Change ||Dramione, FF ✅

5. Kapitola

18. února

Hermiona si upravila své pečlivě vybrané šaty. Konala se totiž další charitativní sbírka Narcissy Malfoyové, tentokrát pro děti, které trpí různými nemocemi. Opravdu tu ženu obdivovala.  Pořád vymýšlela další a další sbírky a snažila se pomáhat, kde se jen dalo. Za to si určitě zaslouží obrovský respekt a obdiv.

Na Malfoy Manor dorazila o hodinu dříve, neb chtěla být také užitečná, takže se Narcisse nabídla, že jí pomůže. Starší čarodějka však odmítla, ale členka Zlatého tria trvala na svém, a tak nakonec Dracova matka souhlasila.

Kudrnatá čarodějka vešla do velkého sálu, kde se konala většina charitativních akcí a téměř okamžitě ji se zářivým úsměvem přivítala starší žena.

„Hermiono, drahá," Narcissa jemně popadla Hermionu za paži a rodičovsky ji políbila na obě tváře.

Mladší čarodějka se na ni usmála. „S čím mám začít?"

„Myslím, že by jsi mohla začít nosit jídlo na stoly," odpověděla zamyšleně Narcissa a ukázala na dva stoly pod okny na druhém konci místnosti. Hermiona pouze přikývla a vydala se do kuchyně.

Velmi se jí líbilo, že v sídle Malfoyových nebyli žádní domácí skřítci. Narcissa po tom, co se začala věnovat pomoci ostatním, nabídla skřítkům plat, ale ti z toho nebyli vůbec nadšení a tak jim prostě darovala něco k oblečení. Učinila je tak volnými a poslala je do Bradavic, kde jsou velmi spokojení.

Narcissa se vrátila ke své práci a Hermiona se okamžitě vydala pro jídlo, které následně začala pokládat na stoly. Byla už téměř hotová, když do salónu vešel Draco s dvěma kelímky v rukou. Hermiona se na něj otočila a setkala se s jeho pohledem.

„Káva. Bez cukru. Se smetanou," řekl, když přišel až k ní a podal jí kelímek.

S údivem jej přijala. Ten muž ji nepřestává překvapovat. „Moje oblíbená. Jak jsi to věděl?"

Draco se samolibě pousmál. „Jsem vševědoucí," ušklíbl se.

Hermiona mu úšklebek opětovala. „Řekla ti to Narcissa, že ano?"

Blonďák zakoulel očima, ale jeho rty zdobil mírný úsměv. „Dobře, vyhrála jsi. Řekla mi to matka."

Kudrnatá čarodějka se vítězně usmála. „Díky," poděkovala za kávu a opatrně se napila.

Draco pouze přikývl a začal si ji prohlížet. Musel uznat, že jí to velmi sluší. Jako obvykle. Když si uvědomil, že si ji prohlíží déle než by měl, odvrátil od ní rychle pohled, odkašlal si a volnou ruku si strčil do kapsy. „Jdu zjistit, co je ještě třeba udělat."

Hermiona souhlasně pokývala hlavou a otočila se zpět ke stolům s jídlem. Jakmile byla jídla naaranžovaná, přišla Narcissa a přidala na stoly květiny.

Zanedlouho začali přicházet hosté a když se sál zaplnil, začala hostitelka svůj krátký proslov.

„Vítejte. Jsme velmi rádi, že jste přišli. Doufám, že se budete dobře bavit, a že si dnešní večírek užijete. Bez dalších okolků, prosím, přivítejte jednu z nejlepších lékouzelnic, slečnu Astorii Greengrassovou!"

Sálem se rozezněl potlesk, když Astorie přišla za Narcissou, mírně se uklonila a zamávala do davu. Hermiona, aniž by věděla proč, pohledem vyhledala blonďatého muže, který se zářivě usmál. Ne na ni. Na Astorii. Z nějakého velice zvláštního důvodu pocítila jakési podivné bodnutí u srdce a poněkud ji to vyděsilo. Proto se raději stáhla ke stolu s občerstvením. Vzala si z talíře čokoládovou pralinku a strčila si ji do úst.