11.kapitola

142 6 0
                                    

Ležela jsem u sebe v pokoji a nebyla jsem schopná jediného slova, nebo se klidně jenom pohnout. Když jsem zavřela oči, tak jsem viděla všechny ty chlapy a znovu jsem cítila ten pocit slabosti. Takto se budu bát už navždy? Dokonce svého života? Nedokázala jsem usnout, chtělo se mi brečet a chtělo se mi umřít. Takovou bolest jsem nikdy nezažila. Proč se tohle muselo stát mně? Kdo byla ta černovlasá čarodějka a co ji Klaus, nebo někdo z jeho rodiny udělal? Nebo ji něco udělal někdo z Strix, nebo sám Lucien?

Pomalu jsem vstala, chtěla jsem se převléct do něčeho, zjistila jsem, že ani deset sprch mi nepomohlo, abych to ze sebe smyla. Cítila jsem se jako kdyby mi ukradli moje tělo a já tu byla jenom na návštěvě. Všechny věci jsem shodila na zem a rozbrečela jsem se. Strašně moc jsem plakala, když se prudce otevřely dveře a v nich stál Kol. ,,Panebože, Caroline, co se ti stalo?" ptal se starostlivě a pomohl mi vstát. ,,Nejdřív ti chci ale říct, že jsem rád, že jsi zpátky. Byla tu bez tebe nuda."

,,Je mi strašně hrozně, Kole. Když mě a Luciena unesli, tak mě znásilnilo strašně moc chlapů, dokonce i Lucien, ale toho ta čarodějka ovládla nějak. Já se v mém těle cítím strašně. Já nemůžu spát, nemůžu zavřít oči, bez toho abych je znovu viděla před sebou. Jak mám s tímto žít?"

,,Panebože," zamumlal a bez dalšího zaváhání mě vtáhl do objetí. ,,Lucien řekl, že jsi si prošla pekle, ale nevěřil jsem, že až takovým."

Utřela jsem si rychle slzy. ,,Neřekneš to nikomu, prosím?" zašeptala jsem tiše. ,,Řeknu jim to sama, jen teď potřebuji si dát všechno do pořádku. Myslíš si, že bych mohla na pár dní odjet úplně pryč a být sama?"

Kol mě hladil po zádech, aby mě utěšil a mně v tu chvíli došlo, že to není ten arogantní blbeček, kterého jsem poznala v Mystic Falls. Změnil se. Možná ho změnila smrt? Nebo láska k té malé čarodějce?

,,Nik tě samotnou nikam nepustí, šílel strachy, Elijah se bál, že zabije naprosto všechny Trix, když jsi nepřišla domů" řekl tiše Kol a pustil mě.

,,Já tu ale nemůžu zůstat, nezvládnu to tady. Chtěla jsem být silnější, ale já nemůžu. Potřebuji se vrátit domů, vidět svoje přátelé, dokonce mi chybí Damon. Tohle město mě začíná dusit," přiznala jsem a zoufale jsem si zajela do vlasů. Kdybych věděla, že se mi tohle stane kvůli záchraně Rebeky, tak bych si to stokrát rozmyslela. Ale musím myslet, že tohle všechno dělám pro Hope. Ta malá princezna si zaslouží mít kompletní rodinu. ,,Ale na druhou stranu. Já vím, že mě potřebujete k záchraně Rebeky. A já to chci udělat pro Hope."

,,Možná je na to skutečně pozdě. Ale co kdybychom začali od začátku? Teď jsi vlastně moje švagrová a já bych tě skutečně rád poznal" mrkl na mě Kol a já jsem se nad jeho slovy musela pousmát.

,,Moc ráda tě poznám, Kole."

***

Asi hodinu jsem si povídala s Kolem o všem možné. Přiznal mi, že s Davinou chodí, ale Klaus o tom neví. Sice Davina zachránila Kola a vrátila mu život, ale to Klausův názor na Davinu nezměnil. Ještě jsem ji neměla možnost poznat, ale už teď jsem ji měla ráda.

Když jsem sebrala odvahu a došla dolů, tak jsem tam jako první uviděla Hayley a Cami. Cami tu teď bydlí? Chodí s Klausem? Tohle byly otázky co mě teď napadly.

,,Caroline, jsem ráda, že jsi došla dolů. Jackson vzal Hope na procházku a Klaus s Elijahem a Kolem něco řeší nahoře, no a Freya a Finnem někam odešli" řekla mile Hayley.

Jenom jsem přikývla a zadívala jsem se na Cami. Vypadala skutečně šťastně. Byla jsem za to ráda, ale chtěla jsem vědět jak je to mezi ní a Klausem.

,,O co jsem vůbec přišla za tu dobu, co jsem byla pryč?" zeptala jsem se zvědavě.

Hayley se najednou podívala na Cami a potom na mě. ,,Finn společně s Freyaou hledají způsob jak oživit Sage, to je první láska a Finna a vlastně jeho první přeměněná, jediná přeměněná, Jackson a Klaus se hádali téměř každý den, Elijah volal tvým přátelům z Mystic Falls, když ti volali téměř každý den a nezvedala jsi to. Řekl jsi pravda, že jsi zmizela. Takže bys jim měla vlastně zavolat. Největší novinka je to, že tady Cami a Klaus spolu začali chodit."

,,Oh," dostala jsem ze sebe a odkašlala jsem si. ,,Gratuluju vám, Cami. Snad budeš s Klausem šťastná," řekla jsem a Cami se na mě zářivě usmála. ,,Půjdu zavolat Eleně, uvidíme se později."

Chtěla jsem rychle odejít, ale když jsem šla po schodech, tak jsem do někoho vrazila. Do Klause.

,,Můžeme si promluvit?" zašeptal najednou tiše Klaus a já jsem pouze přikývla, jemně mě chytil za ruku a pohladil po tváři. ,,Nezlob se na Kola, všechno mi řekl a já teď budu muset udělat to nejhorší rozhodnutí."

,,O čem to mluvíš, Klausi?" šeptla jsem tiše.

,,Jsi moje slabina, lásko a já nechci, abys kvůli mně byla v nebezpečí, skutečně k tobě něco cítím," chtěla jsem něco říct, ale Klaus mě nenechal. Místo toho jsem ucítila jeho rty na svojich. ,,Tohle všechno dělám pro tebe, Caroline. Nikdy na tebe nezapomenu," v očích měl najednou slzy a já jsem neměla odvahu cokoliv říct. Najednou se na mě upřeně zadíval. ,,Zapomeň na to, že jsi si mě kdykoliv vzala, zapomeň na všechno co jsi tady zažila. Tvoje přátelé ovšem ví. Zapomeň na svoji domluvit s Tristanem, Lucienem a Aurorou. Budeš si myslet, že jsi zažila normální výlet s dvojničkou a čarodějkou. Sbohem, lásko."

On mě skutečně ovládl?

Mikaelsonová (Pozastavené)Kde žijí příběhy. Začni objevovat