Change ||Dramione, FF ✅

7. Kapitola

1. března

Hermiona dorazila do práce o něco dříve, než měla ve zvyku, neb měla opravdu hodně práce. Její nálada byla na bodu mrazu.

Už od rána měla vztek. Štvalo ji všechno a všichni. Nejvíce však jistý blonďatý vypelíchaný, odbarvený...mohla by pokračovat donekonečna, muž.

Po dlouhém přemýšlení se totiž rozhodla využít kontaktů, které dostala po tom Valentýnském večírku. Sice si řekla, že se ani jednomu muži neozve, ale rozmyslela si to. Byla zvědavá a nudila se. Neočekávala od toho nic velkého, ale řekla si, že za zkoušku nic nedá.

První rande bylo příšerné. Snad nejhorší, na jakém kdy byla. Vážně. Muž se jménem Alex byl docela atraktivní. Měl černé vlasy, čokoládově hnědé oči a sportovní postavu. Byl to hráč famfrpálu. Nepamatuje si, za jaký tým hraje a je jí to upřímně jedno. Každopádně, to že byl atraktivní na něm bylo jediné pozitivní. V hlavě měl totiž tak maximálně ozvěnu. Možná ani tu ne.

Pokaždé jejich téma stočil k famfrpálu, což Hermionu ani trochu nezajímalo, proto se vždy snažila konverzaci zavést jinam. Ale netrvalo to ani pět minut a zase byli u hry na košťatech. Navíc, pořád jen žvatlal o tom, že je ten nejlepší hráč ze všech, taky že je nechutně bohatý a kdesi cosi. To Hermionu vytáčelo nejvíc. I Malfoy má menší ego, než tenhle ten Alex.

Nicméně, po hodině a půl ho měla čarodějka plné zuby a vstala ze židle tak prudce, že se ten náfuka lekl a málem spolkl vidličku, kterou si i s napíchnutým masem chtěl vložit do úst. Poté na něj zavrčela jako vzteklý pes, ať si to koště, o kterém jí zrovna vyprávěl, strčí do zadní části těla a odešla. Bez placení. Však ať to ten vůl zaplatí, když je tak bohatý.

Druhé rande bylo mnohem lepší. Muž se jménem Adrian nebyl sice tak atraktivní jako ten předchozí, ale byl mnohem inteligentnější. Adrian byl blonďatý a modrooký muž s normální postavou.

Schůzka trvala asi 3 hodiny a ani jednou řeč nestála, kromě toho když jedli, samozřejmě. Nebudou na sebe přece mluvit s plnými ústy a prskat na sebe jídlo.

Hermiona se o něm dozvěděla spoustu zajímavých věcí a měli toho dost společného. Adrian byl stejný knihomol a workoholik jako ona. Takže se většinou bavili o knihách a práci. Rande bylo zkrátka příjemné.

Ale...

Po hodině si objednali láhev červeného vína. Všechno bylo v pořádku, povídali si, smáli se a celou láhev vypili a tak si objednali druhou. Uběhli další dvě hodiny.

A pak se to stalo...

Zrovna se vracela z toalety a mířila zpět k jejich stolu. Sedla si na židli, vzhlédla k němu a usmála se. Úsměv jí však z tváře ihned zmizel. Neviděla totiž Adrianův obličej, ale Malfoyův. A právě proto je na to blonďaté koště naštvaná. I když za to chudák jaksi ani nemůže. Každopádně byl tam. Jeho obličej. Na těle Adriana.

Hermiona několikrát zamrkala, jenže to nepomohlo a tak si na férovku dala facku. Adrian na ni hleděl jako na blázna a začal se jí trochu bát. Bál se, že mu Hermiona jednu taky ubalí a tak se s židlí odsunul trochu dál od stolu.

Kudrnatá čarodějka, které facka nepomohla, se omluvila, vzala si svoji kabelku a vystřelila z restaurace jako namydlený blesk a málem ramenem srazila nějakou ženu, která zrovna do restaurace vcházela.