Stars Above Us [Dnf]

Chapter 3

Večer jsem se snažil neusnout. Nesměl jsem usnout. Pořád jsem si hlídal čas, dokud nebylo za pět minut půl dvanácté.

Všichni už spali a tak jsem se nenápadně vytratil z místnosti. Potichu jsem sešel dolů do haly, naštěstí jsem nikoho nepotkal. Už jsem byl skoro na místě, když mi někdo zakryl rukou pusu. Než jsem stihl vykřiknout a volat o pomoc, postava se mi ukázala a já zjistil, že je to Dream.
,, Oh muj bože," vydechl jsem.
,, Ani nevíš jak jsi mě vyděsil." Dream se jen zasmál a pak mi začal vysvětlovat plán. 
,, Takže.. jelikož nikdo nesmí vědět, že tě tajně doučuju, budeme se scházet takhle večer, když už ostatní spí." rozešel se chodbou a ruku mi dal na ramena, abych se rozešel také. ,, Doufám, že ti to nedělá problém." ruku z mého ramene už sundal a teď svůj pohled zabodl do mých očí. Pokývaval jsem hlavou na znamení, že mi to nevadí, i když bych se raději prospal, než trávit noci cvičením.
,, Proč je to vlastně tajné?" zeptal jsem se opatrně.
,, Protože doučování máme zakázané, výcvik přes den by vám měl stačit." koukal se pořád před sebe na cestu. Vážně pro mě takhle riskoval? Mají to zakázané a jemu to nevadí?

Chodbou jsme došli do místnosti, kde jsem ještě nikdy nebyl a tam jsme i zůstali. Byla to prostorná místnost s velkými okny. Nic kromě pár zbraní v ní nebylo.
Venku už byla tma a na obloze zářili hvězdy a měsíc. Dream mi podal meč a poté jsme začali trénovat.

★★★

Lhal bych kdybych řekl, že mi to za tu dobu, co jsme tu spolu trénovali, šlo, ale myslím, že dělám pokroky. S Dreamem jsme si sedli k oknu a jen chvíli pozorovali hvězdy.

,, Když budeš posilovat, půjde ti to hned." prolomil ticho z ničeho nic a drkl mi do ramene. Usmál jsem se a dál jen pozoroval oblohu.
,, To tě to tak baví?"
,, Huh?" nechápal jsem jeho otázku.
,, Pozorovat hvězdy." dodal a já ihned pochopil. Ano, hvězdy mě vždy fascinovali a hrozně rád jsem pozoroval noční oblohu.
,,Ano." usmál jsem se, ale hlavu jsem neotáčel. Poznal jsem, že se Dream taky usmívá.
,, Noční obloha mi dává pocit, jako nic jiného. Hvězdy zůstávají svítit na obloze a nikdy neodejdou. Nemusím se bát, že me opustí. Vždy tu se mnou zůstanou a budou zářit bezohledu na to, co se stane." trochu jsem se rozmluvil a až na konci mi došlo, že jsem vše, co jsem si přehrával v hlavě vyslovil nahlas.
,, Páni." vydechl Dream.
,,To bylo hluboký." pousmál se. Pousmál jsem se také, jen protože on se usmíval.
,,Tebe už někdo někdy opustil?" podíval se mi do očí. Sklopil jsem zrak, když jsem si vzpomněl na nehezkou minulost. Že jsem to vůbec říkal, teď toho budu litovat. Chvíli ani jeden nic neříkal a pak jsem se rozhodl začít.
,, Víš já-" Dream mě přerušil, než jsem stihl cokoliv říci.
,, Promiň, neměl jsem se na to ptát. Byla to blbá otázka." promnul si čelo.
,,V pohodě, jen je to pro mě dost osobní téma." pokusil jsem se o úsměv, který mi oplatil.

,, Měli bychom už asi jít spát, je dost pozdě." Dream po nějaké době promluvil se začal zvedat ze země.
,, Dobře," zvedl jsem se také.
,, Uvidíme se zítra." usmál jsem se na něho naposledy a poté odešel do pokoje.

Dneska trochu kratší kalitolka, ale už mám několik předepsaných dopředu, takže možná ještě jednu vydám :P

And if u are reading this Spark: Hello my dearest friend ;)