Rovnováha byla obnovena. Všichni Tři usedli na trůny, i když se Život ušklíbal neochotně.
Přiměli se navzájem složit posvátnou přísahu, aby se nikdy již žádný z nich nevydal cestou zrady. Čekalo je spoustu práce s nápravou škod a museli probrat, co s člověkem, jménem Daniel, který pomohl, ale viděl příliš.
Zvíře s velkou vervou zastávalo myšlenku, že může zůstat. Život vrtěl hlavou nesouhlasně a poslední rozhodující slovo tedy měla mít Smrt, která se chvíli zamyslela a pak vyřkla svůj názor, kterým určila osud jednoho smrtelníka: „Smí zůstat, opravdu viděl příliš. Lepší bude, kdyby byl proměněn ve vlkodlaka, ale pouze s jeho souhlasem. Zvíře, postarej se o něj. Mohl by se ještě hodit."
***
Stůl pod korunami stromů přetékal jídlem a v sudech pěnilo pivo. Kolem se ozýval štěkot vlků a hlasy vlkodlaků v lidské podobě.
Daniel si nalil pivo do dřevěného korbelu a odebral se zpátky na své místo. Podíval se na Shayde, jak se smála. Vybavil si její ostré zuby, nemilosrdné oči a drápy, které trhaly. Pak se podíval na smečku, netušící, s kým se baví. Šťastlivci. Ale to mohlo prozatím počkat. Jednomu členovi ve vlčí podobě vytrysklo pivo z čenichu, což doprovodil očekávaný výbuch smíchu.
Daniel zachytil pohled Shayde, která teď seděla vedle něj a usmál se na ni. Ukázala mu dlaň se širokým úsměvem.
Zasmál se a plácnul si s ní. Opřela si hlavu o jeho rameno, vzala mu korbel s pivem a pozvedla ho: „Na nás dva. Na to že jsme se navzájem nerozhádali, protože jsme měli moc práce s nakopáváním hýždí našim nepřátelům."
Usmál se a kývnul. „Na nás dva." Zopakoval.
***
Shayde se zvedne a přejde ke kraji mýtiny. Zadívá se ti do očí a pronese tiše: „Děkuji i tobě, čtenáři. Děkuji, že jsi nás oživil ve své fantazii a kráčel s námi bok po boku tímto příběhem." Pozvedne korbel s pivem. „Na tebe a tvé zdraví. Příběhy a vzpomínky žijí věčně."
Poděkování
Můj speciální a nekonečný vděk patří vám všem, kteří jste tento příběh dočetli až sem a samozřejmě všem, co jste mě podporovali a dodávali mi v komentářích a skrze hlasy odhodlání psát. Vaše zprávy jsem si již přečetla mnohokrát a vždy pocítila příliv štěstí, že jste tu.
Snad jste si celé vyprávění užili a budete se těšit i z dalších výplodů mé pochybné fantazie.
S láskou a vděkem,
Tabriarel
ČTEŠ
Píseň noci a krve (Díl první)
FantasyV pokoji pouze záclony povlávaly ve studeném nočním větru a odrážely světlo velmi jasného měsíce, které osvětlovalo rozhozené peřiny v prázdné posteli, přesně podle jeho očekávání. Přešel k oknu a bílou látku, která se mu přitiskla k zátylku jako du...
