Svět, v němž je láska zakázaná (Díl 1. ze série Světy) *PROBÍHÁ PŘEPIS*

Kapitola 4.

Nově přepsaná čtvrtá kapitola. :)

***

„Prober se, lenochu! Už je ráno!" Do mých ušních bubínků mi prudce narážely dva hlasy hned potom, co jsem ucítila, jak na mě přistála studená průhledná tekutina, která zapříčinila to, že jsem prudce otevřela oči a zvedla se do polosedu. Z konečků vlasů mi kapala voda a celý obličej jsem měla mokrý.

Z mých hlasivek se příčinou šoku vydral křik, a když jsem si z očí setřela vodu, abych mohla normálně vidět, uviděla jsem, jak nad mou postelí stojí Stephanie s Ashley a obě se popadají za břicho.

„Potvory!" zanadávala jsem, zatímco ony si plácly ve znamení úspěchu.

„Vyšitá miss mokré tričko, Lex," zasmála se Ashley, když jsem na ně hodila pohled plný viditelného podráždění.

Protočila jsem očima a zvedla se z postele. A jelikož ta dvě třeštidla si myslela, že se jdu na ně vrhnout, začala utíkat, což způsobilo další protočení mých očí v sloup.

„Nevzrušujte se, chtěla jsem jít jenom do koupelny!" utrousila jsem, ale i tak si jsem jistá, že mě slyšely, i když na to nereagovaly.

Vítejte v životě s mladšími sestrami, které se stále chovají jako děti. Byla jsem na tyhle probuzení už celkem zvyklá, takže jsem si dokázala zachovat klidnou tvář. Poprvé to však bylo jiné kafe. To jsem byla rozzuřená až k nepříčetnosti. Už to ale udělaly tolikrát, že se divím, že je to ještě stále baví.

Chtělo by to nový trik, sestřičky moje milé. Tohle už je ohrané.

Můj zrak však spočinul jinde, než na dveřích od mé přilehlé koupelny, do které jsem se původně chystala. A to na mém dokořán rozevřeném kufru. Potom, co jsem včera opět usnula v autě, jsem se paradoxně cítila jen po dvou hodinách docela odpočatá a ještě v noci, co jsme se vrátily, jsem se pustila do balení, jelikož jsem nemohla vůbec spát.

S pohledem na kufr mi na mysl přišel včerejšek. Ten incident s Nicole a Lucasem.

Do háje!

Tak nálada se mi tedy stihla zkazit velmi rychle. Už hned po ránu. Zároveň ve mně stoupal strach společně s nervozitou.

Co se Lucase týče, chci napravit to, co se mezi námi stalo. Opravdu chci,... ale jsem zbabělec. Pochybuju, že se mu po příjezdu do Londýna dokážu podívat do očí, natož s ním mluvit. Když zavřu oči, nevybaví se mi nic jiného, než jiskry hněvu v jeho pohledu, který mi včera věnoval.

A Nicole? Taková milá, křehká dívka, jenž si dělá starosti i o lidi, kteří na ní nejsou příjemní... ohledně toho, jak jsem na ní vyjela se najednou cítím provinile. Taky bych se jí mohla omluvit. Nedělala přece nic špatného, jen mi povídala o jejím skvělém vztahu s Lucasem, což kamarádky přece dělají běžně. A co se týká jejích otázek, které mě tak vytočily – jak mohla vědět, že jsme spolu s Lucasem jen flirtovali? Věděla jen, že jsme se málem dali dohromady a to jsme přece mohli dělat absolutně cokoliv.

Co si budeme... nedivím se, že je s ní Lucas šťastný. Je dokonalá. Nádherná, milá, usměvavá, zdvořilá a hlavně Lucase miluje, stejně jako on jí.

A Lucas je s ní šťastný, tak proč mu to nepřát?

Zastavila jsem tok svých myšlenek, svůj krok jsem opět namířila do přilehlé koupelny a udělala si ranní hygienu. Dala jsem si horkou uklidňující sprchu, umyla jsem si vlasy, které jsem si posléze vyfénovala a vyčistila jsem si zuby. Svoje už suché vlasy jsem si rozčesala a nechala je volně rozpuštěné. Oblékla jsem si svoje oblíbené červené šaty s dlouhým rukávem a na tvář jsem si nanesla makeup a trochu líčidel. Můj outfit doplnila kšiltová čepice, kterou jsem si nasadila kšiltem dozadu, pár náramků a stříbrný náhrdelník s přívěškem kříže.