Sestra Harryho Pottera

12. Kapitola- Sara

Ta bl*ka. Ona si vážně myslela, že mě porazí. Ale teď dost mluvení, začíná akce získání Sary zpět. Prvně jsem se ke "Zlatému triu" chtěla přidat až po škole, ale pak mě napadlo (vlastně Pans), že když si to vyzkouším i při učení, tak to bude lepší. Tak teď jenom doufám, že měla pravdu.

__________

Momentálně jsem seděla s tou šmejdkou v jedné lavici, ale tak co bych pro přátelé neudělala a já přísahám, že po dnešku nejen se Sarou nebudou sedět, ale nebudou se s ní vůbec bavit. Toť dnešní plán dne.

__________

„Dneska ti to nějak nejde," usmála se Grangerová, „jindy máš Aksovník přesazený raz, dva." „No,víš, krapet se mi popletlo, co s tím mám dělat," sakra, já úplně zapomněla, že Sara miluje rostliny, musím to rychle napravit. No, jo, použiji bezhůlkovou magii, ale hlavně, aby mě nikdo neviděl.

__________

Byl konec školy, konečně! Momentálně jsem šla po boku mého bratra do společenky Nebelvíru. Den zatím probíhal skvěle, ale to se změní a možná mě za to bude mít ještě ráda, že jsem jí otevřela oči. Došli jsme do jejich společenky a šli do pokoje kluků.

„Co budeme dělat?" zeptala se Grangerová. „Co takhle pravda nebo úkol?" nadhodil Weasley. To mi přímo hrálo do karet. „Tak jo, začínám," roztočil láhev můj bratr. Padlo to na mě. „Líbí se ti někdo?" zeptal se mě. „Ne," odpověděla jsem bez zaváhání. Všimla jsem si, jak malinko zesmutněl. Tak ona se mu Sara líbila.

Po pár kolech jsem je začala utvrzovat v opaku toho, co si o Sare mysleli. Když jsme dohráli, tak se na mě všichni podívali a společně řekli: „Co se ti stalo Saro? Takovou tě neznáme?" „No, víte. Já jsem musela na chvíli vypnou,.." chtěla jsem pokračovat, ale pak jsem si uvědomila, že právě uběhla další hodina, a tak jsem vytáhla svou láhev, kam jsem si lektvary nalila, aby to nebylo divné, a napila se...

„Víš, koho si mi teď připomněla? Moodyho." upozornila na sebe Grangerová. To snad ne, zase? „Ano, a kdo to byl?" optala jsem se. „Byl to Barty Skrk, junior," odmlčela se, „Umm, ten smrtijed?" neptala jsem se, já to věděla, protože to řekla už hodnekrát. „Jo, přesně. Proměňoval se do Moodyho a málem zabil Harryho." otočila se na mě stylem "Ukaž mi to pití". „Tak zaprvé: Proč bych se měla za někoho přeměnovat? A zadruhé: Já nikoho zabít nechci!" Natáhla ruku a čekala, až jí tam dám to pití, najivka.

Natáhla jsem před sebe ruku a řekla:„Obliviate!" Doufala jsem, že to dneska už moc používat nebudu muset, protože potom by si na to mohli vytvořit imunitu a to by nebylo dobré.

__________

Konečně uplynula doba mého pobytu s Nebelvíry a já jsem právě byla na cestě do opuštěné učebny, kde ještě pořád ležel Sara v bezvědomí.

__________

Další den:
„Čau," pozdravila Sara své přátelé. Trochu jsem jí upravila vzpomínky a ona si myslí, že s nimi prožila normální den. A ano, slyším do dálky podle toho, jak je to daleko, tak to slyším hlasitě. Třeba teď je slyším, jakoby stáli u přímo u mě. „Co tady děláš?" zařval na ni Weasley. „Běž si za svými kamarádíčky ze Zmijozelu!" přidala se Grangerová. „Ale, ale, vždyť vy víte, jak je nenávidím," zakřičela nazpět. Omyl, je jsem neslyšela jen já, byla to celá Velká síň. „Včera to tak nevypadalo," můj bratřík nezklamal. Asi už se dostal z toho pobláznění. Ale to nikomu nejde tak rychle.

Sara se vydala k našemu stolu úplně na kraj, kde byly volná ještě tři místa. „Jdem," ukázala jsem na holky a ty se okamžitě zvedly. „Copak se stalo naší Sare," dala jsem jí ruku kolem ramen, ale ta ji hned strhla dolů. „To ty?" obořila se na mě. „Já? Prosim tě a proč bych to dělala?" uchechtla jsem se. „Chceš se mi pomstít, protože já jsem si našla opravdové přátelé a ty ne, že?" otočila se na mě. „Ne, Saro, vzpamatuj se. Tvůj život je tady, ve Zmijizelu. Pamatuješ si na doby, co jsme ještě byly nerozlučná čtyřka? Já, ty, Emma a Annie. Chyběla si nám tam. A tak se tě ptám, Saro, nechceš patřit do naší party? Kdyby byli támhleti tvoji skuteční kamarádi, tak by na tebe tolik neječeli," ukázala jsem na pravě odcházející skupinu nebelvírů. „Víš, Saro, sice tě moc neznám, protože jsme se moc nebavili, ale za tu dobu, co je tady Ellie jsme se toho o tobě dost dozvěděly," přidala se Lea. „Jasně, můžeme být nerozlučná čtyřka, sice se dvěma jinými členy, ale komu to vadí, že?" dodala Pans. „No tak dobře. Já myslela, že jsi pořád stejná Ell, ale ty ses změnila." poukázal na nepravdivý fakt. „No, já se nezměnila. To ty, ale neboj, to zlepšíme."

__________

„Ahoj, Ellie, nechtěla by si se projít?" zeptal se mě nějaký kluk. „Jo, jasně, proč ne..." „Jeremy, jsem Jeremy," usmál se. „Jeremy, máš pěkný jméno," uchechtla jsem se. „Podívej, co jsem pro tebe připravil," ukázal na piknik, který připravil na Astronomické věži. Vůbec to nebylo divný, oslovil mě cizí kluk a už pro mě připravil pohoštění, to byla pro mě normálka. Sedli jsme si naproti sobě a Jeremy vzal do ruky jahodu v bílé čokoládě, moje oblíbená. „Chceš?" zeptal se mě a já přikývla.

__________

Najednou se ke mě začal naklánět a pak mě políbil. „Díky za krásně strávený večer Ellie," usmál se Jim nebo to byl James? No, to je teď fuk.

Salut gays!
Jsem zpět a se mnou i nová kapitola. Jakpapak se vám líbila? Co si myslíte o nové Sare? A co si myslíte o randění Ellie s Jeremym?
Vaše Hermione_Malfoy3