním hezky. Na všechno jsem zapomínala a uvolnila se.

Sice mě kvůli němu bolelo pomale celé tělo, ale za takovou chvilku to stálo.

,,nic neříkal. Ani nic nepozná. A i kdyby, tak je to jedno. Stejně by se to dřív nebo později dozvěděl" políbil mě do vlasů.

On si z toho nic nedělal, ale ve mně hlodal pocit pochybnosti.

Bála jsem se, že kdyby se to někdo dozvěděl, tak nám vyčte, že jsme jim to hned neřekli.

,,Mark mi řekl o Hilary. Proč..." ,,nechci o tom mluvit, Car. Prosím" začal mi přejíždět prsty přes paži.

Když si to nepřál, tak už jsem to nerozebírala, i když jsem chtěla.

,,začínám být unavená. Nemusíš tu zůstávat" chtěla jsem se po nějaké době ticha odtáhnout, ale nenechal mě.

,,nemusím, ale chci" zpátky si mě přitáhl na hruď, takže jsem se uvelebila.

To on byl ten, co spal se sestrou jeho nejlepšího kamaráda. On by se měl bát trestu, ne já.

Nechtěla jsem kazit tu chvilku, ale musela jsem se zeptat na to jak to má s Candy.

Nechtěla jsem jim ničit vztah, vážně ne, ale stalo se to a už to nešlo vrátit zpátky.

Bylo mi jedno, jestli se s ní rozejde, nebo zůstanou spolu. Možná bych trochu žárlila, ale bylo to na něm.

Já byla jeho dá se říct bokovka. Candy byla hlavní. Byla holka, se kterou se prezentoval.

Sice by od něj bylo hnusné, kdyby spal s námi oběma, ale nedalo se svítit.

,,mluvil jsi už s Candy?" zvedla jsem k němu oči, ale pak pohled vrátila ke své ruce na jeho hrudi.

Bylo mi to trapné, ale musela jsem vědět jak to cítí a doufala jsem, že nic necítí.

Vážně jsem mu nechtěla ublížit, když jsem k němu nic necítila a měla ho jen jako učitele.

,,uvidím se s ní až v pátek. Co ty a Andy? Chceš to zachraňovat, nebo na to už kašleš?" otočil se na bok a zvedl se na loket, aby na mě viděl.

Vrátila jsem hlavu do polštářů a odvážila se k němu vzhlédnout.

Nechtěla jsem mu říkat, že mám v plánu se s ním rozejít, aby si nemyslel, že je to kvůli němu, protože nebylo.

A hlavně ani on mi neřekl, jestli Candy třeba něco naznačil, nebo to chce nechat v tajnosti i před ní aspoň nějakou dobu.

Musela jsem z toho nějak vybruslit bez toho, abych mu zvedla ego nebo naděje.