𝚂𝚙𝚒𝚜𝚘𝚟𝚊𝚝𝚎𝚕 | Romance

-Kapitola 21.-

,,Co?" odtáhla se ode mě nechápavě Tess, a když si všimla, že pohledem propaluju svůj mobil, taky se na něho podívala.

,,Být tebou, tak na to teď nekoukám" radila mi, když jí došlo, jaké zprávy bych v tom mobilu asi našla. S jejími slovy jsem musela souhlasit, další vlnu výsměšných zpráv bych asi nezvládla.

Najednou se přes celý pokoj ozvala vyzváněcí melodie mého telefonu. To už si zjistili i moje číslo? Zděsila jsem se. Když jsem si ale všimla, že se na displeji telefonu vyjímá jméno mého bratra, úlevně jsem si oddychla. Stejně ale bylo zvláštní, že mi volá, vždycky mi spíš psal smsky, když něco potřeboval. Doufala jsem, že se nic nestalo.

,,Tome? Ahoj, co potřebuješ?" promluvila jsem do telefonu zvědavě.

Z mobilu se ihned na to ozvalo pobavené uchechtnutí.

,,Tak ti tak brouzdám po internetu a všimnu si, že jsou všude fotky mé sestřičky"

,,Ty si to viděl" frustrovaně jsem si povzdychla.

,,No jasně, vždyť je to všude, počkej, až se to dozví naši" odpověděl mi na to ihned.

Hrůzou se mi rozšířily zorničky. Kdyby se to dozvěděla moje mamka s tátou, určitě by šíleli.

,,Ne Tome, prosím neříkej jim o tom" zaprosila jsem.

,,Proč ne, copak ty se jim nechceš se svým novým přítelem pochlubit?" v jeho hlase bylo slyšet pobavení.

,,Ona ale není můj přítel" namítla jsem a promnula si ustaraně čelo.

,,Není?" divil se můj bratr. Dala jsem se tedy do vysvětlování.

,,Ne, chodím na jeho kurzy psaní a on...pozval mě na večírek, kde jsem měla šanci poznat lidi, kteří by mi pomohli s vydáním knihy"

,,Vydáním knihy?"

,,No...jo...mám teď tu možnost" vůbec mi nedošlo, že jsem ještě nikomu jinému než Tess tuto novinku neřekla.

,,To je skvělý!" vyjekl bratr nahlas, až mě z toho zabolelo v uchu.

,,Jo...jen..." v hlavě jsem měla stále ty nepěkné komentáře pod mojí fotkou s Barrym.

,,Takže spolu s tím spisovatelem fakt nic nemáš?" bratrův hlas značně poteměl.

,,Ne, nemám"

,,Tak to je blbý, na internetu totiž kolují fámy o tom, že spolu máte bůhví co" konstatoval.

,,Já vím..." promluvila jsem potichu.

V tom se našim bytem ozvalo zařinčení domovního zvonku.

,,Já tam jdu" zašeptala Tess a zvedla se z mojí postele.

Mezitím co byla pryč, pokračoval můj rozhovor s bratrem. Vlastně se mě snažil všemožně uklidnit, když zjistil, že jsem z toho všeho opravdu otřesená. Když se Tess znovu objevila v mém pokoji, údivem se mi zatajil dech, nepřišla totiž sama, za jejími zády stál Barry.

,,Ehmm...Tome...já už musím končit" vyhrkla jsem ze sebe a přerušila hovor, aniž bych čekala na jakoukoli reakci.

,,Tak já vás tu asi nechám" promluvila Tess těkající pohledem střídavě na Barryho a na mě.