Change ||Dramione, FF ✅

21. Kapitola

18. června

Hermiona seděla na židli ve své kanceláři a hlavu měla složenou na stole. Byla ospalá a rozlámaná. Zažila totiž jedno z nejhorší rán v jejím životě.

Čarodějka totiž na místě, kam utekla z večeře s Marcusem, usnula. Chvíli klečela v trávě, pak se schoulila do klubíčka a brečela jak želva. Brečela tak dlouho, až z toho usnula.

Když ráno vystřídalo noc, Hermiona tam už neležela schoulená do klubíčka jako kotě, ale spíše se tam válela jako rozjetá žába, což velmi vyděsilo nějakou stařenku, která tam sbírala květiny. Vyděsilo jí to tak moc, že si málem ustlala vedle Hermiony. Když se ale babča vzpamatovala, dobelhala se k čarodějce a  párkrát do ní šťouchla svojí holí. Hermiona prudce otevřela oči a babička si na zemi málem ustlala podruhé, protože to vůbec nečekala. Stařenka ji nařkla, že jí dvakrát málem přivodila infarkt a začala o holi kulhat pryč. Hermiona se poté ihned přemístila do práce.

Měla na stole spoustu dokumentů k vyřízení, ale vůbec se na ně nemohla soustředit. Nocování na zemi není zrovna nejlepší a nejpohodlnější, takže ji bolel snad každý sval a každý kloub v těle. A chtělo se jí hrozně spát.

Vedle dokumentů ležel dopis. Poznala, že je od Marcuse, ale nechtěla ho číst. Ne teď. Musela by se mu omluvit a nějak tu situaci dát do pořádku, ale nechtělo se jí. Neměla na to náladu. Jediné, co by chtěla bylo, jít domů a schovat se před světem, takže si nejspíš vezme volno. Stejně je teď naprosto nepoužitelná.

23. června

Malá skupinka přátel seděla v jejich oblíbeném baru, do kterého je pozval Theodore. Všem v dopisech napsal, že jim chce oznámit obrovskou novinu, takže ať všichni v sedm hodin večer dorazí do baru, jinak jim všem zláme pařáty, a že ani jejich vlastní smrt je neomlouvá, a že kdyby někdo z nich náhodou umřel, oživí ho a pak ho sám zabije. Což bylo určitě nemožné, ale i tak si na sebe všichni dávali obrovský pozor, protože, kdo ví čeho je Theodore schopný, že jo.

Hermiona do baru přišla přesně v sedm. Rychle doběhla k velkého stolu a přidala se k ostatním. Když usedla do boxu, Theo, který se díval na hodinky na ní upřel pohled a řekl, že má štěstí, nebo co. No, to nejspíš měla, protože původně byla rozhodnutá, že nedorazí. Jenže měla z Theova dopisu trochu strach. Beztak to ten blázen myslel vážně a ona o své ruce přijít nechtěla.

Theo, který pohledem zkontroloval jestli jsou už vážně všichni, se postavil. Všichni  napjatě vyčkávali. Byly docela nervózní, jelikož se Theo tvářil vážně. Poté se však koutkem úst usmál a odkašlal si.

„Děkuji, že jste všichni přišli. Chtěl bych vám oznámit obrovskou novinu," řekl a zároveň se usmál. „Ale nejdřív bych vám-"

„Tak už to neprotahuj," přerušil ho Blaise. „Jsem napnutý jak kšandy."

Theodore zakoulel očima a povzdechl si. „Dobře. Budu se ženit," řekl nadšeně a roztáhl ruce. U stolu zavládlo ticho a všichni na něj hleděli jako na blbce.

„Myslím, že mi něco uniklo," zamumlala Pansy.

„Očividně něco uniklo nám všem, protože si nepamatuji, že by jsi s někým vůbec chodil, Theodore," řekl Blaise a podíval se na svého kamaráda tázavým pohledem.