𝚂𝚙𝚒𝚜𝚘𝚟𝚊𝚝𝚎𝚕 | Romance

Úvod

,,Počkej!" vykřikla jsem. Všemožně jsem se snažila brzdit svýma nohama, nebo se nějak jinak vymanit z kamarádčina pevného sevření, poněvadž její kroky si to mířily přímo k němu.

,,Musíš za ním jít" prohlásila a nepřestávala tahat za rukáv mého svetru. Začala jsem panikařit. Věděla jsem, že jí nedokážu zastavit.

,,A co mu mám jako říct?" šeptla jsem roztřeseným hlasem, když už jsme byly sotva dva kroky od něho. Nemám tu ani jeho knihu, aby mi ji mohl podepsat. Zrovna dnes, vždy mám tu jednu u sebe, ale dnes jsem se rozhodla ji nechat v bezpečí svého nočního stolku.

Nevím, co jí k tomu donutilo, ale zastavila se. Pustila můj rukáv, postavila se přede mě a pevně mě chytila za ramena.

,,Ellie" vyslovila z důrazem v hlase mé jméno a podívala se mi do očí.

,,Přímo za mnou stojí muž, kterého tolik obdivuješ, a já vím, že potkat ho byl vždy tvůj největší sen, tak ho prosím tě nenech jen tak odejít"

Nerozhodně jsem na ní hleděla a pak se s hlasitým polknutím ohlédla přes její rameno. Čekala jsem, že spatřím jeho otočeného zády ke mně, prostě jsem si ho jen chtěla zezadu prohlédnout a dát si chvilku na rozmyšlenou, ale spatřila jsem něco úplně jiného, v tu chvíli se můj zrak střetl s těma nejkrásnějšíma modrýma očima, které jsem kdy viděla. S jeho očima. A ne, opravdu nepřeháním, byla to doopravdy ta nejhezčí pomněnková modř. Byly dokonce ještě mnohem krásnější než na všech těch fotkách, které byly dohledatelné na internetu, čemuž bych nikdy v životě neuvěřila, kdybych neměla možnost se o tom na vlastní oči přesvědčit. Dívá se přímo na mě! Šílel tichý hlásek uvnitř mé hlavy. Ale nešlo jen o jeho pohled, šlo o mnohem víc.

,,Co se děje?" podívala se na mě Tess polekaně, když ucítila, jak se celé mé tělo napjalo.

Barry Clayd, ten Barry Clayd, který napsal spoustu úžasných knih, do kterých jsem už bez mála pět deset zamilovaná, a které u mě poprvé zažehly lásku k literatuře, si mě všiml a jeho pohled, jeho pozornost pro tuto chvíli nepatřila nikomu jinému než mně.