Tajemství minulosti✔️

32.

Čas plynul hrozně rychle. Jacksona přijali na vysokou, kluci se odstěhovali a začali žít své životy.

Drobeček ve mně rostl a z malé fazolky se stávala stejně silná holčička, jako byla její babička.

Táta se s tím nesmířil, ale mamka mi se vším pomáhala.

Chodila se mnou na kontroly, nakupovala oblečení a všechny věci pro miminka.

Z pokoje pro hosty udělala dětský pokojíček, kde nechybělo vůbec nic. Měla tam úplně všechno.

S Jacksonem jsem si volala každý den a s klukama obden.

S Ashley jsem se nevídala. Párkrát za mnou zašla a donesla nějaké věci pro malou, ale pak ji to táta zakázal.

I tak jsem ji ale posílala fotky a videa bříška, nebo jak malá kopala.

Byla z toho nadšená a těšila se až ji uvidí naživo. Stále byla s Jamesem a plánovala, že oba půjdou na střední do Colorada.

Překvapilo mě to. V Coloradu nebylo moc škol a najednou jsem tam měla mít oba své nejlepší kamarády.

Ashley byla jediná kamarádka, která mi v LA zbyla a najednou měla být i ona tak daleko... Ale pokud si to přála a chtěla tam, nemohla jsem ji bránit.

Já ani nevěděla jak to bude s mou střední, bohužel, protože jsem studovat vážně chtěla.

S Maxem jsme se k sobě už nikdy nevrátili, ani jsme se o tom nebavili.

V Utahu si našel pár holek, ale dlouho jim to nevydrželo. Jeho opakem byl Jackson, který si našel přítele během prvního měsíce.

O Markovi už nikdy nepromluvil a rozplýval se nad Benem z Floridy, který se přestěhoval do Colorada kvůli škole.

Byl na střední kousek od jeho bytu. Střetli se tak teochu omylem, ale klapalo jim to. Tak šťastného jsem ho ještě nikdy neviděla.

Ani jeden z těch tří si nevšiml žádné změny. Byli to přecejen kluci, nevšímali si ničeho.

Byl konec léta, já byla v sedmém měsíci a zrovna jsem jela s rodiči na kontrolu.

Bylo to úplně poprvé, co se táta zajímal o to, co je s malou. Nikdy se mnou nikam nejezdil.

Mamka byla zamklá a roztěkaná. Něco s ní bylo, ale nestihla jsem se ji zeptat.

Vztahy s tátou nám ochladly. Už to nebylo jako dřív. To, co se vytratilo ze vztahu s tátou ale přešlo do vztahu s mamkou.

Byly jsme nerozlučná dvojka. Každý večer jsme trávily spolu a koukaly na filmy, nebo si dělaly nehty.

Byla jsem upřímně šťastná, i když mě kvůli těhotenství bolelo celé tělo.

Nemohla jsem ani dobře spát, ale malá kopala hlavně v noci a to stálo za to zůstat vzhůru.

Byla jsem natěšená, až své miminko během pár týdnů uvidím.

Až ji konečně budu držet v náručí, uspávat ji, krmit, mít ji u sebe.

Táta zastavil před zadním vchodem nemocnice a všichni jsme vystoupili.

Dělaly jsme to s mamkou už několikrát. A to všechno jen proto, aby se to někdo nedozvěděl a oni si nezkazili reputaci.

Ani jeden z nich ale nevěděl kdo je otec. Andyho jsem zapřela hned, ale o Maxovi nic nevěděli.

Neměli tušení kdo by to mohl být a já jim to nehodlala nikdy říct.

Oni to ani nemohli zjišťovat, protože by se to určitě provalilo.

Táta mluvil s doktorem hrozně dlouho a já se začala bát. Bylo jisté, že něco chystá, ale co?

,,tak slečno Caro" postavil se vedle lehátka doktor a já mamce stiskla ruku.

Ona ji ale z mého sevření vyvlékla a otočila hlavu ke dveřím, kde stál táta. Co se děje?!

,,vyvoláme vám porod" pokračoval doktor a já se malém zadusila.

Porod? Byla jsem teprve v sedmém měsíci! Měla jsem před sebou další dva měsíce, tak proč... táta. Musel to zařídit on.

,,ale..." ,,pak podstoupíte ještě malou operaci. Žíly v prsou tak nebudou produkovat mléko" skočil mi do řeči.

Byla jsem úplně mimo. Bylo toho na mě hrozně moc.

Měla to být běžná kontrola a najednou jsem měla rodit?! Vždyť malá nebyla donošená!

Chyběl mi jen týden do osmého měsíce, proč nemohli ten blbý měsíc počkat?!

Doktor zavolal sestřičku, která mi do ruky píchla nějakou hadičku s kapačkou.

Doktor se sestrou odešli a já čekala na vysvětlení. Jak mi to mohli udělat?

Nemohla jsem ani protestovat. Otce by to naštvalo a malou by dal klidně i k adopci a já už ji nikdy neviděla.

,,jsou tu nejlepší doktoři. O malou se postarají, po porodu půjdeš na střední. Někam daleko odsud. Jsi zklamáním. Zaplatíme ti byt kdekoliv budeš chtít, ale u výchovy toho děcka nebudeš" to ne.

Těšila jsem se, až budu malou chovat, hrát si s ní. Chtěla jsem být u jejího prvního slova, kroku. U všechno.

Nechtěla jsem nikam. Bylo to moje dítě, ať se jim to líbilo nebo ne.

,,z tohohle neodstoupím. Rozhodni se do uspání před porodem, což je tak hodina. Během toho ti všechno zařídím, ale to bude úplně poslední věc, co pro tebe kdy udělám" odešel z pokoje.

Dělaly se mi mžitky před očima. Byla jsem kousek od omdlení.

,,mami" rozbrečela jsem se, stejně jako ona. Nemohla jsem pryč...

,,mrzí mě to zlatíčko" začala mě hladit po vlasech a tiskla mi ruku v té své. Neměla jsem ji to za zlé.

Za nic nemohla, to všechno otec. Začala jsem ho nenávidět. Jak mi to mohl udělat?!

Nakonec jsem si vybrala Colorado, kvůli Jacksonovi, Ashley a otci.

Vzdala jsem se kvůli němu svého dítěte, už jsem ho nechtěla v životě vidět.

Už pro mě nebyl ani otec. Dělal mi jen naschvály a doslova mě odtrhl od mého dítěte.

Porodila jsem zdravou holčičku. Sice císařským řezem, ale byla moje a to mi nikdo nemohl vzít.

Na pár týdnů ještě ale musela do inkubátoru, kdyby náhodou, ale já ji viděla jen jednou.

Teď přišlo na řadu zařizování a začátek našeho divadla přede všemi...