Sestra Harryho Pottera

26. Kapitola

Z pohledu Lily

„Takže začnu od začátku. Začalo to už v prvním ročníku, kdy jsem na chodbě narazila na člověka, co mi od té doby dokonale překazil můj jednotvárný nezajímavý život..." začala Rose, jako kdyby byla postava v nějakém příběhu, což rozhodně není. A protože si to sama asi bohužel neuvědomovala, tak jsem jí to musela připomenout.

„Hej! Rose!" skočila jsem jí do řeči. Dobře, přiznávám, že to moc slušný nebylo, ale tak musíte uznat, že v mé rodině je slušnosti až za hlavu, takže už mi to pěkně lezlo krkem. Čas od času si člověk potřebuje oddychnout od všech těch pravidel dcery „chlapce, který přežil “.
Jako jo je pravda, že ze začátku jsem byla nadšená, že jsem ta dcera slavného hrdiny, ale poté co jsem začala číst Denního věštce to nenávidím. Jako ty redaktoři nemají nic jiného na práci než zjišťovat, kde byl slavný člověk na výletě? Vím, že to jejich práce, ale můžou se taky zaměřit na někoho jiného než na naší rodinu. Když se Albus dostal do Zmijozelu, tak to bylo ještě horší a to jsem myslela že už to víc nejde.

Ale nebudu se tady stěžovat na něco, co nejde změnit a radši se vrhnu na to, co změnit jde. A to je zjistit, jaké plány má Rose, protože mě to fakt moc zajímá a už to napětí nevydržím. Musím to vědět!

„Milá Rose!“ usmála jsem se, ale obě jsme věděli, že k úsměvu mám hooodně daleko. A já si myslím, že právě tohle byl důvod, proč to Rose tak natahovala, protože jako jediná věděla o mé slabosti. To ještě nevíte, ale moje slabost je, že když někdo něco ví, tak já to prostě potřebuji zjistit i kdyby na to měl záviset můj život. No je pravda, že tak moc asi ne, ale prostě potřebuji to vědět nutně. Je to hrozně peklo to zjištění, že prostě někdo něco ví co vy ne.

No ale je pravda, že momentálně nejsem jediná, kdo potřebuji vědět, co se stalo s Rose v prvním ročníku. Já už se nebudu vykecávat ve své hlavě a konečně zjistím, co vlastně Rose tají už hodně dlouho.

„Copak se děje, Lilianko?“ usmála se na mě na oplátku Rose a bylo jí vidět na obličeji že si to užívá. Problém byl ale v tom, že já už jsem nehodlala dál čekat. Prostě z toho z ní dostanu buď po dobrém nebo po zlém. Hlavní ale bude, že to bude její chyba takže za následky nenesu žádnou zodpovědnost.

„Okamžitě vyklop, co víš nebo použiju drastické metody na to abych to z tebe dostala a víš že to umím.“ řeknu vám ještě že nám, říkejme ji radši Andy, protože oslovení teta nemám moc ráda, ukázala svoje vymyšlený kouzla, protože kdybych momentálně nepoužila kouzlo Ševelesimo, tak každý uslyší, o čem jsem momentálně bavíme.

„Ok, jdeme na to. Takže, jak už jsem začala, v 1. Ročníku jsem se jen tak procházela po chodbě, když v tom se přede mnou objevil jeden kluk určité koleje, která má dost protichůdné názory.“ dokončila Rose, ale problém byl v tom, že já nic neslyšela. Proč jsem nic neslyšela když Rose otvírala a zavírala normálně pusu?

„Rose? Asi máme problém! Já totiž vůbec nic neslyším. Co jsi to říkala?“ zeptala jsem se a doufala jsem, že Rose mě uslyší.

„Ty jo! Já už vím, v čem bude problém. Já na to úplně zapomněla! Vždyť on na mě Scorpius seslal to kouzlo, aby ze mě nikdo nemohl dostat důležité informace.“ dořekla opět Rose. A co myslíte? Slyšela jsem ji tentokrát? Odpověď je jasná: ne. Takže vy momentálně víte něco, co já si můžu jen domýšlet, protože jako pardon, ale neumím odezírat ze rtů, protože jsem to nikdy nepotřebovala.

V tom mě Rose chytla za ruku a někam mě táhla. Třeba mi to nevysvětlí, ale ukáže. Že by měla stejný nápad jako já?

„Ano, Lily mám stejný nápad. Teda vlastně nemám. Ukradla jsem to z tvé hlavy, ale přivlastnila jsem si ho.“ tentokrát jsem ji už normálně slyšela, což se mi dost ulevilo.

__________________

Po chvíli jsme se objevili před asi nejspíš nějakým vchodem do společenské místnosti a podle toho, co jsem si už stihla odvodit to bude Zmijozel. První, co mě napadlo bylo proměnit naše hábity z nebelvírských na zmijozelské, ale po chvíli mi došlo, že vlastně zmijozelské hábity máme, takže nebylo co řešit.

Pak mi ale došla ještě jedna věc. My neznáme heslo. Na tuhle otázku jsem ale dostala odpověď vzápětí. Rose už totiž heslo znala jak ho mohla vědět? Takže ta její tajná věc musí souviset s někým ze Zmijozelu. Proč by mě sem jinak táhla že?

Poté, co jsme se dostali dost zmijozelské společenské místnosti, Rose hned vyšla po schodech nejspíš do dívčích ložnicí. Ale po zaklepání se ozval chlapecký hlas a tenhle hlas bych poznala všude.

Právě jsme se nacházely před ložnicí Scorpiuse Malfoye.

Ola genti,
vítám vás u nové kapitoly Sestry Harryho Pottera po delší době snad se vám líbila a splnila vaše očekávání. Budu moc ráda když jí dát like nebo nějaký koment
S pozdravem vaše Hermione