27. Kapitola

1.1K 41 6
                                    

16. července

Hermiona otevřela oči, ale kvůli ostrému světlu, které do místnosti pronikalo, byla nucena je zase zavřít. Tiše zasténala a oči tentokrát otevírala velmi pomalu. Najednou jí hlavou projela ostrá bolest a žaludek udělal kotrmelec. V ústech měla jako na Sahaře.

Chtěla se posadit, ale strnula, když vedle sebe ucítila nějaký pohyb. Pomalu otočila hlavu doleva, aby zjistila, že v posteli jaksi není sama, ale s Dracem. Vykulila oči a hleděla na něj jako tele na nové vrata. Pátrala ve vzpomínkách a snažila se vzpomenout si, co se vlastně předchozí den stalo, ale měla okno o velikosti bradavického hradu.

Poslední vzpomínka obsahuje to, jak se jí zeptal, jestli bude jeho přítelkyní a poté se dlouze a vášnivě líbali. No, a teď se probudila vedle něj a... kde to vlastně je?

Hermiona zvedla hlavu a rozhlédla se po místnosti, aby zjistila, že její ložnice to není, takže jsou nejspíš v Mafoyově bytě. Zavřela oči a tiše zasténala. Už nikdy nebude pít. Ne, že by se stalo něco hrozného, jen se prostě probudila se svým přítelem v jeho posteli, ale byla by radši kdyby si to pamatovala, protože jestli spolu...

Kudrnatá čarodějka rychle nadzvedla přikrývku a zalapala po dechu, když zjistila, že je nahá. Takže je to tak. Vyspala se Dracem a nepamatuje si to. Vážně už nebude nikdy pít. Modlila se, aby to měl Draco stejně a taky si to nepamatoval, protože jinak to bude trapas kolosálních rozměrů.

Zjištění, že si Hermiona nepamatuje něco takového, jí značně ubralo na náladě. Nejraději by si hodila avadu mezi oči za to, že toho tolik vypila. Neví, co bude dělat, jesli si to Draco narozdíl od ní pamatuje. Co když o tom bude chtít mluvit? Co má dělat? Má mu přiznat, že si nic z toho nepamatuje? Nebo předstírat, že ano? A nebo nejdřív nenápadně zjistí, jak na tom blonďák je.

Hermiona se rozhodla, že najde kuchyň a napije se, neboť měla vážně sucho v ústech. Poté najde koupelnu a osprchuje se. A nebo taky ne...

„Co to-" zamumlal někdo odněkud. Hermiona sebou leknutím škubla, strnula a rozhlédla se po místnosti. „Promerlina!"

Hermiona vykulila oči, když se za pohovkou znenadání objevila hlava Blaise. Rychle si přitáhla přikrývku až ke krku a hleděla na muže s tmavou pletí jako na nějaký přízrak.

„Blaisi? Co tady děláš?"

Blaise se na ni otočil a hleděl na ni stejně vyjeveně. Přimhouřil oči a poté svůj pohled stočil zpět na věc, kterou držel v ruce, ale to Hermiona vidět samozřejmě nemohla. „Aha, takže tohle bude nejspíš tvoje," řekl a zvedl ruku. Čarodějka si dlaní zakryla ústa a zčervenala jako rak. Nejraději by se teď propadla do země. Blaise totiž v ruce držel její podprsenku.
„No, není to poprvé, co jsem se probudil s podprsenkou na obličeji, ale že to jednou bude podprsenka členky Zlatého tria, to by mě v životě nenapadlo," uchechtl se a hned poté bolestivě vyjekl.

„Aby ses příště neprobudil s mojí pěstí na obličeji," zavrčel ženský hlas. Blaise s Hermionou si vyměnili zmatené pohledy.

„Pansy?" zamumlal čokoládový muž a vykulil oči, když se z pod pohovky začala plazit černovlasá čarodějka. Hermiona to pozorovala s nakrčeným nosem a absolutně nechápala, co se to děje.

„Promerlina, ta podlaha je strašně-"

Pansy to nestihla doříct, jelikož všichni současně zaječeli, neboť se otevřela skříň a z ní vypadl muž.

„Pottere? Co jsi sakra dělal ve skříni?" zeptal se Blaise vyjeveně.

„Nemám tušení," zamumlal brýlatý muž a rozhlédl se místnosti. „Kde to jsem?"

„U Draca v ložnici," odpověděla hadí královna, která už neležela pod pohovkou, ale seděla na ní. Přemýšlela, proč jako spala na zemi, když si mohla lehnout na tu pohodlnou pohovku.

„Musíte dělat takový kravál?" zavrčel rozespale a rozmrzele Draco a se zavřenýma očima se pomalu posadil.

„To je fakt. Z toho rámusu mě bolí hlava," ozval se další hlas. Hermiona sebou leknutím škubla, Draco prudce otevřel oči, Pansy se rychle rozhlížela po místnosti, že si málem vykroutila hlavu, Blaise se zmateně šklebil a Harry, který seděl na zemi, se sklonil a podíval se pod postel.

„Theodore?" zamumlal brýlatý muž s pozvednutým obočím.

„Pottere?" zamumlal nazpět Theodore a začal se plazit z pod postele, jako před chvílí Pansy z pod pohovky.

„Může mi někdo zatraceně vysvětlit, co se včera stalo?" zahučela Hermiona zmateným a rozčíleným tónem.

Draco vedle ní zasténal a zakryl si dlaněmi uši. „Hermiono, buď tak laskavá a neřvi."

Čarodějka ho probodla ostrým pohledem. „Řvaní vypadá jinak," odsekla a Draco na ni hleděl s nakrčeným nosem, jelikož ten pitomec měl stále dlaně na uších, takže jí vůbec nerozuměl. Hermiona nad tím pouze kriticky zakroutila hlavou.

„Řekla bych, že nikdo z nás nemá absolutně tušení, co se včera stalo," řekla Pansy a pohodlně se na pohovce natáhla. Z té podlahy byla celá rozlámaná jako židle, na kterou si sedl Hagrid.

„Pamatuju si, že mě vzal Draco na piknik, večer jsme pozorovali hvězdy a pak jsme se dali dohromady," mumlala Hermiona. „Co se dělo potom, netuším."

„Já si pamatuju, že jsme se všichni sešli v baru," řekl Blaise a vypadalo to, jako by chtěl pokračovat a tak na něj všichni, kromě Draca, neboť si stále zacpával uši -jen on ví, proč- tázavě pohlédli. „A to je všechno."

„Jo, to nám vážně pomohlo, Zabini," uchechtl se Harry.

„Myslím, že jste potom s Dracem přišli za náma," řekl Theo, který stále ležel na podlaze a podíval se na Hermionu, která se tvářila zamyšleně.

Pansy se tvářila stejně. Snažila se vybavit si něco z předchozího večera. Pak zničehonic vzala polštář z pohovky a hodila ho po Dracovi, jelikož jí neskutečně štvalo, že stále seděl s dlaněmi přitisknutými na uších.

„Hej!" vyjekl blonďatý muž a polštář po ní hodil zpět.

„Počkat!" Blaise se napřímil a asi pro efekt zvedl ukazováček. „Ne tak nic, myslel jsem, že jsem si začal vzpomínat," řekl sklesle, vstal a posadil se na volné místo na pohovce.

Místnost se ponořila do hrobového ticha. Všichni byli ponoření ve svých myšlenkách a snažili si na něco vzpomenout. Kromě Draca, který byl dnes tak trochu retardovaný.

Blonďák už na posteli neseděl, ale zase ležel. Když otočil hlavu k sedící Hermioně, všiml si, že má jeho přítelkyně odhalená záda, což znamenalo jediné. Chtěl nadzvednout přikrývku, aby si potvrdil svoji teorii, a aby si zkrátka svojí dívku prohlédl. Jenže čarodějka jeho plán prokoukla a přikrývku si pevně přitiskla k tělu. Draco si smutně povzdechl a snažil se udělat nejspíš výraz štěněte nebo co, ale ani to mu nepomohlo.

„Mám nápad!" vyjekl radostně Blaise. „Zajdeme si někam na snídani a všichni řekneme, co si ze včerejška pamatujeme a zkusíme si vzpomenout, co vy na to?"

Theo, Pansy a Harry současně přikývli. Hermiona, řekla, že za nimi pak přijde, jelikož jaksi postrádala své oblečení. A Draco na tom byl stejně jako Hermiona takže oznámil, že se zdrží taky. I když, vlastně věděl, kde má své oblečení. Měl v plánu se zdržet úplně z jiného důvodu, takže tady zamilovaný pár necháme o samotě.

Radši...

Change ||Dramione, FF ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat