Sestra Harryho Pottera

13. Kapitola- Začátek prázdnin

„Ahoj holky," pozdravil nás Jeremy. „Jé, ahoj Jeremy, co tady děláš?" podivila se Lea. „Přišel jsem za Ellie," políbil mě. „Vy spolu chodíte," ptala se Pansy. Abyste pochopili, Jeremy je zmijozelský brankář z šestého ročníku a s námi se moc nebavil, teda až do teďka. „Ne to ne," ujistila jsem ji. „Ale nevypadá to tak," úšklíbly se obě. „No, možná to tak nevypadá, ale vážně spolu nic nemáme," ujistila jsem je. „Ale mohli bysme," pošeptal mi do ucha Jeremy. "No jen to ne," řekla jsem si v duchu. „J-jasně," usmála jsem se a dál se věnovala své snídani.

__________

„Hele, Ell, přišel ti dopis," podala mi Lea dopis se zelenou pečetí. „Ten je od Emm," povědla jsem holkám. „Jako ta Emma?" optala se Sara. Od té hádky ve Velké síni se začala bavit s naší partou. A přemýšlela, proč se s nima vlastně bavila. Ještě že jsem sem přestoupila.

„Jasně, že jo. Napíšu jí, že chceš přijet taky, nebo ne?" zeptala jsem. „Že váhaš, vždyť jsem ji neviděla pět let. A co Sophie?" „Ta ve třetím ročníku přestoupila na nějakou akademii v Kanadě, ale na letní prázdniny k nám jezdí na měsíc." Bylo na ní vidět, že posmutněla Sophie jí byla hodně blízká. „A co ty, proč si nikdy nepřijela?" otázka, na kterou byla jasná odpověď. „Trio," úšklíbla se, konečně se začala chovat jako pravá Zmijozelka. „Ale škoda, na Sophie jsem se těšila ze všech nejvíc."„A co, Chris, pořád..." nestihla jsem to dopovědět, protože mi zacpala pusu. „Takže jo," uchechtla jsem se. „Heej! My jsme tady taky," mávala mi před obličejem rukou Pans.

„Hele pardon holky, ale já musím běžet, mám rande," Už, už jsem vyběhla z pokoje, když v tom mě zarazila Lea. „Kampak, kampak? Sedni si, musíme tě připravit," vytáhla všechny možný věci Lea.

„Deš s Kimem? Nebo Mikem? Já už se v tom ztrácím," uchechtla se Pans, „myslela jsem si, že tohle provozují jen kluci, ale ty si důkaz toho, že to není pravda." „Jdu s Evanem. Holky, ale já fakt musím běžet, mám pět minut." Představovala jsem si, jak bych asi vypadala, kdyby si mě do parády vzala Lea.

„Po-počkej!" zarazila mě Pans, „t-ty jsi metamorfomág? No, co mi se o tobě ještě nedozvíme." „Ale ne, nejsem," ujistila jsem ji. „Tak proč se na tobě z čista jasna objevilo tohle?" přičarovala přede mě Sara zrcadlo, abych se na sebe podívala.

Pravda, nyní jsem na sobě místo riflí a zelené mikiny měla černé krátké šaty, byla jsem nalíčená a učesaná. „No prostě jsem si představila, jak bys mě změnila, ale fakt jsem nic takového netušila. Ale líbí se mi to, hlavně nikomu nic neříkejte, mohlo by se nám to hodit." nahodila jsem tajemný výraz.

„Čau holky, ty se někam chystáš, Elly?" Do místnosti vtrhla Mia, starší sestra Ley. „Ne, jen tak se budu procházet po hradu v tomhle," uchechtla jsem se. „Aha," nadhodolila vševědoucný výraz, „takže zase rande, no a kdo je ten šťastný?" „Evan, a už budu muset jít, mám už pět minut zpoždění, copak si to chtěla?" stála jsem u dveří a už pomalu vycházela.

„Počkat, nebyla jsi ještě včera s Mikem? Ale je to tvoje věc. No, přišla jsem připomenout Lee dnešní trénink, jo čau Ell." zamávala jsem jim a vyšla ze společensky, kde na mě už čekal Evan. Hned, jak mě uviděl, mě začal líbat a já ochotně spolupracovala. Dostali jsme se až k přístřešku pod schody. A pak vy víte, co se stalo.

__________

„Budete mi chybět holky," objala jsem Pansy i Leu. Se Sarou jsem se loučit nemusela, protože jsem s ní hned jela k Emm. „Vždyť vy nám taky," objímala zrovna Pansy Saru, „a ne že se přes prázdniny zase změníš. Napíšem si a pak se u někoho sejdem." „Jasně, že jo a o to se neboj, vy jste mi konečně otevřeli oči," ujistila ji Sara.

„Saro, pojď, už jdem. Emm a její matka čekají před přepážkou," vyšly jsme a vtom se za námi přihnal Potter. „Ellie, musíme jít, teta a strýc na nás čekají. A Saro, proč si nešla domů se svými rodiči?" otočil se lhostejně na Saru. „Ty musíš, já ne. Na začátek těchto prázdnin mě nečekejte," prošla jsem zdí se Sarou po boku a Potter byl hned u mě. „Počkej, jak jako? Ty někam jedeš?" nechápal. „Bingo," falešně jsem se usmála a zatleskala mu.

„Teto, strýci," oslovila jsem je. „Co chceš," zavrčel strýc. „Jen abyste věděli, že tady dva týdny nebudu, to je vše," až teď jsem si všimla, že se Sara už pozdravila s Emm a její matkou.

„Dobrý den, paní Stormová," pozdravila jsem ji slušně a pak se už vrhla do otevřené náruče Emm. „Chyběla si mi Emm. Já to s těmi mudly pomalu nepřežila ani ten týden," drtila jsem ji v objetí. Po asi pěti minutách jsme se pustily.

A já si všimla, že tady pořád jsou ti mudlové s mým bratrem a tak jsem se obrátila k matce Emm a zeptala se jí: „Mohly bysme se přemístit odtud?" Kdyby bylo nástupiště plně mudlů, tak bych se ani neptala, ale jelikož zde nebyl nikdo kromě nás a odcházejících kouzelníků z nástupiště 9 a 3/4, tak mi to nedělalo žádný problém. „Jistě, chyťte se mě," odpověděla a já, ještě než jsme se přemístily, stihla zamávat mým "milým" příbuzným.

Salut gays!
Jsem zpět s novou kapitolou. Co si myslíte o stylu života Ellie? Co myslíte, že se stane v Bulharsku? A jak zareagují všichni na Saru? Budu ráda za komentář nebo hvězdičku.
Vaše Hermione_Malfoy3