Svět, v němž je láska zakázaná (Díl 1. ze série Světy) *PROBÍHÁ PŘEPIS*

Kapitola 14.

Rozespale jsem otevřela svoje oči. Šedé saténové povlečení, které mě hladilo po pokožce mi dávalo dojem, že jsem ve svém pokoji, jenž jsem sdílela společně s Ashley, která na vedlejší posteli ještě stále tvrdě spala. Klasika. Tu jen tak něco neprobudí, i kdyby se vedle ní střílelo.

Vlna endorfinů mi kolovala v krvi a já rozmýšlela nad důvodem. Důvodem, který se stal včera večer. Na tváři se mi rozšířil obrovský úsměv od ucha k uchu. Srdce se mi znovu zbláznilo, bilo mi v neuvěřitelném tempu, v podbřišku mi zašimralo. Ta fyzická přitažlivost se mezi námi opravdu nedala popřít. Touha a chemie byly hmatatelné ve vzduchu, když jsme se my dva objevili v jedné místnosti.

Z pomyšlení, že teď sejdu dolů do obýváku nebo do kuchyně a on tam bude, se mi do tváří nahrnulo množství rozpalujícího horka.

Podvědomě jsem zvedla svou pravou ruku a dotkla se svých rtů. Líbal mě. Tak vášnivě, tak jemně, tak... úchvatně. Jeho polibky mi vzaly dech. Reakce mého těla začaly probíhat ve stejné intenzitě, když mi do hlavy přišel onen moment. Usmívala jsem se jako šílenec.

Popadla jsem svůj telefon z nočního stolku a přivítalo mě nemilé modré ostré světlo. Půl osmé ráno... a mně už se zamhouřit oči nedaří. Nejspíš hodně lidí v tomhle domě ještě spí... až na kluky. Vzpomněla jsem si, jak mi včera Lucas říkal, že mají ráno rozhovor do rádia. Tím pádem nejsou doma, nebo se teď domů vrací. Ale sázím na tu první možnost. Na to, aby byl čas na jejich návrat, je přeci jenom moc brzy.

Vstala jsem tedy z postele a potichu, abych nevzbudila Ashley jsem zamířila do naší přilehlé koupelny. Díky bohu, že ji tu máme. Nechtěla bych se plížit přes chodbu jako šílenec. A už vůbec jsem nechtěla, aby mě někdo viděl, když po ránu vypadám, jak kdybych vylezla z popelnice. A o ranním dechu nemluvě.

Nejdřív jsem si rozčesala svoje dlouhé mírně vlnité vlasy, stáhla si je do drdolu, vysvlékla se z pyžama a vlezla do sprchy. Horké kapky mi dopadaly na pokožku a svaly uvolnily veškeré napětí, které v sobě držely. Miluju horké sprchy po ránu.

Hned potom, co jsem vylezla a omotala se do ručníku, jsem si na svůj kartáček nanesla zubní pastu a vyčistila si zuby. S ručníkem na sobě jsem vystoupila z koupelny zpátky do pokoje, kde Ashley pořád tvrdě spala. Potichu jsem přešla ke skříni, odkud jsem si vytáhla svoje klasické oblečení na doma. Nebyla jsem bůhvíjaká modelka, na doma jsem nosila převážně pohodlné volné oblečení. Ať se jdou vycpat názory ostatních! Můžu si přece nosit, co chci, ne? Nebo jsou tu i pravidla oblékání na doma?

Jestli ano, nezajímají mě! Tečka!

Na sebe jsem si natáhla volné černé tričko s potiskem mé oblíbené skupiny: Nickelbacku, a šedé legíny, které byly sice přilehlé k tělu, ale nikde mě netlačily, ani nestahovaly. Na nohy jsem si natáhla svoje černé ponožky.

Dnes jsem neměla náladu na křiklavé barvy.

Vlasy jsem si poté uvolnila z drdolu, prsty si je ještě trochu pročísla a nechala je volně rozpuštěné.

A potom jsem se už konečně vykradla z pokoje. Zamířila jsem na konec chodby, po schodech dolů do obýváku a dřevěným rámem do kuchyně zařízené do šedobílé barvy.

Byl zde jeden člověk. Moje starší sestra Mackenzie.

„Čau, Lex! Tebe bych tu nečekala," pozdravila mě s úsměvem, když se otočila a spatřila mě, jak stojím v dřevěném rámu.

Protočila jsem očima. „Zase takovej spáč nejsem, jo?" pronesla jsem tvrdohlavě. Její tvrzení bylo však uvěřitelné, jelikož já sama jsem někdy byla schopná spát až do deseti dopoledne.