Sestra Harryho Pottera

7. Kapitola- Rozřazování

Dojeli jsme do Bradavic, kde čekaly kočáry. Ty nás asi dovezou do Bradavic. „Pans?" zeptala jsem se, „ty kočáry nic netáhne?" podivila jsem se. „Vezou je testrálové, ale vidí je jen ten, kdo viděl někoho umřít." „A tys někoho umřít viděla?" Podívala se na mě stylem "Jinak bych je asi neviděla ne!?" „Jo, viděla jsem umřít babičku, měla dračí spalničky," dostala ze sebe. Asi to ještě nikomu neřekla. „To je mi líto," poprvé jsem projevila soucit. „To ani nemusí, byly mi teprve tři, takže si ji sotva vybavuju," ujistila mě, „Ty si asi budeš moct vybrat. V prváku jsme jeli do Bradavic na loďkách." „S prvákama na loďkách? Tak to ani ve snu." Už, už jsem nastupovala do kočáru, když vtom mě někdo vyrušil: „Merline, jakej de..." otočila jsem se a za mnou stál nějakej obr. Falešně jsem se na něho usmála a on pravil: „Ty budeš Ellie, viď?" zeptal se jako by to už předem nevěděl od mého bratra, „pojedeš se mnou a prvákama na loďkách." Hodila jsem otrávený pohled po Pans a pak se zase s úsměvem otočila k obrovi: „Pojedu, ale pod podmínkou, že budu mít vlastní loďku. Jinak nejedu," řekla jsem smrtelně vážně. „Samozřejmě, víc lidí by se k tobě ani nevešlo," usmál se.

__________

Omg. To bylo první, co jsem si pomyslela, když jsem spatřila Bradavice. Tahle stavba byla o hromadu lepší, krásnější a doufám, že i útulněnší než Kruval. Samozřejmě mi budou chybět lidi, kteří do té školy ještě pořád chodí, nejvíc asi Emm a Chris, ale tohle za to stálo. Byl to obrovský hrad se spousto věží a velkým lesem. Tam se někdy musím podívat. Miluju lesy a jejich obyvatelé, nejvíc kentaury.

__________

„... nyní projdete do Velké síně, kde proběhne vaše rozřazení do koleje jmenují se: Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Kolej pro vás bude po dobu vašeho studování druhá rodina, když něco v hodinách budete vědět získáte pro svoji kolej body, když ale porušíte pravidla body vám budou odečteny. Na konci roku kolej s nejvyšším počtem bodů získá pohár, což je velká čest." blábolila pořád nějaká profesorka, jako by to někoho zajímalo, no ono to vlastně zajímalo všechny kromě mě ale nevadí? Já jsem měla jít na rozřazení jako poslední, jelikož jsem nastupovala do pátého ročníku a oni nechtěli narušit typické rozřazování prváků.

__________

„Potterová Ellie," rozlehlo se Velkou síní a všichni ztichli. Asi bych už měla jít. Potter na mě spolu s Weasleym mával od nebelvírského stolu, ale já se jen úšklíbla a svůj pohled přesměrovala ke stolu hadů.
Došla jsem k trojnožce, posadila se na ni a profesorka mi na hlavu nasadila Moudrý klobouk:

Aa další Potter, ale ty nejsi jako ostatní z tvé rodiny. Jseš lstivá a to, co si umaneš, vždy získáš, ať to stojí, co to stojí. Ale v nitru seš i odvážná a chytrá. Hmm, to je těžké. Kam bys chtěla víc? Nebelvír, Havraspár nebo Zmijozel?
„Zmijozel," odpověděla jsem okamžitě.
Ale já bych to viděl víc na ten Nebelvír, i když svoji odvážnou stránku schováváš, pořád tam je.
„Jestli mě nezařadíš do Zmijozelu, tak se postarám o to, abys už nikdy nikoho nezařadil. A jak si sám řekl, když si něco umanu, jdu klidně i přes mrtvoly," zařvala jsem na ten prašivej klobouk v duchu.
Dobře, ať je to tedy...

...Zmijozel. Poslední slovo zařval přes celou síň. Všichni byli nejprve překvapení a tleskali jen ti, co seděli se mnou v kupé a poté se k nim přidal celý zmijozelský stůl, nebelvírští, kteří byli připraveni tleskat jen omámeně koukali, na ně byl teda pohled. A já jsem se s úšklebkem vydala ke zmijozelskému stolu. „Tak se tady přece jenom vidíme," úšklíbl se Theo. „Si mi nevěřil?" uchechtla jsem se a sedla si mezi Leu a Draca. Lea se na mě hned otočila a spustila: „Podívej na Pottera," ukázala směr nebelvírský stůl. Tam seděl Potter, Weasley a Grangerová a koukali na náš stůl, až jsem se divila, že jim oči nevypadly z důlku. Brumbla měl proslov, a tak jsem na tu chvíli vypla. Vše jsem se už předem dozvěděla hlavně od Pansy a Ley. Přemýšlela jsem zrovna nad Kruvalem, když vtom do mě Lea dost bolestivě dloubla loktem, chtěla jsem vykřiknout, ale uvědomila jsem si, že všichni byli zticha. No, ono se ani nebylo čemu divit, Brumbál měl proslov, ale zticha byl i právě jmenovaný. Všichni se dívali na profesorku v růžovém, fuj, taková hnusná barva, která si dovolila přerušit Brumbalův proslov, byla první a asi i poslední, kdo něco takového udělal. „Děkuji, panu řediteli, za milé přivítání. Je krásné, vidět tolik hodných tvářiček," tak tohle bude na dlouho, opřela jsem si znuděně hlavu o stůl a zase vypla.

__________

„Ellie!" zařvala mi Lea do ucha. „Nebudu poslouchat ty její kecy!" ponořila jsem se do zpět myšlenek. „Ellie, právě za tebou přišel tvůj bratr," zašeptala Pansy. Rychle jsem se otočila, ale Potter nadále seděl u stolu lvů. Zamračeně jsem se otočila zpět k Pansy. Ta jenom zvedla ruce v obranném gestu: „Už se tady objevilo jídlo a tys byla stále ponořená ve svých myšlenkách." Až teď jsem si všimla hromady jídla u všech kolejních stolů, tak jsem se do toho s chutí dala. Vzala jsem si své oblíbené špagety s kečupem, sýrem a zeleninou. Poté jsem si ještě dala Black torte- to je nějaký čokoládový dort a je strašně dobrý.

__________

Po večeři se zvedla Lea spolu s Dracem (letošní prefekti) a začali svolávat prváky, aby je odvedli do společenské místnosti Zmijozelu. Já jsem se s ostatními naší party vydala napřed. Byla jsem hodně zvědavá, kde se nacházela naše společenka. Šli jsme hodně dlouho po schodech, když se ozval Theo: „Tak, Ell, vítej v naší spolce." Zarazila jsem se. To, co jsem viděla, bylo naprosto ohromující. Naše společenka se nacházela ve sklepení pod Černým jezerem, zdi byly průhledné, takže všude kolem byli vidět vodní živočichové. Jedním slovem dokonalé.

Jsem zpět a se mnou i nová kapitola. Doufám, že se vám líbila, když tak pište do komentářů. Jak si představujete Ellienin první školní den? (pardon za to, vím, že se to takhle neskloňuje, ale ono to moc nejde) Tuto kapitolu bych chtěla věnovat PollyLestrangeRiddle díky ní, je kapitola takhle brzy, tak doufám, že splnila tvoje očekávání😁
Zatím....
Vaše Hermione