Mikaelsonová (Pozastavené)

5.kapitola

Sledovala jsem ulice New Orleans a vzpomněla jsem si na vzkaz který mi kdysi v minulosti nechal Klaus, byl to ten den, kdy sem po tolika letech přijel a on tam řekl, že stojí na svém oblíbeném místě, kde to žije uměním a muzikou a že myslím jenom na to, jak mě tím městem provede. Lehce jsem si povzdechla a rukou jsem si zajela do vlasů. Jak se mohl můj život tak moc změnil? Vdala jsem se za původního hybrida, kterého nemám ráda. Mohlo to dopadnout ještě hůř? 

Zakroutila jsem hlavou a ladným krokem jsem se vydala do kuchyně, kde jsem se rozhodla připravit nějaké jídlo. Nakonec jídlo je řešení téměř pro všechny potíže, u dobrého jídla může vzniknout nové přátelství a to jsem teď potřebovala. Potřebuji abych vycházela s  celou touto šílenou rodinou. Dokonce bych měla vycházet i s Finnem, který na mě nejspíš bude mít pifku po včerejšku a taky bych měla vycházet s Hayley. 

Udělala jsem jednoduché boloňské špagety a udělala jsem i nějaké jídlo pro Hope, aby tu mohla obědvat společně s námi. Potom jsem přes celé sídlo zakřičela, že je oběd a kdo nepřijde, že mu vlastnoručně narvu červy do pusy. 

,,Žádné červy tu nevidím," okomentoval Kol, který přišel jako první. ,,Je to nějaké otrávené? Nastrouhala jsi tam kousky bílého dubu, aby jsi nás všechny zabila a tím se rozvedla s Klausem?" 

,,Tvoje porce má speciálně nejvíc bílého dubu," mrkla jsem na něho a podala jsem mu jeho talíř s jídlem. ,,Panebože, Kole. Nemám v úmyslu tebe nebo kohokoliv s tvoji rodiny zabít. Navíc Klaus je stále stvořitelem moji pokrevní linie, takže ho hodlám nechat na živu." 

O několik málo sekund později už všichni byli v kuchyni a já jsem jim dávala jejich porce, Hope jsem donesla dětskou židličku, kterou jsem postavila vedle Hayley, která do toho jemně posadila Hope. ,,Vidíte jakou úžasnou manželku mám?" ozval se Klaus, který dorazil jako poslední. ,,Voní to moc krásně, lásko" zašeptal mi do ucha a já jsem se na něho prudce otočila. 

,,Doufala jsem, že nepřijdeš. Ráda bych ti narvala červy do pusy, abys byl aspoň na malý moment potichu," mrkla jsem na něho a tomu se začali všichni smát. ,,Ale vlastně jsem se s tebou chtěla na něčem domluvit. Chtěla bych, abys mě provedl městem, nakonec tu teď nějakou dobu budu a ráda bych to tu znala." 

,,Já ji klidně provedu. Stejně jsem chtěla vzít Hope na procházku a Jackson musí jet za Mary, takže aspoň nepůjdu sama" ozvala se najednou Hayley.

Pouze jsem přikývla, ale změřila jsem si ji nedůvěřivým pohledem. ,,Rád tě provedu místy které ani Hayley nezná, lásko. Dneska bych však stejně neměl čas společně s Elijahem jdeme navštívit Luciena a Tristana, kteří spolu spolupracují a není záhadou, že drží v zajetí Rebeku."

,,Může být Rebekah ve velkém nebezpečí?" zeptala se Hayley a já jsem v jejím hlase skutečně slyšela starost. Lehce jsem se zamračila. Možná se skutečně změnila a už to není ta mrcha jako v Mystic Falls, která mě a moje přátele zradila.

Zadívala jsem se na Hope. Klaus mi řekl, že když se Hope narodila, tak se o ni starala Rebekah, protože ji museli mít všichni za mrtvou. Jestli by se Rebece něco stalo, tak by tato maličká přišla o svoji tetu. To bych ji nepřála.

,,Lucien a Tristan mě neznají," ozvala jsem se najednou. ,,Toho bychom mohli využít. Mohla bych dělat, že jsem na jejich straně a třeba od nich získat nějaké informace," otočila jsem se na Klause. ,,Podle toho co jsi mi říkal, tak vás nesnášejí, Klausi. Můžu jim říct, že vás taky nesnáším a vlastně v tom bych jim ani nelhala."

,,Tak proč nám chceš pomoc, když nás nesnášíš, Caroline?" ozval se nedůvěřivě Finn. ,,Proč bys nám chtěla pomoc se záchranou Rebeky. Ještě před chvíli jsi chtěla pouze poznat město."

,,Nenávidím vás," souhlasila jsem. ,,Ale Hope si zaslouží kompletní rodinu, ona je to nejčistější co v této rodině máte," řekla jsem a potom jsem se pousmála. ,,Navíc to má jednu krásnou výhodu. Nemůžu tu bydlet s vámi, když mám hrát někoho kdo vás nenávidí."

,,Vlastně to můžeme udělat ještě jinak," ozval se Kol a mrkl na mě. ,,Řekneš jim, že nás nesnášíš a tohle všechno, ale taky jim můžeš říct, že tě Klaus má rád a záleží mu na tobě, co je pravda," lehce jsem se zamračila a nevědomky jsem se hned podívala na Klause, který probodával Kola pohledem. ,,Toho určitě budou chtít využít, budou mít špeha hned tady u nás. Navíc to bude pro tebe jednodušší, protože jim nebudeš muset později vysvětlovat ten manželský začarovaný prsten."

,,Tak můžeme odstartovat naši misi," zamumlala jsem a potom jsem si povzdechla. ,,Společně zachráníme Rebeku."

*** 

Pochodovala jsem nervózně po svém pokoji, když se najednou ozvalo jemné zaťukání. ,,Skutečně chceš do toho jít?" promluvil Klaus a klidným krokem šel ke mně. ,,Mohlo by to být nebezpečné."

,,Jsem si jistá, že mě můj manžel dokáže ochránit a navíc Hope si zaslouží poznat svoji tetu Rebeku" zašeptala jsem tiše a dívala jsem se Klausovi upřeně do očí.

,,Vezmi si toto," podal mi skutečně nádherný náhrdelník. ,,Je v něčem železník, nemůžou tě sice ovládnout, ale Tristan má skutečně mocné čarodějky, které by ti možná dokázaly otevřít mysl a ovládnout tě. Avšak byl bych klidnější, kdybys měla železník i v krvi." 

Rukou jsem mu naznačila jestli by mi ten řetízek zapnul. Hned jsem ucítila jeho ruce na mém krku. Potom jsem dokonce ucítila jeho dech na mém krku. ,,Skutečně mám o tebe strach, lásko. Nejradši bych byl, abys  tohoto nebyla vůbec součástí."

Prudce jsem se na něho otočila a naše rty od sebe byly skutečně kousek. ,,Je to moje rozhodnutí a to nezměním" zašeptala jsem tiše.

Klaus se zamračil, nevím jak k tomu přesně došlo, ale najednou jsem ucítila jeho rty na těch mých. Netrvalo to moc dlouho než nám oběma došlo co se to děje a prudce jsem se od sebe odtáhli. ,,Omlouvám se," zamumlal hned Klaus a zajel si rukou do vlasů. ,,Nechám tě tu o samotě" řekl rychle a rychlím krokem odešel.

Já jsem si sáhla na svoje rty, stále jsem cítila jeho vůni. Zamračila jsem a povzdechla jsem si. Takto začíná naše záchranná mise? Tak to abych měla po ruce vždycky flašku whisky, abych toto přežila.