Change ||Dramione, FF ✅

10. Kapitola

11. března

Draco kráčel do sídla se zaťatými pěstmi a funěl u toho jako naštvaný býk. To mu dělá matka naschvál, že se vždycky objeví v tu nejmíň vhodnou chvíli? Vždyť musela vidět, jak se k Hermioně skláněl. Musela poznat, že se jí chystá políbit. Co má zatraceně za problém?

„Proč jsi tak naštvaný, synu?" zeptala se Narcissa klidně a loupla po něm pohledem. Draco ji probodl vzteklýma očima, ale nic na to neřekl. Rozrazil dveře od sídla a zastavil se. „Kde je?" skoro na ni vyštěkl.

„V čajovém salónku," odpověděla Narcissa. Draco se zase rozešel a dupal u toho jako slon. Měl chuť rozbít všechno, co by mu přišlo pod ruku. Fakt neměl na setkání s Astorií náladu. Vlastně ji neměl na nic a na nikoho. Brzy dorazil do salónku a pohled mu padl na černovlasou ženu sedící v křesle, která zrovna upíjela ze šálku s čajem.

„Draco! Ráda tě vidím," zvolala černovláska se zářivým úsměvem.

„Proč tu jsi?" zeptal se blonďák ostře bez pozdravu. Chtěl to mít rychle za sebou.

„Draco! Říkala jsem ti, ať se chováš slušně," pokárala ho znovu jeho matka a kriticky zakroutila hlavou. Nevychovanec...

Draco obrátil oči v sloup. „Astorie, drahá!" zahučel přehnaně mile, rozpřáhl ruce a rozešel se k ní. Poté ji jemně objal a políbil ji na tvář. Podíval se na matku, jestli už je to jako správně a Narcissa souhlasně přikývla. Otočil se zpět na Astorii. „Co chceš?" vyprskl netrpělivě.

Narcissa si prsty promlula čelo a poraženě si povzdechla. Proč se snaží? Astorie se ušklíbla. „Chci s tebou něco probrat," řekla a posadila se. „S vámi oběma. Prosím, posaďte se."

Blonďák se zamračil a Narcissa pozvedla obočí. Ona je tady paní domu, ona říká lidem ať se posadí! Chvíli přemýšlela, že jí také dá lekci vychování, ale nechala to nakonec být a posadila se. Draco zůstal stát a to i tehdy, když mu Astorie pokynula rukou na místo na sedačce vedle jeho matky. Černovláska si povzdechla a vzdala to. „Chci s vámi vyřešit naši dohodu," řekla a napila se.

Narcissa stáhla rty do tenké linky a na moment zavřela oči. Tak nějak to tušila, ale doufala, že ta žena přišla z jiného důvodu. Poté se podívala na svého syna, který byl očividně zmatený jak včela z jara.

„Jakou dohodu?" zeptal se zamračeně blonďák a očima těkal z jedné ženy na druhou.

„Jak dlouho o ní víš?" položila další otázku Narcissa. Astorie se usmála. Starší čarodějka není včerejší, takže si všimla, že ten úsměv byl falešný.

„Dost dlouho na to, abych si vše promyslela," odpověděla Astorie a narovnala se, jako by spolkla pravítko. „Chci-"

„Vysvětlí mi někdo, o co jde?" Draco jí skočil rozčíleně do řeči. Neměl tušení, co tohle má znamenat a vytáčelo ho to. Ty dvě ženy se očividně na něčem dohodly a on není idiot, takže mu došlo, že se to týká i něho.

Narcissa si povzdechla. „Tvůj otec uzavřel s rodiči Astorie dohodu. Je to stará tradice. Podle dohody by sis měl Astorii vzít za ženu," řekla tiše a sklonila pohled ke svým rukám, které měla položené na kolenou a nervózně si je mnula.