Sestra Harryho Pottera

23. Kapitola - Odhalení

Byla to Lila! Měla na sobě bílé, teda teď už pomalu rudé šaty a byla podivně zkroucená. I když chodila do Nebelvíru, byla to pořád moje dcera, teda spíš bude. Tohle mě dost zasáhlo, ale nehodlala jsem to dát najevo před Kim. Když jsem se na ni však ohlédla, měla na krajíčku. Takže jsem to pustila.

„Li-lo, proč to udělal zrovna tobě? Sice ses snažila předstírat, že ti na nás nezáleží, ale já vždycky věděla, že v hloubi duše nás máš ráda.“ brečela Kim. Já jsem to už taky nevydržela: „Dcerko moje budoucí.“ Věděla jsem, že to znělo opravdu podivně, jenže jak byste to podali vy?

Vtom se za stromem ozvalo zalapání po dechu. „C-cože??????“ Lila, zakrvácená a "skoro" mrtvá, se zvedla. „Já jsem asi špatně rozuměla, ale ty jsi moje máma? Vždyť ona je teď na ministerstvu kouzel?“

„Andy! Vymaž jim paměť, mě pořád nefunguje magie!“ sykla Kim. Problém byl ale vtom, že mě bezhůlková magie taky nefungovala.

Lila se uchechtla: „Ta vám nebude fungovat ještě hodně dlouho, ale nečekala jsem, že se chytíte zrovna vy, viď Jamesi?“

Počkat, počkat, počkat! Nemyslela snad Jamese Pottera? Protože jestli jo tak fakt dost nahraný. Zpoza stromu vyšel.....
Kdo jiný než syn mého bratra.

"Kim," zkusila jsem mluvit pomocí nitrozpytu. Doufám, že to fungovalo.
"Andy, slyším tě," v duchu jsem si oddechla.
"Nezbývá nám nic jiného, než použít TU schopnost," a sama jsem se už připravovala na proměnu.
"Myslíš tu proměnu, kvůli který jsme měli chuť na krev?" strachovala se Kim a já jsem se jí ani nedivila. Nebyl to moc příjemný pocit, ale hold musíme nést následky za své chyby.

V mžiku jsem měla tesáky a ty se mi nepřirozeně rozrostly. Přejela jsem po nich jazykem tak, že se stáhly jako bych upírem byla už dlouho. „Tak Lilo, máš tak minutu na to říct nám, jak dostaneme zpátky svou moc, jinak budeš mrtvá doopravdy,“ řekla jsem ještě relativně klidně, ale měla jsem sto chutí se jí vrhnout po krku. Ta krev tak příjemně voněla...
Super, mé instinkty vypít vše živé se nestratily.

„Ha ha to určitě,“ smála se Lila. Docela si zahrávala s ohněm, ale o tom ona samozřejmě nevěděla. Otočila jsem se na Kim a kývla. Nastejno jsme pustili tesáky ven a viděli jsme jak se Lila lekla. „Tak co ještě pořád chceš odmlouvat?!“ zeptala jsem se a z pusy mi tekla krev, protože jsem si odvykla na ostré zuby.

Lila byla samozřejmě strachy bez sebe a udělalo vše, co jsme jí "doporučili". Řekla nám kde skrývá lahvičku s lektvarem který nám vrátí magii. Kim pro něj v mžiku zaběhla a Lile i Potterovi jsme vymazali paměť. Vrátili jsme se na pokoj a rozhodli se že už o minulosti nebudeme nikdy mluvit, ani v lese, a nikde jinde. Naštěstí byla krize zažehnána, ale mohlo se stát že příště to dopadne hůře.

______________

Seděli jsme na našem obvyklém místě u jezera, když tom jsme uslyšeli jak se někdo snaží neslyšně projít. Anebo chtěla abysme ho slyšeli? Protože byl tak hlučný, že ho nešlo neslyšet. Zahlédla jsem rudé vlasy a hned jsem věděla, kdo to je. Další dítě od mého bratra, proč já jen jsem měla na ně takovou smůlu? Když už si Lylian všimla, že o ní víme, usmála se (co to mají ti nebelvírští za nápady pořád se usmívat) a přišla k nám.

„By mě zajímalo co chce šmejdka jedna,“ povzdechla si Kelly. Mě to taky zajímalo, rozhodla jsem se raději počkat až nám to řekne sama. „Vážení, mám pro vás jednu důležitou zprávu, tedy lepší řečeno pro Kim a Andy. Slyšela jsem vás v lese a jelikož jste o mně nevěděli, tak jste mi nemohli vymazat paměť a jsem za to ráda protože jste mi pomohli uvědomit si co je skutečně důležité a to rodina ve všech smyslech.“ začala proslov Lily.

Jak to jen bylo možné, že mé upíří smysly nevycítili přítomnost dalšího člověka nedávalo to smysl a také mi to Potterová hned osvětlila. Došlo jí co chceme s Kim udělat a proto se také proměnila měla taky schopnost zvěromága. To všichni museli zdědit mé schopnosti nebo zvyklosti? Pořád jsem nemohla uvěřit, tomu co řekla poté všem členům rodiny. Tím samozřejmě musela myslet i členy zmijozelské koleje, ale jestli si myslela, že se sem k nám tak lehko dostane, byla na omylu.

„Ty nám jako chceš říct, chceš opustit partu nebelvíru a přidat se k nám. Slušná dcerka slavného Harryho Pottera?“ ušklíbla se Ben. „Vždycky jsem si připadala odstrčená a myslela jsem si, že to tak zůstane navěky, ale u vás mám pocit že zapadnu, je to divné ale je to pravda můžete si mě jakkoli vyzkoušet udělám všechno abych se k vám dostala.“ tentokrát už nejspíš dokončila svůj dlouhý monolog Lilyan Potterová, doufám. „Hm, když myslíš že zvládneš vše tak třeba namíchej nějaký lektvar, který vyvolá jakoukoli nevhodnou věc a nalij to celé tvé rodině a jejím kamarádům do pití, aby si toho nevšimli. Co myslíš? Zvládneš to? Nebo radši zůstaneš u své rodinky?“ nadhodila Mia první věc, co ji napadla. Nikdy mě nenapadlo, že by zrovna Lily, pojmenovaná po mé matce mudlovské šmejdce, mohla být jako my. Jen potřebovala trochu popostrčit. Doufám tedy, že to nebyla lest připravená Lilou a Jamesem, aby zjistili, co zapomněli.

"Neboj" ozval se mi v hlavě hlas Scorpa. "Právě jsem jí zkontroloval, je čistá," ujistil mně.

Tak jsem se nemohla jinak než těšit co vymyslí Lily za "říkejme tomu žert". Samozřejmě ne žert styl pobertů. Doufám, že to pochopila i ona, protože jestli ne tak ať si zase hledí svého místa u stolu, kde nemá místo podle toho co nám řekla.

Salut, gays! Vítám vás u nového dílů Sestry Harryho Pottera po hooodně dlouhé době. Omlouvám se všem, že jste museli tak dlouho čekat, ale měla jsem toho hodně do školy. 😔 Jakpak se vám líbil? Klidně mi napište do komentářů
váš názor, nebo mi zanechte hvězdičku. Obě mě moc potěší.❤️
Vaše Hermione_Malfoy3