Pomsta Mafie: Příběh lásky a nenávisti

Kapitola 14

Bylo něco kolem půlnoci, když jsme se vraceli pátky na hotel. Znovu jsem si užívala výhled z okna na Řím, když v tu chvíli jsem znovu ucítila Lucovu dlaň na mém koleni. Pomalu mi přejížděl prstem po koleni a po stehně, tak jsem mu položila mojí ruku na tu jeho a podívala se zpátky z okna ven.

Lhala bych sama sobě, kdybych řekla, že k němu nic necítím, ale ať se snažím sebevíc, potlačit to nejde. I přesto jaký první dojem na mě Luca udělal, když mě unesli na Sicílii, i tak jsem spadla do jeho pasti. Byl zatím první, kdo mi dal pocit bezpečí a s kým jsem se cítila sama sebou. Myslím, že to byli silnější pocity, než jen přátelství a to mě děsilo. Po mém rozchodu s Richardem jsem si řekla, že jsem se vztahy skončila a už vůbec jsem chlapům nevěřila a to, že na mě Richard několikrát stáhnul ruku a uhodil mě, mi moc nepomohlo, abych si dovolila věřit Lucovi. I tak jsem se nějak přesvědčila, že by mi vážně neublížil, ale v podvědomí se toho stále bojím. Pustit si někoho k tělu. Možná bych tomu ale mohla dát šanci a přestat se s tím prát.

    "Děkuju ti za večeři" řeknu, když s Lucem vyjdeme z výtahu do našeho patra.

    "To já děkuju. Dobrou noc, Stello" řekne a věnuje mi lehký úsměv s polibkem na tvář a odejde směrem ke svému pokoji.

Když přijdu zpátky do svého pokoje, svalím se na postel a sundám si podpatky a převléknu se do noční košile a županu. Hlavou mi běželo tolik myšlenek a srdce mi bušilo jak o závod. Jak jsem ležela na posteli, vybavilo se mi dnešní ráno, kdy tu se mnou byl Luca. Pořád jsem cítila jeho rty na mých a jeho ruce na mém těle. Když jsem zavřela oči, viděla jsem jen jeho jak je nade mnou a ten jeho úsměv. Všechny jeho doteky z celého dne jsem pořád na sobě cítila.

Nevím co se to děje nebo proč o tom pořád přemýšlím, ale už mě přestalo bavit držet se jen dotýkání a ani si o tom s ním jak se cítíme nepromluvit. Akorát se mi z toho všeho jen točila hlava, nebo to bylo ještě to víno z večeře.

Chvíli jsem se jen dívala z okna na balkon, když jsem se pomalu znova zvedla z postele a vrátila se na chodbu. Za pokus nic nedám. Došla jsem k jeho pokoji a zaklepala na jeho dveře.

Když mi otevřel, měl na sobě jen kalhoty od pyžama.

    "Stello? Děje se něco?" ptá se a zamračí se.

Zavrtím hlavou.

    "Ne nic se neděje.."

    "Tak proč si za mnou přišla?" zvedne obočí.

Jen se na něj dívám, zatímco on se podívá do stran, jestli je někdo další kromě nás na chodbě. Když se mi podívá zpátky do očí, je mi jasné co se teď stane. Jeho očí ztemní a slyším jak se nadechne. Udělám k němu krok blíž do jeho pokoje až on couvne zpátky dozadu a zavře za námi dveře.

    "Myslím, že tím narážíš na dnešní ráno ve tvém pokoji?" řekne víc potichu a nespustí ze mě oči. Jen kývnu a pozoruji ho.

Než stihnu nahlas vyslovit, proč jsem vlastně přišla, jakoby mi Luca četl myšlenky. Najednou jsem cítila Lucovo rty na mých a jeho prsty na mé bradě. Luca mě zatlačil ke zdi a začal mě líbat na krku, jeho ruce na mých bocích. V tu chvíli jsem přestala na všechno myslet. Jakoby se vše kolem nás zastavilo. Jediné na co jsem se dokázala soustředit byla jeho vůně po sprchovém gelu a jeho svalnaté ruce, když jsem dlaní přejela po jeho paži. Zavřela jsem oči a dala ruce na jeho záda. Luca se přesunul zpátky k mému obličej a začal mě znovu líbat. Rukama mi pomalu rozvázal župan a shodil ho na podlahu. Cítila jsem, jak mi chladný vzduch přejel po těle z otevřeného okna, odkud se ozývali zvuky města.