Temná strana mysli

Kapitola čtvrtá

Byl to zvláštní pocit, šimrání v břiše a teplo u srdce zahánělo bolest za krkem, a i po tom co se právě odehrálo jsem nebyla nijak vyděšená. Přemýšlela jsem, dlouze. Co když má pravdu? Co když mi doopravdy chtějí ublížit? Těšila jsem se na noc jako nikdy v životě. Těšila jsem se na další znamení od hlasu. Vlastně už mi připadalo divné nazývat to hlasem. Až budu mít další příležitost musím se jí zeptat na jméno. Potom mi došlo že při posledním rozhovoru zmiňovala to že jméno nemá. Něco vymyslí, určitě, přece jí nemůžu nazývat slovem hlas, musí mít nějaké jméno.

Ležela jsem v posteli na zádech, bylo už dávno po obědě a slunce pomalu zapadalo. Bude večer, bude noc, bude spánek a se spánkem i sen, sen který mi dá další znamení a nápovědu k tomu co se děje. Hlavou mi prolétla vzpomínka, záblesk z dětství. Byla jsem tam já se svým tatínkem, učil mě jezdit na kole, před naším domem. Bylo mi tak pět a on mě musel držet abych nespadla. Maminka zrovna vyšla z našeho domu s citrónovou limonádou, dělávala jí skoro každý letní den. V druhé ruce nesla složenou deku, kterou položila na malý trávník před domem. Sedla si na ní a opatrně položila i limonádu kterou trošku vylila. Smáli jsme se, já, táta a máma, pravý táta a máma. Musela jsem se otřást abych z mé hlavy vzpomínku na dětství dostala. Utřela jsem si slzu pod okem a posadila jsem se. Dříve jsem takhle náhlé vzpomínky měla pořád, jenže už jsem je z hlavy tak před dvěma roky dostala, bylo nepříjemné mít je zas. 

Do noci byl ještě čas, musela jsem z mé hlavy dostat ošklivé myšlenky, a to jedním způsobem. Teplou koupelí.

Ve vaně jsem vydržela kolem půl hodiny než voda vychladla, jinak bych tam vydržela klidně déle. Vlasy jsem si vysušila fénem a zabalila se do bílého ručníku. Obula jsem si chlupaté pantofle a šla do pokoje. Teplá voda unavila nejen moje tělo ale také vyhnala zlé myšlenky z mé hlavy. Bylo kolem devíti večer a venku už byla slabá tma. Většinou nechodím spát takhle brzy ale už od dopoledne se na dnešní noc nemůžu dočkat, chci se dozvědět víc. Oblékla jsem si pyžamo a zatáhla žaluzie, zalezla pod peřinu a zavrtala hlavu do polštáře. Zavřela jsem oči a doufala že usnu co nejdříve. To se také podařilo, usnula jsem.

 ‌Angelina. Sen byl opět o mladé dívce s rezavými vlasy. Seděla pod stromem, který byl uprostřed louky. Nebe bylo šedé a v dálce byla mlha. Angelina měla dlouhé šedé šaty a černý kabátek tak do pasu. Měla dlouhé černé kozačky a na hlavě šedo černý klobouk. Všechno vlastně bylo šedo černé, strom, obloha, šaty, tedy až na Angelininy vlasy, které zářily jako oheň. 

Seděla a opírala se o strom, dívala se na své ruce. Pod kůží se jí hýbaly stíny, ty stíny co zabily jejího manžela v mém minulém snu. Seděla tam, protože ji lidé z městečka obvinili z čarodějnictví a z vraždy jejího manžela. Utekla, protože jí čekal trest. Smrt. Nechápala jsem odkud tyhle informace vím, ale prostě jsem je věděla.

 Angelina šla lesem, všude byla mlha a dívenka vypadala vystrašeně, v dálce bylo slyšet vytí vlků, Angelina zrychlila. Vytí a následně vrčení vlčí smečky bylo blíž. Stíny pod Angelininou kůží se nahrnuly do její ruky. Chtěly ven. Angelina je však nepouštěla, stále opakovala: „Ještě ne. Ještě není správný čas." Stín se jí z ruky přemístil na krk a ona ho odehnala zpátky do ruky tím že si po krku přejela druhou rukou. Z mlhy před dívenkou byl stín, dva, tři a pak čtyři. Vlčí smečka stála hned před ní. Angelina na chvilku vypadala vyděšeně ale pak se probrala. 

„Teď." zašeptala a tleskla. Jakmile se ruce srazily vylétl z nich velký černý stín. Ten kolem dívenky začal kroužit, vlci začali víc vrčet a připravovali se na útok. Jeden z vlků po Angelině skočil jenže tomu zabránil její stín. Vlka odhodil a ten se svalil na zem. Zakňučel a stáhl se za jeho smečku. Angelina udělala krok v před, stín s ní. Od podrážděných vlků stála jen pár centimetrů, stín byl za jejími zády a roztahoval se tak aby byl co největší, ale stále byl v pozoru, kdyby vlci zaútočili. Sebejistá Angelina s jejím stínem vlky odehnali, dívenka se pousmála a stín se opět vrátil pod její kůži.