Svět, v němž je láska zakázaná (Díl 1. ze série Světy) *PROBÍHÁ PŘEPIS*

Kapitola 13.

Nejprve jsem vyvalila oči a tělo mi ztuhlo nad tou nečekanou činností, kterou Lucas právě udělal.

Políbil mě. Na ústa. A moje tělo se začínalo vzpamatovávat z počátečního šoku ve chvíli, kdy se jeho ústa začínala pomalu a klouzavě pohybovat po těch mých. Ve středu mého těla jsem cítila horko, pulzování a srdce mi tepalo tak silně, že mi málem prorazilo žebra a hrudní dutinu.

Jeho měkké rty se pohybovaly na úkor těch mých a na bradě mě škrábalo jeho dvoudenní strniště. Byli jsme zvláštně sehraní. V podbřišku se mi vyrojilo hejno poletujících motýlků a svoje nejprve šokované oči jsem slastně zavřela a plně se polibku poddala. Zadýchaně jsem mu polibky opětovala. Bylo to zvláštní,... skoro jako by se naše rty celou dobu hledaly. Zapadly do sebe jako dva dílky puzzle.

Moje ruce se chystaly zvednout k jeho hlavě a prsty se zoufale chtěly zaplést do jeho hnědého rozcuchu,... jenže se ode mě nečekaně odtáhl a v obličeji měl překvapený a šokovaný výraz.

„Pane bože,... promiň, že jsem se na tebe takhle vrhnul bez toho, aniž bych se tě zeptal. Nemohl jsem-" nedořekl to, jelikož jsem si ho svými dlaněmi přitáhla k sobě a znovu jsem ho políbila.

Nemohla jsem se odtrhnout. Jeho rty byly tak hebké, pohybovaly se v pravidelném rytmu a já ho těmi svými doplňovala. Reakce mého těla byly tak intenzivní, že málem bláznily i moje hlasivky. Měla jsem co dělat, abych v sobě udržela sten plný úlevy a slasti.

Po době, která se zdála příliš krátká na to, abych si stačila užít všechny jeho polibky, jsme se od sebe odtáhli, jelikož nám už pomalu docházel dech.

Když jsem otevřela svoje oči, ty Lucasovy byly stále zavřené. Naše čela se dotýkala a z jeho úst vyšel slastný výdech. Jeho modré oči se poté otevřely a vzájemně jsme se znovu ztratili v očích toho druhého. Kolem nás se rozhostilo to nejpříjemnější ticho, které existuje.

„Nemohl jsem si pomoct," vypustil ze sebe zadýchaně.

Zavrtěla jsem hlavou ze strany na stranu. „Ani já ne."

Na jeho tváři se v tu chvíli objevil úsměv a jeho pravá ruka se přesunula na mojí tvář. Svým palcem mi přejížděl po lícní kosti a já slastně zavřela oči. Jeho jemný dotek jsem si užívala plnými doušky. Všude po těle se mi postavily drobné chloupky a tvořily mi na pokožce husí kůži.

Tohle je moment, který jsem si nikdy nemyslela, že se skutečně stane. Že se budu líbat s Lucasem Taylorem v jejich domácím nahrávacím studiu. Leda v mých snech.

„Ty jsi..." otevřel ústa a z nich potichu vyletěla tato dvě jemná slova.

Otevřela jsem oči. „Co? Co jsem?" zeptala jsem se s taktéž tichým hlasem.

Jeho ústa se zkřivila do širokého úsměvu. „Strašně krásná." Nad jeho dvouslovnou jednoduchou větou se mi do tváří nahrnulo horko.

Tiše jsme se naší malé konverzaci zasmáli. Smích, který se z mých úst vydral se lišil od všech smějících se zvuků, které se mi z hrdla za posledních pár týdnů vydraly. Upřímný, nenucený, šťastný smích. Přesně takhle ten současný zvuk zněl.

Moje hlava padla na jeho rameno a svými pažemi jsem ho pevně objala okolo pasu, zatímco on mě svýma rukama silně tisknul k sobě. Na mé tváři spočíval šťastný úsměv.

„Fakt jsem se držel. Hrozně jsem se držel, abych se na tebe takhle nevrhnul." zašeptal mi do ucha, když jsme stáli v objetí.

„Mně to nevadí, Lucu," oslovila jsem ho zkráceninou jeho jména. „Popravdě jsem měla problém, abych neudělala to samý."