Altarion IV. - Nový Věk (Thranduil ff)

Těžká rozhodnutí

Celé dva dny se čekalo na to, než konečně dorazila hlídka elfů sdělit králi, kde se draci usadili. A že z toho ty země šťastné nebyly. Jeden z draků, rudá dračice, našla své útočiště v království trpaslíků Ereboru, tedy tam, kde něco z tohoto království zbylo, snad jako kdyby si Erebor poté, co zde dřímal Šmak nezažil s draky své. Druhé dráče, černý samec se naopak usadil v samotných sutinách staré pevnosti Dol Gulduru. A jako kdyby to nestačilo, během těch pár dní nabyli draci takové velikosti jako byla veliká Dorm ve své druhé podobě. Ovšem dalo se předpokládat, že budou růst do velikosti Legolase. A takové zprávy přesně se chystali bojovníci předat králi. 

Dorm byla zrovna u říčky, jež protékala kolem Hvozdu a sledovala na svůj odraz ve vodě neklidné jako její mysl. Na sobě měla jen prosté, světle šedé šaty přepásané pod ňadry a vlasy si nechala volně rozpuštěné. Nechtěla nic nijak hrotit, tady nebyla v Altarionu. Chtěla mít klid do té doby, dokud se nenajdou draci. Hned tedy, jak spatřila přijíždějící gardu, okamžitě zamířila jejich směrem. 

Tauriel v jejich čele seskočila z bílé kobyly a zhluboka se nadechla. Nerada předávala zlé zprávy, natož tak hrozné jako nesla teď. Dorm si  všimla, že ale nebyla první, kdo se k nim dostal. S pár muži už rozmlouvala Galadriel, která neodešla od návratu do Hvozdu. Nechtěla nechávat krále a Dorame v také situaci samotné. ,,Jak je to zlé?" optala se Dorm. Najednou v ní byla malinká dušička. Galadriel se na ní otočila a smutně se usmála. ,,Půjdeme za králem, má milá," pověděla a vydala se směrem k místům, kde by se měl nyní král nacházet. 

***

Aby se Thal nějak zabavil, nebo lépe řečeno zabil čas, zavřel se u sebe v pracovně a pustil se do papírů. Bylo jich hodně, i když velkou část udělal už Mironell, stále jich hodně zbývalo. Byla to dlouhá a nudná práce, ale alespoň něco dělal. Nedokázal jen tak sedět na trůnu nebo být na cvičišti a hromadu papírů musel někdo udělat. Byl si jistý, že to bude trvat několik hodin. Možná dokonce pár dní. Vyplňoval tedy papíry a ani si nevšiml, jak rychle čas běží. Aspoň k něčemu to bylo dobré.

Galadriel zaklepala na královy dveře a vyčkala na vyzvání. Poté vstoupila i s Dorame v závěsu dovnitř. Dorm skoro ihned přešla ke králi a nesmlouvavě ho objala kolem ramen, jako malé dítě, které se potřebuje utěšit u svého rodiče. ,,Můj králi, našli je," začala Galadriel. ,,Jeden je v Ereboru, druhý je v Dol Gulduru," řekla pouze a sklopila hlavu. 

Uslyšel zaklepání a vyzval dotyčné, aby vstoupili. Klidně se na ně díval. Pohladil Dorame jemně po ruce a usmál se. Ovšem úsměv mu z tváře velmi rychle zmizel. „Myslím, že bude nejlepší se pokusit napravit nejdříve toho v Dol Gulduru. I tak ale nechápu, co tam všechny přitahuje. Měl bych tu pevnost nechat zbourat, aby se tam nemohlo znovu usadit zlo."

,,To je právě ono," začala tiše Dorame, ,,právě proto, že je tak temný, proto jej to místo přitahuje," hlesla tiše. Galadriel pokývala hlavou na souhlas. ,,Je to přesně tak, jak řekla královna," přiznala, ,,drak s temnou esencí ještě na tak temném místě bude sílit a sílit, je možné, že bude mnohem nebezpečnější než cokoliv, s čím jsme kdy měli tu čest," pronesla tiše. 

Thal si povzdechl. „Pak bychom měli zasáhnout dříve, než vyroste a bude nebezpečný. Nechci zabíjet dalšího draka. Ti ze severu mi úplně stačili," i tak měl jizvy, které už nikdy nezmizí. Nechtěl si zopakovat boj s drakem, byť malým. Nepochyboval o tom, že je nebezpečný. A čím déle budeme čekat, tím více vyroste a tím více bude nebezpečný.

Dorame si vyměnila pohled s Galadriel, stejně tak jako ona s ní. ,,Vlastně, vrozená temnota nejde nijak vyhnat. Je něco jiného když je někdo s temnou magií zrozen a je něco jiného, když jí získá během života, tohle je velice zapeklitá situace a obávám se, že tvory, kteří se s tou magií zrodili, vlastně z ní povstali, jen tak změnit nelze," pronesla elfka s povzdechem.