Tajemství minulosti✔️

25.

,,včera mu nebylo dobře a je u táty, protože chtěl s něčím pomoct" trhl s rameny.

Nejspíš byl mistr lží, protože tohle bych mu sežrala i já, i když jsem věděla jaká je pravda.

Napadlo mě, jestli už mi třeba taky někdy lhal a v čem. Zbytečně se zatěžuji.

,,jak jste si to vůbec včera užili? Mark mi zatím nic neřekl" dala jsem si nohy do tureckého sedu.

Chtěla jsem to Maxovi napsat a zeptat se, ale zapomněla jsem na to.

Hlavně mě zajímalo jestli si vzal mé rady k srdci a aspoň se opil, když už to byl jeho ples.

,,čekal jsem to lepší" zašklebil se na mě Max. Nevěděla jsem na co přesně naráží.

Po chvíli jsem se zvedla s omluvou, že jdu do sprchy a pak spát. Unavená jsem byla, ale na spánek jsem neměla ani pomyšlení.

Musela jsem to s Jacksonem vyřešit co nejdříve.

Nikdy jsme se nehádali a pokud ano, tak to nebylo tak drastické a hned po pár minutách jsme se tomu zasmáli.

Tohle bylo ale jiné, horší. Cítila jsem se hrozně. Byla jsem příšerná kamarádka.

Převalovala jsem se v posteli asi dvě hodiny a přemýšlela jak mu to vysvětlit, když přišel Max.

Na nic se neptal, lehl si ke mně a objal mě. Držela jsem se, ale nakonec se mi z očí spustilo několik slz.

Nelitovala jsem toho, že jsem si s ním začala, jen jsme měli myslet na následky.

Pro dobro všech jsme si spolu neměli nic začínat, ale už to nešlo vrátit zpátky.

,,promluvím si s ním. Ať tě z toho vynechá. To já jsem byl ten, co tě jako první svedl" zašeptal mi do vlasů.

Já to ale hned odmítla. Na sex jsou vždy minimálně dva. Nemohl to vzít všechno na sebe.

Já se mu podvolila, měla jsem na tom svůj podíl viny a on měl právo být naštvaný na oba.

,,ale já ti to dovolila. Nestalo by se to, kdybych tě odmítla, takže na to rovnou zapomeň" víc jsem se k němu natiskla.

Šlo z něj příjemné teplo a já cítila, jak na mě něco leze. Spát na schodech v zimě byla blbost...

,,fajn, promluvíme si s ním oba, ale první já. Hádáme se pořád, zvládnu to" políbil mě na rameno.

Tohle jsem mu dovolit mohla. Kdybych se hádala ještě s ním, položilo by mě to.

,,nelíbí se mi, že neřekl ani slovo, když nás viděl. Byl až děsivě klidný" posadila jsem se do tureckého sedu.

Už jsem nezvládla jen tak v klidu ležet. Byla jedna ráno a já dostala energii na to to všechno vyřešit a nejlépe hned.

Max mi položil ruce na stehna a taky se posadil.

Moc jsem mu neviděla do tváře, protože byla tma, ale určitě se mnou souhlasil.

Jacksonův výraz se mi stále přehrával v hlavě. Nemohl ani jediným svalem ve tváři. Že by to čekal?

Ne, to byla blbost. Nemohl si ničeho všimnout. Chovali jsme se normálně, jako kdykoliv předtím.

Nebo že by všichni čekali na to, kdy se to stane? Třeba už od toho, co jsme byli děti?

,,leze ti to na mozek, Caro. Nech mě ti pomoct se uvolnit" zajel mi rukama pod tričko a položil mi je na boky.

Nebylo to vhodné v situaci, ve které jsme se ocitli, ale usmála jsem se a souhlasila.

Díky němu jsem se cítila jako v nebi, aspoň na pár minut a v tu chvíli jsem to potřebovala.

Vařil se mi mozek, když jsem přemýšlela nad řešením, takže mi to přišlo vhod.

Tentokrát už si vzal ochranu. Nejspíš se poučil ze svých předchozích chyb, což bylo jedině dobře.

Přitáhla jsem si ho k sobě za krk a políbila ho, když mi sundal tričko. Výlet do nebe za tři, dva, jedna...

Max u mě zůstal až do rána. Možná to neměl v plánu, ale vsadila bych se, že už se mu nikam nechtělo.

Byly tři hodiny ráno, když jsme spadli z nebe na zem a usnuli. Vyčerpáním.

Nohy mě bolely jako kdybych týden v kuse posilovala, takže mi dělalo i problém vstát z postele.

,,zůstaň ještě sedět. Kdybys spadla a někdo sem přišel, tak bychom byli oba do minuty mrtví" zasmál se za mnou a políbil mě mezi lopatky.

Ohnala jsem se po něm rukou, ale netrefila se.

Měla jsem chuť vzít lopatu a urazit mu hlavu. Proč se tohle dělo jen ženám? Asi začnu být feministka.

,,vím, že jsem říkal, že se budu krotit, ale to prostě nešlo. Promiň" vstal se smíchem z postele, oblékl se a posbíral všechnu ochranu.

Sledovala jsem ho vražedným pohledem, dokud se přede mě nepostavil a nepolíbil mě.

,,stejně tě nesnáším" odstrčila jsem ho od sebe a on odešel ke dveřím.

,,nápodobně" věnoval mi úsměv a zmizel na chodbě dřív, než jsem po něm stačila něco hodit.

Po pár minutách a mnoha křečích jsem to aspoň trošku rozchodila a šla na snídani.

Kluci už tam byli a Max se nezapomněl začít křenit, když mě viděl.

Udělala jsem si kávu, se kterou jsem si k jim sedla. Jestli se nezvednu, tak všem řeknu proč.

Celou neděli jsem proležela v posteli a koukala na filmy, na které jsem ale nedávala pozor.

A taky jsem hodně psala. Vymýšlela jsem scénáře, jak celé tohle ukončit a vysvětlit.

Vysvětlit a neublížit nikomu jsem rovnou škrtla, protože to už bylo ze hry.

Jediné, co mi přišlo jako vhodné řešení bylo jít s kůží na trh a všechno to vyklopit. Všem.

Max spal doma, takže se moje nohy mohly aspoň do pondělí zotavit.

Je ve škole? Poslala jsem zprávu Maxovi v pondělí dopoledne. Dřív jsem na to neměla čas.

Stále jsem chodila do jiných učeben, nebo se hádala s Nickem.

Stále jsem mu nevrátila to jak mě hodil na lavici, což mě štvalo, ale musela jsem to odložit.

Spřádala jsem jiné plány než to, jak se mu pomstít.

Je. Zkoušel jsem na něj mluvit, ale úplně mě ignoruje. Přečetla jsem si jeho odpověď.

S povzdechem jsem se zadívala na tabuli posetou písmenky, než jsem našla odvahu odepsat.

Hlavně ať to neslyší Mark. Ten to zatím vědět nemusí. V kolik končíte? Zkusím to já. Musela jsem za ním.

Aspoň jsem mohla zkusit, jestli se mnou bude mluvit, když už nemluvil s Maxem.

Ve tři, ale on si bude dopisovat nějaký test, takže bude končit později. Jsi si jistá, že to chceš udělat? Nebyla, ale co už.

Jsem. Na to už mi neodepsal a já ve tři stepovala před jejich školou.

Markovi a Maxovi jsem se úspěšně vyhnula. Mark by se ptal co tam dělám a já už měla přepnuto na 'řekni pravdu'.

Jackson vyšel o půl čtvrté a já se vydala hned k němu.

Ruce se mi potily a srdce mi bilo jako o závod. Zvládneš to Caro, musíš mu to říct.