11.

62 5 0
                                    

Sedli jsme si s Markem kousek od ohně, ale on odmítal se ode mě hnout ba i na krok.

Tohle byly ty chvíle, kdy šlo vidět, že se máme doopravdy rádi.

Nebyla to ta sourozenecká nenávist, kdy jsme měli potřebu se navzájem urážet.

Navzájem jsme o sebe měli strach a to mi přišlo hrozně hezké. Vážila jsem si našeho vztahu.

Andy přišel po chvíli taky ven a sedl si vedle Candy bez toho, aby se na mě podíval.

Neříkal náhodou, že se bude věnovat jen mně? Nestála bych o to, ale i tak... 

Hned ji začal něco říkat a ona se na mě přitom koukala, takže mi došlo, že ji říká o mém dalším odmítnutí.

,,v pohodě?" dřepl si vedle mě Jackson. Odkývala jsem mu to, u když to nebyla pravda.

Uvnitř mě něco hnilo. Něco, co postupně kazilo i všechno kolem sebe.

Měla jsem strach, vztek a smutek v jednom. Byl to úplně nový pocit, který se mi vůbec nelíbil.

Jackson pokroutil hlavou nad mou chabou lží. Muselo mu dojít, co se stalo.

Rukou mi otřel tváře a šel pomoct Maxovi místo Marka.

Candy s Andym mě nejspíš pomlouvali, jako já s Jacksonem Candy, ale bylo mi to upřímně jedno.

Tohle bylo moje rozhodnutí, které jsem nehodlala měnit už jen z principu, že na mě tlačil.

Candy mě měla jakožto holka podpořit a ne ho ještě navádět, aby to zkoušel dál.

Co tam vůbec ještě dělali? Já ani jednoho z nich nepozvala. Udělali by lépe, kdyby nechodili.

Měla jsem chuť je vyhodit, protože mi jen kazili náladu, ale Candy byla bohužel Maxova holka.

Jemu bych to neudělala, i když bych dala ruku do ohně, který jsem měla před sebou, za to, že taky není extra nadšený z její přítomnosti.

Když na něj mluvila, tak skoro neposlouchal, nebo ji odsekl.

Několikrát na něj i sahala a jela dost vysoko po jeho noze, ale s ním to nic nedělalo.

Nevěděla jsem jestli to je následek toho, že byl smutný z rozvodu jeho rodičů, nebo něco jiného, ale bylo to divné.

Kdykoliv jindy by na ni skočil klidně i přede všemi, na to jsem ho znala až moc dobře.

Jackson opět sledoval Marka, ale nebyl tak nápadný jako kdykoliv předtím.

Postupem času jsme asi začali odpadávat. Jako první odešel Jackson. Byl trochu napitý a to nikdy nesnášel dobře.

Po tom odešli i Andy s Candy, která nejspíš dala Maxovi nějakou nabídku, protože odešel chvíli po nich.

Nelíbila se mi představa, jak Candy spí s Andym v jedné posteli.

Ano, i já spala vedle Jacksona, ale on byl gay. Oni byli oba hetero. To jsou ty pochybnosti.

S Markem jsme si povídali asi do dvou ráno, ale pak jsem ho požádala, jestli by mě nechal samotnou.

Potřebovala jsem být aspoň na chvíli sama a zrekapitulovat si co se stalo.

Nebyl rád, ale nakonec mi vyhověl a odešel.

Koukala jsem do uhasínajícího ohně a přemýšlela jen nad Andym a nad tím, jak to nezvládám.

Nechtěla jsem s ním být. Rozhodla jsem se, že to oficiálně ukončím.

Ten vztah neměl smysl. Oba jsme se jen navzájem brzdili.

Já se kvůli němu neskutečně moc trápila a někdy jsem musela dát své potřeby na první místo.

Vždy jsem se všem snažila vyhovět, ale tentokrat už to nešlo. Nezvládala jsem to.

Jen jsem nevěděla jak mu to mám říct. V životě jsem se s nikým nerozcházela a ve filmech to vypadalo až moc snadně.

Nechtěla jsem stále někoho žádat o radu. Chtěla jsem dělat jen svá rozhodnutí.

I když to nevypadalo jako nejlepší nápad řídit se sama sebou, musela jsem to udělat.

Co jsem mohla zkazit na větě "je konec"? Nic. Bylo to jednoduché. Musím se i tak připravit.

,,jsi v pohodě?" sedl si vedle mě Max a položil mi ruku na záda.

Vylekal mě, protože jsem byla trochu mimo realitu. Ani jsem nevěděla jak dlouho jsem u ohně už seděla.

,,jo, jen mám hrozně moc myšlenek" projela jsem si rukou vlasy a lehce se usmála.

Chtěla jsem přesvědčit hlavně sebe, že jsem v pohodě. Nic se přece nedělo.

Rozchod byl dobré rozhodnutí. Dělala jsem to, abych mohla konečně svobodně dýchat.

,,chceš si promluvit? Nerad tě vidím tak smutnou. A dneska je úplněk. Stejně neusneš, tak nechceš jít na pláž? I kdybys nechtěla mluvit, tak tam budeš mít klid" postavil se a nastavil mi ruku.

Překvapil mě tím. Hlavně tím, že si pamatuje, že v období úplňku špatně spím.

Chtěla jsem odmítnout, ale nakonec jsem si řekla, že to zní celkem dobře, takže jsem souhlasila a nechala se jím zvednout.

Měla jsem úplně ztuhlé nohy z neustálého sezení, takže procházka mi mohla jen prospět.

Pláž nebyla od jejich domu tak daleko, takže jsme tam byli během chvilky.

Ani jeden z nás nepromluvil, dokud jsme si nesedli do písku a já se zadívala na měsíc na obloze.

Šumění moře pomáhalo mé mysli se aspoň teochu uklidnit.

,,omlouvám se" sklonila jsem hlavu a začala se hrabat v písku.

Bylo mi z toho všeho trapně. Max kvůli mně nespal a ještě si dělal zbytečné starosti.

,,za co, prosím tě?" zasmál se a odhrnul mi vlasy, aby mi viděl do obličeje.

Hodila jsem si vlasy dozadu a přitom zvedla hlavu. Prosím, už žádné slzy...

,,je tak půl třetí ráno a ty tu se mnou sedíš a strachuješ se, jestli je všechno v pohodě, i když vlastně vůbec není a já lžu nejen všem okolo, ale i sama sobě" neudržela jsem se a nechala slzy máčet mi tváře.

,,Car notak" povzdechl si Max a objal mě kolem ramen.

Snažila jsem se uklidnit, ale nedařilo se mi to, takže jsem se nakonec nebránila ho obejmout a plakat mu na rameni.

,,nehraj si na to, že všechno zvládneš sama, protože nezvládneš. Neboj se nám svěřit. Znáš nás celý život. Pomohli bychom ti" hladil mě po zádech.

Věděla jsem, že by při mně stáli, ať by se dělo cokoliv, ale já stále měla pocit, jako kdybych je obtěžovala.

Už jen to, že se mnou musel uprostřed noci řešit něco tak primitivního.

Neměla jsem přijímat jeho nabídku a zatěžovat ho svými problémy. On sám toho měl dost.

,,a s čím bys mi pomohl? Řekl Andymu, že nejsem připravená, ať na mě netlačí? Wow, to mě nenapadlo mu to říct!" odtáhla jsem se od něj.

Ze smutku se stával vztek. Nechtěla jsem si to na něm vylévat, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat.

,,Caro" vzal mě za tvář a otočil mi hlavu tak, abych se na něj musela dívat.

Chtěla jsem pokračovat místo něj, ale nenechal mě. Nejspíš věděl, že bych úplně vypěnila a nedopadlo by to dobře.

Nejspíš bych řekla věci, co bych nechtěla, ale on by to určitě pochopil. Ale já nechápu jeho.

Tajemství minulosti✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat