Pomsta Mafie: Příběh lásky a nenávisti

Kapitola 33

Další den jsme se s Lucou šli projít po městě a odpoledne jsme si sbalili věci, aby jsme mohli odjet na naší svatební cestu, kterou mi Luca zatajil. Byl to zvláštní, ale hezký pocit být vdaná, i když by mě tohle v životě nenapadlo, že skončím v Itálii. Luca nám zavřel tašky a otočil se ke mně.

    "Jsi připravená vyrazit...?" usměje se.

    "Samozřejmě..."

Luca mi věnuje úsměv, když mu v tu chvíli zazvoní mobil. Poznala jsem, že to byl Matteo. Sedla jsem si na postel a pozorovala ho. Když jsem viděla jeho výraz, začala jsem se trochu bát co se děje. Po chvíli Luca hovor ukončil a podíval se na mě.

    "Stello mrzí mě to, ale musíme se vrátit do Palerma.."

    "Jak to? Vždyť jsme měli akorát odjet.."

    "Já vím.." kývne.

    "Co se děje?" zamračím se.

    "Nevím přesně co se děje, ale vypadá to, že se Franco snaží proti nám všechny poštvat"

Nechápavě ho sleduju, tak pokračuje.

    "Pamatuješ na ty chlapy co u nás tenkrát byli, jak tě jeden málem znásilnil?"

    "Mhm, ty čtyři chlapy. Tvoji obchodní partneři?"

    "Ano oni, jsou v mafii z oblasti Puglia, jak jsem zmiňoval a do teď jsme s nimi dobře vycházeli.." kývne.

    "A teď už ne..?" ptám se.

    "Matteo mi řekl, že obdrželi varování od našich lidí a divné vzkazy. Zdá se, že po tom co Franco vše ztratil po Neapoli, bude se mě snažit dostat jinak a vypadá to, že chce použít jinou mafii spolu s ním proti mě" promne si čelo.

    "Ale proč by mu najednou cokoliv věřili, když jsi s nimi vycházel?"

    "To já nevím, ale vím, že Franco to jen tak nevzdá"

Nadechnu se a promnu si obličej.

    "Nedovolím aby se ti něco znovu stalo, dobře? Jen se musíme vrátit" kývne a pomalu se zvedne.

V tu chvíli mě polilo horko, když jsem si uvědomila, že to mohla být moje chyba.

    "Luco já ti musím něco říct..."

Luca si ke mě pomalu kleknul a podíval se na mě.

    "Pár dní před svatbou mi Franco volal a vyhrožoval mi, že pokud svatbu nezruším, nebo jestli ti o tomhle řeknu, tak něco provede" nadechnu se.

Luca mě chvíli pozorovala a promnul si čelo.

    "Moc mě to mrzí, myslela jsem si, že je po všem a nevěděla jsem co mám dělat..." řekla jsem potichu.

Luca mě pomalu pohladil po koleni.

    "Stello to jsi mi měla říct"

    "Ale já se bála, že tě někdo od Franca zabije pokud to udělám a teď si slyšel, že se spojil s tou jinou mafií.." promnu si obličej.

    "My si taky mysleli, že je po všem, ale kdybych to věděl dřív, mohl jsem tím něco udělat a já poznal, že tě něco trápilo. Nic by se mi nestalo.."

Povzdychnu si a podívám se zpátky na něj.

    "Tohle je moje vina.."

    "Stello ne, Franco by tohle udělal tak jako tak, ale chci aby jsi mi od teď všechno říkala, dobře?"